Měla by se EU chovat k Hamásu jako k teroristické organizaci?
Autor se zamýšlí nad rolí Evropské unie na Blízkém východě, konkrétně nad jejím postojem vůči hnutí Hamás.
Autor se zamýšlí nad rolí Evropské unie na Blízkém východě, konkrétně nad jejím postojem vůči hnutí Hamás.
Autor se zabývá tématem plynovodu vedoucího baltským mořem mezi Německem a Ruskem. Plánovaná stavba vzbudila v loňském roce odpor Polska, ale i dalších zemí v regionu. Kde zůstala evropská solidarita?
Autor se ohlíží za padesátiletou minulostí procesu evropské integrace. Čeho Evropa od té doby dosáhla?
Unie myslí na spotřebitele a hledá způsob, jak kultivovat užitečné „udavačství“.
Autor se zabývá Ahtisaariho plánem pro Kosovo. Do 10. března 2007 musí Kosovo OSN představit svůj návrh kompromisu. Jaký bude?
Analýza se zabývá formování českého postoje k evropské ústavní smlouvě, který budou muset začátkem dubna předložit německému předsednictví.
Analýza se zabývá obchodními vztahy Evropské unie a Spojených států. Cesta Angely Merkel do Washingtonu na počátku ledna měla pomoci prolomit bariéty vzájemného obchodu. Zůstalo však jen u obecných slibů.
Analýza porovnává Českou republiku se Slovinskem, které 1. ledna 2007 přijalo jednotnou evropskou měnu euro. Je přijetí eura opravdu znakem, že je na tom Slovinsko lépe než ČR?
Analýza se zabývá zahraniční politikou České republiky a předpoklady pro její uplatňování v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.
Evropská unie zbořila další část hranic, které bránily volné obchodní soutěži. Je to ale dost?
Autor se zaměřuje na otázku fungování systému obchodování s emisními povolenkami v České Republice.
Činnost parlamentů v průběhu výkonu předsednictví v Radě EU
Analýza se soustředí na otázku přistoupení Bulharska a Rumunska. Skutečně je tolik důležité, zda se stanou obě země členy EU v roce 2007 nebo až napřesrok?
CEBRE – Česká podnikatelské reprezentace při EU uspořádala ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz v průběhu září a října letošního roku průzkum, jehož cílem bylo zmapovat znalosti a zkušenosti českých firem s fondy a programy Evropské unie jakož i názory na jejich budoucí podobu.
Koordinace hospodářské politiky zemí EU se od začátku 90. let stala trvalou součástí evropského integračního procesu. EU vytvořila postupně dosti složitý a také málo přehledný mechanismus, jímž se snaží působit na to, aby politiky prováděné na nadnárodní úrovni (především Společná měnová politika) a politiky prováděné na úrovni členských států (především politika fiskální a strukturální) byly vzájemně propojeny a aby se vzájemně doplňovaly.
Každý občan je zároveň spotřebitelem a Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně zdraví, bezpečí a dobré ekonomické situace spotřebitelů. Podporuje jejich práva na informace a vzdělání a pomáhá jim bránit jejich zájmy.
Mít vizi znamená mít program. Této zásady se držela také nová Komise v čele s J.M. Barrosem, která na začátku tohoto roku považovala za vhodné zahájit svou činnost předložením vlastního hodnocení toho, kam zatím evropská integrace došla, co lze označit za její úspěchy, případně slabiny a co z toho vyplývá pro formulaci pracovního programu na pětileté funkční období do roku 2010.
Může to znít trochu nečekaně: za poslední dva měsíce se už potřetí dovídáme, že se Evropská unie hodlá v budoucnu rozšířit o státy, které byly až dosud vnímány spíše v souvislosti s válečným běsněním. Nadějnými čekateli na členství se staly Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Makedonie, jednání mají na dosah také Srbsko, Černá Hora a Albánie.