Evropští lídři se ve čtvrtek (26. června) sešli v Bruselu na celodenním summitu. Jednomyslně podpořili prodloužení stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na podobě nového, v pořadí osmnáctého sankčního balíčku, se ale dohodnout nedokázali – klíčový souhlas nadále chybí od Maďarska.„Prošlo to bez jakékoli diskuse, bez problémů,“ popsal průběh jednání o prodloužení stávajících sankcí belgický premiér
Bart De Wever. „Lidé už odcházeli ze sálu a [
předseda Evropské rady]
António Costa řekl: ‚Ještě jedna drobnost, prodloužení sankcí. Předpokládám, že je to v pořádku pro všechny?‘“ popsal premiér.
Pokud by EU stávající sankce neprodloužila, což musí činit každých šest měsíců, přestaly by platit. To by například znamenalo, že ruské subjekty by znovu získaly přístup k dnes zmrazeným aktivům.
Lídři se dohodli na prodloužení s předstihem ještě před lhůtou 31. července, čímž předešli možným komplikacím. Každé prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Ačkoli Maďarsko v minulosti opakovaně vyjadřovalo výhrady, nikdy samotné prodloužení fakticky neblokovalo.
Na rozdíl od bezproblémového schválení stávajících sankcí zůstává další balíček –
již 18. – ve vzduchu. Na výzvě k jeho schválení se dohodlo „jen“ 26 členských zemí. „K závěrům se nepřipojilo Maďarsko, ani se to neočekávalo,“ prohlásil po summitu český premiér
Petr Fiala (ODS).
Slovenský premiér
Robert Fico sice avizoval, že by rád nové sankce oddálil a získal pro Slovensko další záruky v otázce odklonu od ruských paliv, politické závěry summitu ale podpořil. V praxi to znamená, že se k textu Evropské rady připojil, avšak finální schválení balíčku na technické úrovni – v rámci výboru stálých zástupců členských zemí (Coreper) – zatím blokuje.
Dokument zároveň opět potvrzuje evropskou perspektivu pro Ukrajinu. I v tomto bodě Maďarsko zůstalo stranou, zatímco Slovensko se připojilo k většinovému postoji. „Shodli jsme se, že silně vyzbrojená Ukrajina je jedinou cestou k udržitelnému míru, což je pozice, kterou dlouhodobě zastáváme,“ dodal Fiala.
Součástí diskusí bylo i posilování evropské obrany, v tomto případě se pod závěry podepsalo všech 27 lídrů EU. Vyzvali mimo jiné k řešení vojenské mobility napříč EU a navýšením investic.
EU čelí existenční hrozbě, shodli se lídři. Chtějí rychlejší přesuny vojáků napříč Unií
Gaza rozděluje Evropu
Součástí summitu bylo i jednání o Blízkém východě, jedno z nejcitlivějších témat evropské diplomacie. Summit se zabýval i revizí asociační dohody mezi EU a Izraelem, kterou některé státy – včetně Španělska – zpochybňují kvůli izraelskému postupu v Gaze.
Závěry summitu kombinují tvrdý slovník vůči Hamásu i apel na Izrael. „Podařilo se dosáhnout vyvážených závěrů, které jasně odsuzují agresivní kroky Hamásu, volají po propuštění všech rukojmí, potvrzují právo Izraele na sebeobranu, ale zároveň vyzývají Izrael, aby podnikl konkrétní kroky k řešení vážné humanitární situace,“ shrnul Fiala.
Summit EU vyzval Izrael k okamžitému ukončení blokády Gazy
Napětí mezi EU a Izraelem mezitím gradovalo v reálném čase. Během jednání zveřejnila izraelská ambasáda ve Španělsku ostré prohlášení, v němž odsoudila výzvu premiéra
Pedra Sáncheze k pozastavení dohody a k zastavení vývozu zbraní do Izraele. Postoj Madridu podle ambasády „staví Španělsko na špatnou stranu historie“.
Španělské ministerstvo zahraničí reagovalo okamžitě – předvolalo izraelského chargé d’affaires. Diplomatický spor se odehrál prakticky souběžně se summitem. Sánchez zároveň přímo na místě kritizoval „dvojí standardy“ evropské politiky a opět podpořil vznik palestinského státu.
Vzhledem k hlubokým rozdílům mezi členskými státy v postoji k izraelsko-palestinskému konfliktu rozhodli lídři, že další kroky ohledně asociační dohody ponechají na ministrech zahraničí. Ti se sejdou 15. července v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie
Kaja Kallas má do té doby připravit konkrétní návrhy, jak postupovat dál.
Pokud EU nezakročí proti utrpení v Gaze, skupina zemí vyvine vlastní tlak na Izrael
Hrozba amerických cel: Trump tlačí, EU váhá
Večerní část summitu se nesla ve znamení obchodního napětí mezi EU a Spojenými státy. Washington zaslal ten den do Bruselu novou nabídku a předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen s ní seznámila šéfy států a vlád.
Podle informací z Komise Bílý dům nově navrhuje plošné clo ve výši 10 procent, které by nahradilo přísnější cla na konkrétní odvětví. Takový kompromis má předejít zavedení cel až do výše 50 procent, jež mají začít platit od 9. července.
Český premiér Petr Fiala během jednání také odmítl připravovaný návrh Evropské komise na snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Cíl by měla Komise představit příští týden.
