Tisíce běženců dál nelegálně prchají do Evropské unie, a to i více než dva roky od vypuknutí tzv. migrační krize. Do června 2018 se mají členské země dohodnout na reformě azylového systému. Situace je přesto o něco klidnější, protože od krize v roce 2015 počet uprchlíků mířících do Evropy výrazně klesá. Podívejte se, jaké trasy v současnosti používají a jaké jsou kroky Bruselu.
Česká vláda v demisi schválila přistoupení k fiskálnímu paktu. Teď je na řadě Parlament a prezident. Podle premiéra Babiše neznamená ratifikace fiskálního paktu automatické přistupování k euru. ODS je však proti podpisu smlouvy.
Podle francouzského prezidenta se musí přeskupit politická mapa EU. Evropská politika je podle něj nyní nesoudržná. Unie by také podle něj měla být efektivní ve vyjednáváních o brexitu a neplýtvat energií.
Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.
Německu, Česku a dalším sedmi zemím hrozí žaloba ze strany EU kvůli špatnému ovzduší. Německo už informovalo Komisi o tom, jak chce situaci zlepšit a jednou z možností je zavedení bezplatné hromadné dopravy.
Vypouštění skleníkových plynů bude pro výrobce energie a průmyslové podniky dražší. Citlivá odvětví budou mít ochranu.
Počet migrantů a uprchlíků, kteří v minulém roce překročili Středozemní moře, se snížil až o 34 % oproti roku 2016. Věří se, že by roli mohlo hrát posílení libyjské pobřežní stráže, omezení činnosti nevládních organizací, avšak podle italského ministra vnitra Marca Minnitiho je to zejména díky spolupráci s Libyí. Italské řešení je ale mnohem problematičtější, než se zdá.
Britská ministerská předsedkyně i její ministři během příštích týdnů vystoupí s projevy, ve kterých objasní, jak si představují odchod své země z EU.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Česko bude mít stejně jako dosud v Evropském parlamentu 21 zástupců. Otázkou však zůstává, jakým způsobem by se měl zvolit příští předseda Evropské komise. Podle europoslanců by měl zvítězit kandidát jedné z evropských stran. Visegrád je ale proti.
Na téma dezinformací diskutovali se studenty pražského Gymnázia nad Alejí europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a politický geograf Michael Romancov.
V Bruselu působí tisíce lobbistů. Aby bylo možno jejich práci kontrolovat, mají Evropský parlament a Evropská komise tzv. rejstřík transparentnosti. Ten má být nově povinný a zapojí se do něj i Rada EU sdružující zástupce unijních vlád.
Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.
Londýnu se nezamlouvají podmínky, které mají platit v přechodném období poté, co Velká Británie vystoupí z Evropské unie. Pokud se ale obě strany nedohodnou včas, žádné přechodné období nebude, varoval dnes unijní vyjednavač.
Posouváme se dál. Místo „guláše v EU“ chceme mít „jasno v EU“. V našem prvním díle jsme zabředli do hlubin výzev, žádostí a dotací.
Belgická firma zadávala zakázky svým bulharským partnerům. Na tom by nebylo nic v nepořádku, pokud by Bulhaři měli legálně získané dokumenty. Podvod s potvrzením o sociálním zabezpečení nakonec vyústil v rozsudek Soudního dvora EU, který by mohl mít vliv na připravovanou evropskou legislativu.
Česká vláda schválila novelu zákona o zbraních, kterou reaguje na novou evropskou zbraňovou směrnici. Změní se například délka platnosti zbrojních průkazů a vzniknou dvě nové kategorie zbraní, přičemž jedna z nich bude zakázaná.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
