Maďarsko čekají 12. dubna parlamentní volby, které rozhodnou, zda po 16 letech skončí vláda premiéra Viktora Orbána, nebo zda zůstane u moci další volební období. Šanci na výhru má podle průzkumů opoziční strana Tisza vedená Péterem Magyarem. Volby mohou zásadně ovlivnit vztahy s Evropskou unií a celkový stav demokracie v zemi.
Letošní volby jsou považovány za jedny z nejdůležitějších v moderní historii Maďarska a podle analytiků představují největší politickou výzvu Orbánovi od jeho nástupu k moci v roce 2010. Jeho vládní strana Fidesz prosazuje model tzv. „neliberální demokracie“, který zdůrazňuje národní suverenitu a silnou roli státu.
Proti ní stojí opoziční strana Tisza vedená Magyarem, který byl dlouhá léta součástí vládního systému, ale postupně se stal jeho kritikem a založil vlastní politické hnutí. Jeho popularita roste zejména mezi mladšími voliči, kteří kritizují korupci a omezení médií.
Vedle těchto dvou hlavních stran může hrát roli také menší krajně pravicová strana Mi Hazánk (Naše vlast), která se podle posledních průzkumů pohybuje kolem 5% hranice nutné pro vstup do parlamentu a podle agentury Reuters se může stát rozhodujícím partnerem při sestavování vlády. Tato strana v roce 2024 ve volbách do Evropského parlamentu získala 6,7 % a je součástí krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů. Nyní do maďarského parlamentu vede kampaň na platformě proti Evropské unii, proti migraci a proti očkování a tvrdí, že bude bojovat proti korupci a zločinu.
Výsledek bude mít vliv na EU
Volby mohou zásadně ovlivnit vztahy s Evropskou unií i celkový stav demokracie v zemi. Evropský parlament už v roce 2022 konstatoval, že Maďarsko nelze považovat za plnohodnotnou demokracii a označil jej za tzv. „volební autokracii“, tedy systém, kde sice probíhají volby, ale nejsou zcela férové. Další varování kvůli stavu právního státu přišlo loni v listopadu.
Orbánova vláda zdůrazňuje národní suverenitu a dlouhodobě se dostává do sporů s evropskými institucemi. V posledních dnech Budapešť blokuje půjčku Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur. Orbán se také opakovaně vyslovil proti sankcím vůči Rusku a je jedním z mála evropských lídrů, kteří stále udržují vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Někteří evropští politici a úředníci proto doufají, že volby ukončí Orbánovu vládu.
Magyar také používá rétoriku o suverénním Maďarsku. Loni po cestě Orbána do USA na svých sociálních sítích vzkázal, že maďarské dějiny se nepíší v Bruselu, ani v Moskvě, ani ve Washingtonu, ale na maďarských ulicích a náměstích. Zároveň ale Magyar napsal, že Maďarsko patří do Evropy, a v předvolební kampani slibuje obnovu vztahů s EU. Program strany počítá s odblokováním evropských fondů, posílením spolupráce s evropskými institucemi a návratem Maďarska do hlavního proudu evropské politiky.
Postoj k Ukrajině
Jedním z velkých témat voleb je válka na Ukrajině. Orbánova vláda zdůrazňuje potřebu rychlého míru a odmítá rozsáhlou vojenskou pomoc Ukrajině. V kampani opakovaně prezentovala volby jako rozhodnutí mezi válkou a mírem a varovala před ekonomickými dopady konfliktu.
Orbán se navíc snaží propojit téma Ukrajiny jako hrozby s Evropskou unií i se svým soupeřem. Na předvolebních plakátech používal fotografie ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i Ursuly von der Leyen. Na plakátech a obrázcích vygenerovaných umělou inteligencí Zelenskyj sedí na zlatém záchodě, počítá peníze, šňupe kokain a štěká rozkazy na maďarského vojáka. Na jiných zase Magyar zdánlivě říká, že souhlasí s předáním maďarských továren cizincům. Orbán také prohlásil, že právě EU, a nikoli Rusko, je pro Maďarsko hrozbou a „zdrojem bezprostředního nebezpečí“. Vláda navíc rozeslala lidem e-mailovou petici vyjadřující nesouhlas s unijní finanční pomocí Ukrajině.
Opozice prosazuje o něco jasnější orientaci na Západ. Magyar neplánuje Ukrajině posílat zbraně ani vojáky a odmítá zrychlený vstup země do EU. Stejně tak nebude ani usilovat o „náhlé“ přerušení vztahů s Moskvou a chce zachovat možnost levného dovozu ruské energie, který považuje za nezbytný pro oživení Evropy.
Tisza také v Evropském parlamentu hlasovala proti půjčce EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur, přestože Maďarsko nebylo povinno finančně přispět.
Faktor Trump
Orbán patří mezi nejbližší evropské politické spojence amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jejich vztah se budoval už od roku 2016 a Orbán byl jedním z prvních evropských lídrů, kteří Trumpa veřejně podporovali. Trump naopak opakovaně vyjádřil podporu Orbánovi i v letošní kampani a oficiálně ho podpořil před parlamentními volbami. Podle analytiků je výsledek voleb sledován i v USA, protože případná porážka Orbána by byla vnímána jako oslabení vlivu konzervativního politického proudu spojeného s Trumpem. Orbán sám využívá vztah s Trumpem jako argument v kampani a prezentuje ho jako důkaz, že Maďarsko má silné mezinárodní partnery mimo Evropskou unii.
Opoziční blok má k Trumpovi zdrženlivější vztah, na rozdíl od Orbána se neprofiluje jako jeho politický spojenec. Magyar se snaží prezentovat jako prozápadní politik, ale zároveň nechce být vnímán jako „proamerický kandidát“ a soustředí se spíš na domácí problémy, jako je korupce, inflace nebo fungování státu. Zároveň se distancuje od zahraniční podpory v kampani a upozorňuje na riziko cizího vlivu na volby, zejména ze strany Ruska.
Vedle zahraniční politiky je jedním z hlavních témat voleb ekonomika. Maďarsko se v posledních letech potýká s pomalejším růstem a rostoucím zadlužením, zatímco některé sousední země regionu rostou rychleji. Vysoká inflace a rostoucí životní náklady patří mezi hlavní důvody nespokojenosti části voličů, kteří se odvracejí od vlády. Opozice se snaží mobilizovat právě tyto skupiny obyvatel a prezentuje volby jako šanci na ekonomickou změnu.
Jak fungují volby v Maďarsku
Maďaři si do jednokomorového parlamentu zvaného Országgyűlés zvolí 199 poslanců pomocí kombinovaného volebního systému: 106 poslanců se volí v tzv. jednomandátových volebních obvodech, 93 se vybírá ze stranických kandidátek.
Volební systém však podle kritiků zvýhodňuje vítěznou stranu. V letech 2014 a 2018 Orbán získal parlamentní nadpoloviční většinu s méně než polovinou hlasů lidu.
V roce 2022 strana Fidesz získala v parlamentních volbách 54 % hlasů, ale obsadila až 83 % volebních obvodů. V roce 2024 navíc došlo k úpravám hranic některých volebních obvodů. Opozice tyto změny označila za tzv. gerrymandering, tedy manipulaci s hranicemi obvodů s cílem zvýšit šance vládní strany.
Politico také upozorňuje, že mnoho voličů, zejména ti ve venkovských okresech, vidí a slyší pouze kampaň a volební narativy utvářené vládou, jelikož Orbán má téměř úplnou kontrolu nad médii.