Analýza se zaměřuje na slabá místa Lisabonské strategie, která spočívají v přílišném spoléhání se na společné řešení problémů. Autor upozorňuje na nutnost provést zásadní reformy doma na národních úrovních. To se týká i České republiky.
Horní komora britského parlamentu se velmi intenzivním způsobem angažuje v kontrole postupu britské vlády v orgánech Evropské unie. Roli Sněmovny lordů jako komory národního parlamentu v evropském rozhodovacím procesu činí hodnou pozornosti několik skutečností.
Analýza se zaměřuje na možnosti reformy stávajícího Paktu stability a růstu. Autor upozorňuje na fakt, že neexistuje ideální fiskální pravidlo a jeho jakákoliv reforma proto vždy zlepší jeden jeho aspekt a zhorší jiný. Upozorňuje také dokazuje, že problémem v mnoha případech není Pakt stability jako takový, ale nedostatek odhodlání provádět zásadní reformy doma.
Postavení Evropského soudního dvora (oficiální název Soudní dvůr Evropských společenství), který sídlí v Lucemburku, je zakotveno v základních smlouvách všech tří Společenství. Jeho posláním je zajišťovat dodržování práva při výkladu a provádění těchto smluv a právních aktů, vydávaných na jejich základě orgány Společenství, a to všemi adresáty evropského práva. Je hlavním ochráncem legality při budování evropského práva jako systému a garantem fungování Unie jako právního společenství, respektujícího ústavní principy právního státu (rule of law), které sám zároveň dotváří na bázi základních smluv a ústavních tradic společných členským státům. Spolu s Komisí a Evropským parlamentem vystuuje jako výrazný integrační faktor , neboť svými podněty působí na posilování nadstátních rysů právního a institucionálního uspořádání Unie.
Evropský soudní dvůr (dále jen ESD) plní svou hlavní úlohu, tedy zajišťování dodržování komunitárního práva ze strany subjektů tohoto práva, tj. členských států, orgánů ES i jednotlivců, zejména tím, že v rámci několika základních druhů řízení rozhoduje o jemu předkládaných žalobách a návrzích. V posledních letech je každoročně k ESD podáváno až na tisíc různých návrhů a žalob. O těchto návrzích a žalobách pak ESD, respektive obě jeho součásti, rozhodují především v základních druzích řízení, kterými jsou řízení o přímých žalobách, řízení o předběžných otázkách, řízení incidenční a řízení o vydání posudku.
Analýza vysvětluje výhody a rizika rychlého přijetí měny a poukazuje na rizika spojená s výrazným zpožděním v přijetí společné měny za ostatními tranzitivními ekonomikami. V druhé části se pak autor zaměřuje na zásadní makroekonomický problém ČR, kterým je špatný stav veřejných financí.
Analýza sa zaoberá prípravou politických strán v ČR na voľby do Európskeho parlamentu po uzavretí kandidátnych listín.
Analýza v obecné rovině stručně shrnuje hlavní výhody, které přinese podnikatelům vstup do EU . Autor v mnoha částech textu doplňuje analýzu subjektivním komentářem.
Diskuse o jednotném volebním systému do Evropského parlamentu bude po rozšíření Evropské unie nabývat na důležitosti. Bude vhodnější přejít na jednotný volební systém, či nikoli? Jaké jsou výhody a jaká jsou případná úskalí tohoto kroku? Jak by měl takový volební systém vypadat? Jaké mohou být následky v případě, že by byl členskými zeměmi rozšířené Evropské unie přijat?
Analýza pojednává o právních změnách na evropských kapitálových trzích v souvislosti s novou legislativou, která vzniká v rámci tzv. FSAP (Financial Service Action Plan). FSAP je iniciativa EU, která usiluje o vyšší integraci na evropském kapitálovém trhu, zvýšení jeho likvidity a v důsledku o snížení ceny kapitálu.
Příprava na život ve spojené Evropě založené na demokratických principech s sebou nese také určitou daň. Volný pohyb osob v Evropské unii přinese českým občanům možnost pohybovat se bez omezení ve všech členských státech EU. Zároveň ale pachatelům trestné činnosti umožní vyhýbat se – takřka nekontrolovatelně – trestnímu postihu na území kteréhokoli státu EU. Stávající úprava mezinárodní právní pomoci je natolik složitá a komplikovaná, že nahrává spíš pachatelům trestné činnosti než zájmu společnosti na jejich spravedlivém potrestání.
Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování
Princip subsidiarity představuje v systému evropského acquis jednu z nejčastěji citovaných a ve všech pádech skloňovaných zásad. Také v příspěvcích účastníků debaty o kompetencích Unie, která proběhla na půdě Konventu o budoucnosti Evropy, panoval obecný, federalisty i stoupenci mezivládního přístupu sdílený konsensus, že tento princip je třeba explicitně zakotvit v nové ústavní smlouvě Unie.
Motto: „Mnoho obyčejných lidí, kteří bydlí v malých obcích podél hranic a dělají malé věci, mohou změnit tvář světa.“
Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.
Francouzi brnkají architektům evropské ústavní smlouvy na nervy. Mají-li pravdu průzkumy veřejného mínění, hrozí, že brzy udělají z historicky první evropské ústavy balík starého papíru. Hnací silou francouzské eurofobní koalice jsou sedláci. Do akce proti „nadvládě Bruselu“ se ženou ti samí, kteří v nedávných dnech, jako každý rok touto dobou, sepisovali žádosti o dotace ze společné evropské kasy.
Výzkum a vývoj jsou v poslední době poměrně často skloňovanými výrazy, a to především v souvislosti s dohady ohledně nastavení nového systému přidělování státních dotací jednotlivým výzkumným ústavům a vědeckým společnostem. Součástí diskusí je rovněž polemika, zda by věda a výzkum neměly být více provázané s ostatními sektory české ekonomiky. V zahraničí je takto nastavený systém běžným standardem a výzkumné záměry jsou financované nejen ze státních peněz, ale i ze soukromých zdrojů.
Poskytování legální pomoci letecké dopravě je v EU možné. Do velké míry závisí na vynalézavosti samotných dopravců, aby podle kritérií EU vyzkoušeli všechny relevantní možnosti. Poskytování pomoci českým leteckým dopravcům z veřejných peněz je však dnes už málo pravděpodobné.
V letošním roce šedesátého výročí založení Organizace spojených národů má volání po transformaci jejích struktur, po větší efektivnosti jejích činností a koneckonců i po větší průhlednosti a srozumitelnosti dosažených výsledků jistou pikantní příchuť. Ať totiž bylo oněch uplynulých šest dekád působení OSN jakýchkoli, je z hlediska jedné generace tato instituce starodávná, pro druhou vyčerpaná a pro třetí stojí na počátku nové éry.
