Maďarsko je v hledáčku Evropské unie již několik let především kvůli ohrožování principů právního státu, jejichž zachování je jednou ze základních hodnot Unie. Jedná se například o narušení nezávislosti médií.Celkem 448 europoslanců podpořilo při záříjovém plenárním zasedání zprávu doporučující Radě, aby „podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena.“
Zpráva, kterou předložila nizozemská europoslankyně
Judith Sargentiniová, vyjadřuje obavu z porušení právního státu v několika oblastech. Mimo jiné se obavy týkají právě nezávislosti maďarských institucí včetně médií a svobody projevu. Obavy europoslanců sdílí rovněž Evropská komise.
Europoslanci dnes doporučili Radě, aby zahájila řízení proti Maďarsku
Orbánova média
Viktor Orbán se stal maďarským premiérem v roce 2010 a od té doby postupně přetransformoval maďarská veřejná média v orgán šířící vládní propagandu. Jak píše
EURACTIV.com, lidé s napojením na premiéra skoupili značnou část soukromého mediálního sektoru.
Nyní, od Orbánova znovuzvolení premiérem v dubnu letošního roku, čelí maďarská média dalšímu otřesu. Obávají se narůstající vládní kontroly nad mediálním sektorem.
Příkladem je mediální skupina Cemp-X prodávající reklamní prostor pro nezávislou zpravodajskou síť Index.hu. Ta padla částečně do rukou politika maďarské vládní strany.
Padesátiprocentní podíl společnosti nyní vlastní
Jozsef Oltyan, byznysmen a člen křesťanských demokratů, tedy koaličních partnerů Orbánovy pravicové strany Fidesz. Maďarská média v dle zjištění bruselské redakce EURACTIV informovala o tom, že Oltyan pravidelně zveřejňuje online komentáře kritické vůči opozičním stranám a nezávislým médiím včetně Indexu.
Orbán spouští kampaň proti rozhodnutí EP. Maďarsko se bude bránit u soudu
Nezávislost maďarských médií ohrožena
Podle analytičky think-tanku Mertek Media Monitor
Agnes Urbanové má nový vlastník skupiny Cemp-X, do které spadá i zmiňovaná nezávislá zpravodajská síť Index.hu, nyní kontrolu nad příjmy z reklamy a potenciálně i nad zveřejňovaným obsahem.
„Index je nyní velice zranitelný, jeho nezávislost pravděpodobně vzala za své,“ sdělila Urbanová AFP.
Několik desítek vzdorujících novinářů z Indexu podepsalo prohlášení, které přislibuje zachování nezávislosti obsahu této zpravodajské sítě. „Chceme pokračovat v tom, co jsme dosud dělali, a to je vytváření zpravodajství podle našich nejlepších schopností, nezávisle na pravici nebo levici,“ sdělili novináři v prohlášení.
V posledních letech však média jako je Index, která se věnovala politickým kauzám, buďto vymizela nebo byla převzata subjekty napojenými na vládu.
Od letošních voleb navíc řada dalších médií kritizujících vládu zbankrotovala, vyměnila majitele nebo změnila svůj obsah. Což je případ i maďarské zpravodajské televize Hír TV, k níž se Orbánův vliv dostal letos v srpnu. Po vítězství Orbána v letošních volbách oznámil jeho bývalý podporovatel a nynější oponent, majitel televize
Lajos Simicska její prodej
Zsoltovi Nyergesovi, který je však napojen na premiéra.
Simicska rovněž ukončil činnost opozičních novin Magyar Nemzet a sesterské rozhlasové stanice Láncháíd Rádió. Informovala o tom ČTK.
Stejný osud nejspíše čeká i Index.hu, který se stane jako nezávislé médium „finančně neudržitelným“, předpověděla Urbanová.
Stav maďarských médií
V letošním indexu svobody médií
Reportérů bez hranic se Maďarsko umístilo až na 73. příčce (index 29.11), což znamená, že místní mediální situace je problematická. V detailnějším popisu Reportéři bez hranic uvádějí, že od letošních parlamentních voleb se situace zhoršuje. Od loňského roku se Maďarsko v indexu propadlo o dvě příčky.
Nevyváženost médií a omezený přístup k informacím v Maďarsku byly nicméně potvrzeny i pozorovateli voleb Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE). Podle organizace je navíc problém s médii nepříznivým faktorem, který pomohl Orbánovi potřetí získat křeslo premiéra.
Příliš dobře si Maďarsko v otázce svobody a nezávislosti médií nevede ani dle americké organizace Freedom House, která rovněž vyhodnocuje stav médií ve světě. V její loňské
analýze dosáhlo Maďarsko na 44 bodů, což znamená, že média v Maďarsku jsou svobodná pouze částečně.
V letošní speciální zprávě věnované stavu médií pak v případě Maďarska
organizace upozorňuje právě na kontroverzní skupování maďarských nezávislých mediálních subjektů lidmi napojenými na vládní struktury.
Český postoj vůči Maďarsku není příliš jednotný
Česká republika v reakci na hlasování Evropského parlamentu nevydala žádné oficiální stanovisko. Premiér a prezident republiky se však svou rétorikou staví na stranu Maďarska.
Prezident
Miloš Zeman v televizi Barrandov řekl, že podpora Maďarska je ve vlastním zájmu České republiky, neboť by ji mohl potkat podobný osud. Premiér
Andrej Babiš také nepodporuje výsledek hlasování europarlamentu. Dle jeho názoru by Evropská unie měla řešit jiné problémy, například brexit. K současnému stavu Maďarska totiž kritický není. Podle informací ČTK vidí situaci podobně i ODS či SPD, které Maďarsko podporují.
Odlišný názor má ale ministr zahraničí
Jan Hamáček za ČSSD, který hlasování neodsuzuje a je kritický vůči některým vnitrostátním změnám ohrožujícím maďarský právní stát. Kritika Maďarska a podpora hlasování europoslanců zaznívá i ze strany Pirátů, STAN či TOP 09.
