Přijetí asociační dohody s Ukrajinou je blízko. Nizozemci během dnešního summitu ostatním členským zemím předložily své požadavky, které, jak se zdá, jsou pro všechny přijatelné. Nizozemci především chtějí záruky, aby se Ukrajina nestala členskou zemí Unie. Stejně tak se nechtějí smířit s tím, že by Ukrajina získala jakékoli bezpečnostní záruky ze strany členských zemí.
„Téměř v polovině času se elektřina obchodovaná mezi Německem a ČR vyváží z dražší země do levnější. Český zákazník tak například nemůže profitovat z levnější elektřiny,“ říká předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v první části rozhovoru pro EurActiv.
77 % českých spotřebitelů v posledních třech letech nezměnilo dodavatele elektřiny či plynu. K hlavním důvodům přitom u poloviny z nich patří strach, neznalost nebo lenost. Pouze pětina z těch, kdo dodavatele nemění, je přesvědčena, že má se stávajícím dodavatelem výhodnou smlouvu.
Český vývoz letos vzroste o dvě procenta a bude atakovat nový rekord 4 bilionů korun. Vyplývá to z nejnovější prognózy Hospodářské komory. O export do zahraničí začaly usilovat také malé a střední podniky, které zintenzivnily své proexportní aktivity. Problémem je ale jejich nedostatečná informovanost o exportních nástrojích, které jim stát nabízí.
Komora obnovitelných zdrojů energie vítá vypsání podpory pro provozovatele elektráren na obnovitelné zdroje energie pro rok 2017.
V Bruselu dnes proběhne poslední summit EU v tomto roce, který tentokrát bude nejen ve znamení migrační krize, ale především unijní bezpečnosti a obrany. Pokud jde o situaci v Sýrii, opět se nepředpokládá, že by se unijní lídři dohodli na jakémkoli konkrétním postupu. Jednat se bude i o brexitu, ovšem bez Británie.
U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.
Firmy v regionech s vysokou nezaměstnaností mají příležitost modernizovat své vybavení s podporou evropských dotací. Šanci tentokrát dostaly malé podniky s hrstkou zaměstnanců.
Za minimálního zájmu médií i europoslanců byla minulý týden v Evropském parlamentu projednávána zpráva Evropského účetního dvora ohledně…
Evropská unie včera podepsala s Kubou dohodu o normalizaci vztahů. EU však podle kritiků opomíjí dodržování lidských práv a demokratickou opozici. Upozorňují na to i čeští europoslanci.
Evropská komise se obává, že by se kapacitní mechanismy v EU mohly změnit v dotace pro uhelné elektrárny. Zařízení překračující emisní limit by tak podporu podle nového návrhu získávat nemohly.
Nerad bych byl špatně pochopen: ta myšlenka se mi líbí a cestování v rámci jízdenek Interrail podporuji. O návrhu…
Komise zahájila činnost evropského dobrovolnického sboru. Bude určen mladým lidem, kteří jsou aktuálně bez práce a rádi by se zapojili do projektů na pomoc místním komunitám. V Evropském parlamentu ale nový projekt vzbuzuje rozpaky.
Na konci cesty by měla stát jednotná evropská přenosová síť, která by zajišťovala, že v případě nedostatku jednoho členského státu bude možné elektřinu dodat odjinud. To je ale trochu utopická vize, říká Maciej Burny z polské asociace elektrárenských firem.
Minulý týden se nesl v duchu bezpečnostních otázek. Debatovalo se o válečných konfliktech ve východní Evropě, hodnotil se pokrok v migrační a relokační politice. Členské státy odsouhlasily přijetí mechanismu, díky němuž mohou snáze přerušit bezvízový režim, který pravděpodobně začne brzy platit pro Ukrajince a Gruzíny. O dalších tématech se dozvíte v našem přehledu.
Dneškem končí Evropský týden odborných dovedností. Stovka akcí po celé Evropě měla jasný cíl – upozornit, že Evropanům chybí základní schopnosti a technické vzdělání. Do projektu se zapojila i Česká republika.
Evropská komise bude moci vetovat bilaterální dohody o dodávkách ropy a zemního plynu. Nové pravidlo bylo zavedeno především kvůli vypjatým vztahům s Ruskem a prosazení jednotné evropské energetické unie. Zhruba třetina současných energetických smluv není v souladu s právem EU.
Německé zpravodajské služby varují před sílícími kybernetickými útoky a dezinformační kampaní ze strany ruské vlády. Ohroženy jsou podle jejich předpokladů především nadcházející parlamentní volby, do kterých bude chtít Rusko skrze tyto aktivity zasáhnout. Své obavy v tomto ohledu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
