V Evropě se v dnešní době potýká s duševními problémy 84 milionů lidí. EU chce proto uvolnit více peněz na zefektivnění cest, jak jim předcházet. Jedním z hlavních důvodů je přitom čistý pragmatismus – prevence výsledně stojí podstatně méně než akutní péče.
Stejně jako na ostatních oblastech, i na duševní pohodě obyvatelstva se negativně podepsala celá řada globálních krizí – pandemie covidu-19, válka na prahu Evropy i migrační, klimatická nebo ekonomická krize. V jejich důsledku došlo ke ztrojnásobení rizika depresí a zdvojnásobení rizika úzkostí a sebevražd, a to v Evropě i USA.
Do potřebnosti zdravotní péče se ale podepisuje také prodlužující se střední věk Evropanů. Celá řada duševních poruch je závislá na věku, a s prodlužujícím se věkem proto stoupá i riziko, že se některé onemocnění projeví, upozornil při příležitosti kulatého stolu „Budoucnost duševního zdraví v České republice a Evropské unii“ přednosta kliniky psychiatrie a lékařské psychologie třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiří Horáček.
Všechny tyto faktory společně vedou ke zvyšování nákladů na léčbu duševních onemocnění. Celková částka, kterou nyní evropské státy spolu se Spojeným královstvím stojí léčba duševních onemocnění, odhaduje studie OECD na 4 procenta HDP Evropské unie, tedy zhruba 600 miliard eur ročně.
Peníze vynaložené na duševní zdraví tak v současné době představují přibližně 14 procent nákladů, které státy EU celkově vydávají za zdravotní péči.
Česko má odborníky, ale chybí mu nemocnice
Nově by se ale měl rozpočet na řešení duševních problémů ještě rozrůst, a to zejména ve prospěch prevence.
„Vyčlenili jsme 27 milionů eur na akce v oblasti duševního zdraví a zahájili jsme novou iniciativu ‚Healthier Together‘,“ uvedla komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová. Iniciativa by měla kromě jiných oblastí přispět k posílení prevence problémů duševního zdraví, léčby neurologických onemocnění i dalšího výzkumu.
O důraz na oblast duševního zdraví se zasadilo z velké části české předsednictví. „Pan ministr (Vlastimil) Válek to vzal za své,“ uvedl Roman Kraus, člen senátu ČR za ODS a předseda senátního výboru pro zdravotnictví.
Doktor přes internet či online výuka. Technologie mění společnost, znát jejich dopad je zásadní
Český systém péče o duševní zdraví přitom investice nutně potřebuje, shodli se experti. Dobrá odborná úroveň je v kontrastu s podmínkami poskytování psychiatrické péče, shrnul Tomáš Kašpárek, přednosta psychiatrické kliniky lékařské fakulty Masarykovy univerzity a fakultní nemocnice Brno.
Velké psychiatrické nemocnice, zděděné z dob socialismu, jsou sice levné a relativně efektivní, ale neumožňují dostatečnou kvalitu života ani respektování potřeb pacientů, řekl. „Máme obří infrastrukturní dluh, který se týká zejména psychiatrických nemocnic,“ dodal.
K dalším překážkám patří dlouhá doba čekání, než se pacient dostane ke specialistovi, nebo nedostatek personálu nemocnic. Podceněná v Česku je i oblast ambulantní psychiatrie. Právě ta je pro člověka, jenž se potýká s nějakými problémy, prvním kontaktním místem, upozornil Kraus.
EU nastartovala rozvoj péče o duševní zdraví i v minulosti. Teď by měla zas
První změnu k lepšímu v minulosti přinesla možnost čerpání peněz z evropských strukturálních fondů. Právě peníze z EU pomohly nasměrovat psychiatrickou péči o pacienty do 21. století.
„Dlouhodobá podpora duševního zdraví ze strany EU je pro nás neodmyslitelná, jelikož vytváří jednotný kontext, o který se mohou opírat strategické kroky v jednotlivých členských státech v závislosti na lokálních potřebách,“ uvedla na dotaz serveru EURACTIV.cz Barbora Pšenicová z neziskové organizace Nevypusť duši.
Příkladem může být nasměrování péče o duševní zdraví v ČR k deinstitucionalizaci i k požadavku na multidisciplinaritu týmů, na což navazuje i národní Reforma péče o duševní zdraví ČR. Právě ta zajistila vznik tzv. Center duševního zdraví, která se stala pro pacienty článkem mezi primární a akutní péčí a výrazně pomohla ke zlidštění péče o psychicky nemocné pacienty.
30 procent potřebného
Nyní ale Česko dosáhlo podle Kašpárka maxima, jakého je se svým současným rozpočtem schopno. Stále to ale znamená zhruba jen 30 procent toho, co by potřebovalo. Další zlepšení si proto psychiatrická obec v ČR slibuje právě od zkvalitnění péče a prevence, které by mohly přinést peníze z nové iniciativy.
„Větší zaměření na oblast prevence je dle našeho názoru nezbytné, i v důsledku aktuálních geopolitické a epidemické situace. Finanční podporu prevence vnímáme bohužel jako nedostatečnou a přejeme si, aby jí bylo věnováno víc péče a prostoru,“ popsala Brunerová.
Pozornost potřebuje ale i oblast sociální péče, jejíž finanční podpora postupně klesala. Ke konkrétním příkladům na pomezí sociální a zdravotní péče, které by bylo možné relativně snadno změnit, patří například invalidní důchody. Na ty lidé s duševním onemocněním získávají nárok jen velmi těžko.
„Části pacientů je uznáno, že jsou ve třetím stupni invalidity, ale bez peněz,“ upozornila místopředsedkyně poslanecké sněmovny a poslankyně za stranu Pirátů Olga Richterová. Problém spočívá zejména v tom, že duševní onemocnění nejsou na rozdíl od fyzické invalidity zřejmá, a samosprávy ji proto ne vždy uznávají. Situaci navíc komplikuje i to, že se přístup liší napříč kraji.
Česko by se mělo poučit z minulých chyb
Česko je ve stádiu, kdy reformu péče o duševní zdraví dobře zahájilo, uvedl Kraus. Nyní by se ale mělo ohlédnout za tím, co se v minulosti nepodařilo, a poučit se z toho.
K takovým poučením podle Horáčka patří například definování vize, kterou by Česko mělo mít, než začne fondy čerpat. Její neodmyslitelnou součástí by mělo být právě rozšíření a lepší dostupnost Center duševního zdraví.
Inovace, nebo stagnace. Evropský farmaceutický průmysl stojí na křižovatce