Jedenáct členských států EU, včetně Francie, volá po větší flexibilitě při ponechávání půdy ladem, které po nich požaduje reformovaná společná zemědělská politika EU (SZP). Evropská komise je však z takové výzvy rozpačitá.
Návrh na výjimky z uplatňování tzv. úhoru se objevil na neformálním zasedání ministrů zemědělství EU ve Španělsku na začátku září. Rada EU pro zemědělství a rybolov se mu oficiálně věnovala v pondělí (20. listopadu) poté, co jej podpořila mimo jiné Francie.
Smyslem návrhu je umožnit pěstování plodin na úhoru, aby se „zachovala biologická rozmanitost a výrobní cíle na evropském kontinentu“, uvedl francouzský ministr zemědělství Marc Fesneau při příjezdu do Bruselu.
Podle současného programu SZP, který letos vstoupil v platnost, musí zemědělci teoreticky věnovat 4 % své orné půdy neprodukčním prvkům, jako jsou remízky či zatravněná plocha. Mohou tak splnit podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC 8), které jsou povinné pro zisk evropských dotací.
Hranici mohou snížit na 3 %, pokud zařadí 4 % meziplodin nebo plodin vázajících dusík bez pesticidů, a dosáhnou tak celkových 7 % prvků příznivých pro biologickou rozmanitost.
Vzhledem k důsledkům války na Ukrajině a naléhavé potřebě zachovat potravinovou bezpečnost Evropy však Komise souhlasila s tím, že členským státům udělí dvě roční výjimky. Zemědělci tak letos půdu mohli obdělávat stejně jako v loňském roce, který se ještě řídil pravidly předchozí SZP.
Částečná výjimka
Pokud však jde o odchylky, zemědělské předpisy EU hovoří zcela jasně: nesmějí přesáhnout jeden rok – což znamená, že pro získání dotací v rámci nové SZP bude třeba v roce 2024 znovu zavést úhor.
Aby se toto omezení obešlo, navrhuje Francie s podporou dalších zhruba deseti zemí „částečné uplatnění“ této podmíněnosti.
„Sedmiprocentní podíl prvků příznivých pro biologickou rozmanitost by zůstal zachován, ale zemědělci by ho mohli dosáhnout, aniž by dodržovali minimální podíl vyjmutí půdy z produkce nebo neprodukčních prvků,“ řekl francouzský ministr Fesneau svým evropským protějškům.
Jinými slovy, tzv. kontrola podmíněnosti by zůstala zachována, ale vyžadovaly by se pouze meziplodiny a plodiny vázající dusík.
Podle francouzského ministra by toto „flexibilní“ opatření posílilo potravinovou bezpečnost EU a vyvážilo by problémy spojené s vývozem ukrajinského obilí a poklesu produkce evropských zemědělců, kteří byli navíc v posledních dvou letech zasaženi extrémními výkyvy počasí.
„Je nezbytné, abychom i nadále podporovali evropský produkční potenciál. Dovoz obilovin (pšenice, ječmene a kukuřice) by měl v roce 2022 dosáhnout 22 milionů tun, zatímco letos jsme dosáhli 40 milionů tun,“ zdůraznil Fesneau a vyzval k tomu, aby se domácí produkce dostala opět pod kontrolu.
Skeptická Komise
Iniciativu, kterou spolupodepsalo zhruba deset zemí, přivítala většina delegací EU. Některé země však chtějí jít ještě dál a požadují kompletní zrušení podmíněnosti nebo střídání plodin (GAEC7). Navrhl to italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida.
Jeho nizozemský protějšek Piet Adema navrhuje tento proces urychlit tak, aby mohl být uplatněn v roce 2024. Německý zástupce Cem Özdemir zase požaduje více informací o tomto opatření, které by podle něj nemělo ohrozit evropskou ambici v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.
Pro Evropskou komisi je situace méně jasná.
Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski v srpnu plnou výjimku na třetí rok odmítl z regulačních důvodů. Skeptický zůstal i k nové pondělní žádosti skupiny členských zemí. Výjimky podle něj byly v posledních dvou letech odůvodněné kvůli obavám o bezpečnost potravin v EU i ve světě. Dnes je však „situace zcela jiná“.
„Trh se vrátil na předválečnou úroveň […] Nejsme v kritické situaci ani v EU, ani ve světě,“ zdůraznil s tím, že prognózy objemu produkce bílkovin a olejnin v EU jsou stabilní.
Podle Wojciechowského nyní obavy vzbuzuje pokles cen, který by mohl být ještě zhoršen zvýšenou zemědělskou produkcí.
Tento návrh však „je v souladu s tím, co již bylo uděleno, takže změnu nelze provést prostřednictvím prováděcího aktu Komise, ale komplexnější legislativní transformací,“ dodal s odkazem na skutečnost, že další výjimku b musel odsouhlasit i Evropský parlament a ministři EU v rámci Rady.
Komisař nicméně slíbil, že návrh prozkoumá a posoudí jeho možný dopad, zejména na trh a příjmy zemědělců.
