„Ostnaté dráty nejsou řešením.“ Filmová Galadriel bránila v Bruselu uprchlíky

Ve čtvrtek promluvila k europoslancům v Bruselu australská herečka Cate Blanchettová. Před plenárním zasedáním popsala své zkušenosti a postřehy o neutěšené situaci uprchlíků a lidí bez státní příslušnosti po celém světě. „Stěny či ostnatý drát nejsou řešením, nechtějí vám vzít práci či podkopat kulturu,“ řekla dvojnásobná držitelka Oscara. „Nejsem Syřanka ani Ukrajinka. Nejsem z Izraele ani z Palestiny. Nejsem politik ani učenec. Ale jsem svědek,“ pronesla v projevu Blanchettová, která je ambasadorkou dobré vůle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Při návštěvách mezi uprchlíky byla podle svých slov svědkem toho, jakou daň na lidských životech si ve světě vybírají války a pronásledování, a nemůže odvracet zrak. Herečka připomněla konflikt mezi Izraelem a Palestinou. „Konflikt si vyžádal – a stále si vyžádá – tisíce nevinných životů. Začátkem tohoto týdne vyzval vysoký komisař OSN pro uprchlíky – společně s několika humanitárními organizacemi – k okamžitému humanitárnímu příměří,“ připomněla a sálem se následně ozval mohutný potlesk. Situace v Izraeli a Gaze je jedním z témat plenárního zasedání Evropského parlamentu tohoto týdne. Herečka nicméně dodala, že zdaleka nejde o jediné násilí ve světě, byť právě tento konflikt poslední týdny plní titulky médií. „Válka zuří na Ukrajině, v Súdánu, víme o násilí v Etiopii či v Afghánistánu a mnoha dalších. V každém případě nevinní lidé trpí a nevinní lidé musí utíkat, aby si zachránili život,“ pokračovala Blanchettová. Na konci letošního září bylo podle agentury OSN pro uprchlíky nuceno žít mimo své domovy kvůli konfliktům, pronásledování a porušování lidských práv 114 milionů lidí po celém světě. Při přesunu do bezpečného útočiště se mnoho z nich podle Blanchettové stalo nechtěnými či opovrhovanými. „Z těchto 114 milionů je 62,5 milionu vysídleno vnitřně v rámci svých vlastních zemí. Z 36,4 milionu, kteří byli donuceni opustit své země, zůstává 69 procent v sousedních zemích, jako je Bangladéš, Jižní Súdán či Libanon,“ pokračovala herečka. Vyzvala v té souvislosti ke zboření mýtu, že každý uprchlík míří do Evropy. „Oni se chtějí vrátit domů – ke svým lidem, do své země,“ dodala. Pokračovala, že uprchlíci neutíkají, aby někomu vzali práci nebo podkopali něčí kulturu.

Ostnaté dráty nejsou řešení

Blanchettová následně zkritizovala, že Evropa neměří všem uprchlíkům stejně. „V některých případech okamžitě vidíme, že útěk z domova je nevyhnutelný, a instinktivně cítíme povinnost pomoci. V jiných, možná proto, že víme málo o násilí nebo porušování lidských práv, k nimž dochází daleko odtud, jsme podezřívaví,“ vysvětlila. Právo žádat o azyl a poskytnutí azylu bez diskriminace byly ústředním bodem Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948, poznamenala herečka. Připomněla také Úmluvu o uprchlících z roku 1951, která právo taktéž zahrnuje. Blanchettová dál líčila pocity uprchlíků, které při své práci velvyslankyně dobré vůle potkala. „V Nigeru jsem se střetla s mladým mužem – říkejme mu Ibrahim -, který byl nucen uprchnout z Dárfúru. Aby se vyhnul odvodu milicí nebo jisté smrti, našel cestu do Libye. Tam byl zotročen, bit a opakovaně znásilňován. Sám a hluboce traumatizovaný se sedmkrát pokusil jet lodí do Evropy. Řekl mi, že se chopil své šance, protože utopit se na moři je lepší varianta než katastrofické zážitky v Africe,“ popsala. Složité situace podle Blanchettové vyžadují komplexní řešení a spolupráci – nikoli hlášky a slogany. „Dokážete-li si představit své vlastní syny a dcery ve stejné situaci, pak možná pochopíte, že stěny či ostnatý drát nejsou řešením,“ dodala. Jedinou cestou je podle ní nalezení udržitelných opatření v zemích původu, tranzitu a určení. „Pamatujte na síly, které způsobují pohyb lidí jako Ibrahim, a zajistěte, aby se politika EU soustředila na jejich ochranu, ne na opevňování hranic,“ řekla. Pak také vyzvala lídry evropských států, aby připomněli svým voličům, že země s nízkými a středními příjmy hostí téměř 90 procent všech násilně vysídlených lidí. „Tam, kde jsou zapotřebí koordinované reakce na smíšená stěhování do Evropy, vysvětlete důležitost bezpečných a legálních cest a investujte do efektivnějších systémů, abyste spravedlivě určili, kdo má legitimní právo zůstat a kdo ne,“ uzavřela Blanchettová Evropský parlament hostil v minulosti i další známé osobnosti, které byly pozvány jako vyslanci dobré vůle v rámci konkrétních kampaní. V roce 2018 ho navštívil například frontman skupiny U2 Bono jako spoluzakladatel kampaně One, která zvyšuje povědomí o extrémní chudobě a nemocích, zejména v Africe.