Tento článek je součástí Special Reportu: České priority v evropské politice 2025
Konkurenceschopnost a bezpečnost – právě tak zní letošní české priority v evropské politice. Česko se v rámci EU stává konstruktivním a seriózním partnerem, avšak slabinou při prosazování priorit zůstává nedostatek konsensu, a to jak napříč politickým spektrem, tak i uvnitř vládní koalice.
Konkurenceschopnost, tedy schopnost prosadit se vůči ostatním hráčům, je v současné době jedním z nejskloňovanějších termínů jak na půdě Evropské unie, tak i v Česku.
„Důraz na zelenou transformaci je stále velkou výzvou a příležitostí, avšak v současné době je konkurenceschopnost ‚zlaté tele‘, kterému musíme všechno podřídit,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) na začátek úvodní debaty konference „České priority v evropské politice“, kterou uspořádal koncem ledna server Euractiv.cz.
Druhým zásadním tématem je podle ministra bezpečnost, kterou ohrožuje stále probíhající válka na Ukrajině a nárůst vlivu informačních technologií a hybridních hrozeb.
Dvořák také poznamenal, že Česko se konečně po 20 letech členství v EU stává seriózním partnerem, který může konstruktivně přispět do debaty. Podle jeho slov k získání tohoto postavení napomohlo úspěšné české předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022 a zásluhy současné vlády. Vyzdvihl také významnou roli Česka při vyjednávání o evropské regulaci automobilového průmyslu, zejména při prosazování mírnější verze emisní normy EURO 7.
Česku nahrává také fakt, že téma konkurenceschopnosti a bezpečnosti zvedá i Evropská komise. Dle Lucie Šestákové, šéfky kabinetu českého eurokomisaře Jozefa Síkely, jsou priority Komise na následující týdny jasné. Patří mezi ně zjednodušování legislativy a snižování administrativní zátěže, což dala najevo i v novém „Kompasu konkurenceschopnosti“.Kompas konkurenceschopnosti EU: Méně papírování a více spolupráce, slibuje Komise
Česko může prosazovat své zájmy, ale je potřeba být konstruktivní
Přes dosažené úspěchy má ale prosazování českých zájmů své mouchy. „Neumíme priority zformulovat,“ vytýkal vládě v debatě bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, který dnes stojí v čele Evropského hnutí. Dle jeho názoru si vláda znamenitě vede na operační úrovni, avšak na strategické úrovni nemá jasno v tom, co by měla prosazovat. S tím souhlasil také ministr pro evropské záležitosti Dvořák a dodal, že je těžké najít konsensus, jelikož se v české politice objevují proruské hlasy a národní zájmy se postupně rozdrobují. Problém se podle něj objevuje i uvnitř současné vlády, kde i koaliční strany zastávají rozdílné postoje k tématům, na kterých se byly dříve schopny shodnout. Aby byla česká vláda schopna prosazovat národní zájmy na úrovni EU, je potřeba být konstruktivní a vytvářet aliance s ostatními státy napříč sedmadvacítky. „I když máme negativní hledisko, tak pokud budeme říkat ne, a nebudeme schopni vstoupit do debaty, nebudou nás ostatní brát v potaz,“ uvedla Šestáková, která se výrazně podílela na fungování českého předsednictví v roce 2022. Co se týče blížících se parlamentních voleb, podle Špidly bude převažovat „ideový chaos“. Debata podle něj nebude příliš racionální a v kampaních nebude rezonovat pouze jedno téma, ale souhrn několika námětů. Předpokládá, že diskuze se povede okolo ekologické transformace, konkurenceschopnosti a objeví se také otázka „ochrany Česka před abstraktními přístupy z Bruselu.“Česko a další země EU chtějí po Komisi tvrdý zásah vůči sítím kvůli ovlivňování voleb
Míra integrace bude záviset na členských státech
S nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa bude záležet na tom, jaký postoj zaujme nová administrativa k jednotlivým státům EU. Šestáková v debatě naznačila, že hrozí scénář, kdy Trump neuvalí cla na EU jako celek, ale zavede je na vybrané země, jako je například Dánsko. Na začátku roku Trump prohlásil, že bude usilovat o získání kontroly nad Grónskem, autonomním územím Dánska, což vyvolalo mezinárodní pozornost a reakce předních světových i evropských lídrů. Nový americký prezident uvedl, že je nutné, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad Grónskem kvůli mezinárodní bezpečnosti a boji proti ruskému a čínskému vlivu v této strategicky významné oblasti. Dle Šestákové se o tomto problematickém výroku vede na půdě evropských institucí diskuze a EU se v současné době snaží posílit přítomnost na území Grónska například prostřednictvím různých projektů, avšak aniž by zasahovala do grónských parlamentních voleb. Ty se mají konat v dubnu letošního roku. Panelisté debaty se shodli, že reakcí na sílící tlak Spojených států by měla být větší integrace států EU. Dle Šestákové bude ale prohlubování integrace záviset na ochotě členských zemí. Podle Dvořáka, který sám sebe nazývá jako eurofederalistu, je hlubší integrace tou správnou cestou, avšak uznává, že státy se nerady vzdávají své národní suverenity. Navíc se obává, že volby v některých státech zapříčiní, že se k moci budou dostávat lídři soustředící se pouze na své národní zájmy, nikoliv na prohlubování spolupráce v rámci EU. Účastníci debaty se shodli také na tom, že s narůstajícím vlivem Číny a USA je nezbytné stále posilovat roli EU na mezinárodní scéně. To je také úkolem nového českého komisaře Jozefa Síkely, který dostal na starosti portfolio mezinárodního partnerství. Posilování role EU ve světě se podle Šestákové děje pomocí strategie Global Gateway, která se soustředí na podporu infrastrukturálních projektů ve třetích zemích. Cílem je také otevřít cestu evropským firmám a zjednodušit jim podmínky pro účast v těchto projektech.Síkela jako komisař musí vyvážit strategické zájmy EU a skutečnou rozvojovou pomoc, říká Traplová z Člověka v tísni
