Opět o něco „průhlednější“ Parlament. Europoslanci začnou povinně zveřejňovat schůzky s lobbisty

Informace o tom, co, kdy a s kým europoslanci pracovně probírali, budou muset být nově přístupné veřejnosti. Evropský parlament si odsouhlasil nová pravidla transparentnosti. Evropský parlament ve čtvrtek (31. ledna) postoupil směrem k větší transparentnosti. K neformálnímu kodexu chování europoslanců přibývají také povinná pravidla. Podle informací serveru Euronews zahrnují povinnost europoslanců scházet se pouze se zástupci organizací registrovaných v tzv. rejstříku transparentnosti, a také zveřejňovat informace o proběhlých schůzkách online. U některých europoslanců se už teď jedná o běžnou praxi. Například místopředseda Parlamentu Pavel Telička (ALDE) zveřejňuje seznam pracovních schůzek na svém webu už několik let. Povinnosti se budou podle Politico vždy týkat zpravodajů, stínových zpravodajů a předsedů výborů zainteresovaných v jednotlivých legislativních návrzích. Novinky původně prosazovala frakce Zelených a byly součástí usnesení o transparentnosti, odpovědnosti a integritě institucí EU přijatého v roce 2017. Parlament a Rada se ovšem zdráhaly zavázat k jakýmkoliv povinným pravidlům. „Nové pravidlo transparentnosti Evropského parlamentu znamená velký krok pro evropskou demokracii,“ řekl poslanec Sven Giegold z frakce Zelených, který byl zpravodajem zmíněného usnesení. „V budoucnu budou mít občané přehled o tom, jaký vliv má lobbing na evropské zákony,“ dodal. Podle odhadů v Bruselu působí přibližně 15 000 lobbistických subjektů, které se snaží u unijních institucí prosadit své zájmy. Od průmyslových, obchodních či spotřebitelských svazů, přes velké digitální společnosti, až po neziskové organizace zabývající se například ochranou životního prostředí.

Spor o náhrady europoslanců. Dokumenty vám poskytovat nemusí, vzkázal novinářům unijní soud

Ironie tajné volby o transparentnosti

Frakce lidovců (EPP) prosadila, že hlasování o změnách proběhlo tajně, tedy že nebylo zveřejněno, kdo jak hlasoval. Pravidla to umožňují, krok si ovšem vysloužil kritiku. „Jedná se o opravdu bizarní a nepřijatelnou snahu této skupiny europoslanců vyhnout se při svém hlasování kontrole veřejnosti, a zbytek Parlamentu by měl tento požadavek zamítnout,“ řekl ještě před potvrzením tajné volby Olivier Hoedeman z neziskové organizace Corporate Europe Observatory, která se zabývá vlivem lobbingu na legislativní proces EU. Výměna názorů se rozběhla také mezi českými europoslanci – Pavel Poc (ČSSD, S&D) konfrontoval Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) právě z lidovecké frakce.

Tajné hlasování je zakázané? Ne není. Jako demokrat to respektuji, ať si každý hlasuje jak chce. Na výsledek to nebude mít žádný vliv. To mám spíše, Pavle, větší problém s tímto. Řekni, že to nemyslíte vážně.

https://t.co/q9KsiubdTK

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) January 31, 2019

Socialisté se s tajným hlasováním nakonec vypořádali po svém. V klíčový moment zvedli nad hlavu listy papíru jasně demonstrující, jakým způsobem hlasovali. https://twitter.com/pavelpoc/status/1090991135017844737

Boj za transparentnost pokračuje

Větší vhled do vyjednávání s lobbisty je součástí rozsáhlejší mozaiky snah o transparentnější Evropskou unii. Transparency International EU například spravuje komplexní databázi lobbistických organizací a jejich vynaložených financí. Soustavný tlak na zprůhlednění jednání také v dalších unijních institucích vyvíjí ombudsmanka EU Emily O’Reillyová. Vloni vyzvala představitele členských zemí v Radě EU, aby začali zveřejňovat své postoje a přípravné dokumenty, které během jednání vznikají v pracovních skupinách a na úrovních COREPER. Ohledně zveřejňování schůzek s lobbisty apelovala ombudsmanka na lídry unijních zemí v Evropské radě. Zapojit by se podle ní měli i do již zmíněného rejstříku transparentnosti.

Přestaňte jednat za zavřenými dveřmi, vyzývá ombudsmanka členské země

Lobbing je i přes přetrvávající pochybnosti o transparentnosti přirozenou součástí prosazování zájmů v Evropské unii. Jak upozornil například náměstek „pro Evropu“ ministra zahraničí Aleš Chmelař, „že je lobbying celosvětově masová záležitost, ví každý, stejně jako to, že mu neuniká ani Brusel.“

Že je lobbying celosvětově masová záležitost, ví každý, stejně jako to, že mu neuniká ani Brusel. Ale jen aktivní editoři z @iDNEScz z toho dokážou udělat další díl thrillerového seriálu "Zlý Brusel". https://t.co/FRwhQlABhh pic.twitter.com/kBHxvLZgs9

— Aleš Chmelař (@AlesChmelar) January 1, 2019

Jak zdůraznili ve svém komentáři pro EURACTIV.com  Christian Beck a Sven Giegold, jedná se o legitimní využívání práva na svobodu projevu. Každý má podle nich právo obrátit se na své zástupce v parlamentech či ve vládách. „Demokracii ohrožuje nerovnost. Rovnost ve věnované pozornosti je příslibem unijních smluv: ,Unie dodržuje zásadu rovnosti svých občanů, kteří dostávají od svých orgánů stejnou pozornost‘ (Článek 9). Vlna populismu svědčí o tom, že podle mnoha lidí je tomu jinak,“ podotkli autoři.