Občanské konzultace o EU letos končí. Čechy nejvíce zajímaly fondy a migrace

Závěrečná občanská konzultace v Praze zrekapitulovala výsledky letošní série veřejných diskusí o pohledu Čechů na evropská témata. Nový ministr zahraničí při té příležitosti představil svoji vizi EU a ČR v ní. Přiblížit Evropskou unii jejím občanům pomocí veřejných konzultací byl nápad, který se zrodil v hlavě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Česká republika tuto výzvu přijala a zorganizovala sérii akcí, které daly v letošním roce prostor pro diskusi o klíčových evropských tématech. „Formát jsme přijali, byla to ale národní debata, nebyla koordinovaná na celoevropské úrovni. Pro nás to byla příležitost, jak hovořit s celou řadou občanů způsobem, který je otevřený,“ vysvětlil státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, který byl společně s novým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem hlavním přednášejícím závěrečné konzultace na půdě pražské Vysoké školy ekonomické. Záměrem diskusí bylo podle Chmelaře spojení evropské a pražské „bubliny“ s tou regionální. Jejich cílem bylo také zjistit, proč Češi Unii vnímají převážně negativně a co by se podle nich mělo do budoucna změnit. Konzultace mají pokračovat i v příštím roce. Letošní série zahrnovala 21 konzultací v 11 krajských a okresních městech, přičemž na ně navázala celá řada dalších akcí s podobnou náplní, které ale už nevycházely z iniciativy české vlády. Šlo například o debaty na středních a vysokých školách. „Originálních“ konzultací se zúčastnilo přes 2 000 lidí. „Může se to zdát jako malý počet, ale já si myslím, že to je dobrý vzorek, abychom měli obrázek o tom, co si občané o EU myslí,“ podotkl Chmelař. Mezi diskutujícími byli nejčastěji studenti, senioři a zástupci neziskových organizací, ale i učitelé, zástupci odborů či zaměstnavatelů. Skladba hostů pak byla navázána na to, o jaký konkrétní region se jednalo. Zástupce „Prahy“ doplnil místní politik a regionální osobnost. Mezi hosty se v průběhu roku objevili například europoslanci nebo slovenský premiér Peter Pellegrini.

Český říjen v EU: zájem Komise o Agrofert, boj s emisemi, Macron a Merkelová v Praze

Čechy „pálí“ kvóty, GDPR nebo růst unijních pravomocí

Aleš Chmelař představil shrnutí nejdiskutovanějších témat, která lidi po celé České republice nejvíce zajímala. Témata, která „táhla“ v Praze, byla podle něj často dramaticky odlišná od těch v ostatních regionech. Tajemník vyzdvihl nejdiskutovanější oblasti, kterými byly evropské fondy a především migrace, čemuž se podle něj nelze úplně divit. „Například v Praze jsme se téměř dominantně bavili o roli médií, ,fake news‘ a ovlivňování evropské debaty zvnějšku. Obecně se občané tázali a vyjadřovali k tématu přijetí eura a k fungování vnitřního trhu,“ řekl Chmelař. Mezi „top 10“ témat pak patřila ještě sociální politika, vzdělávání, životní prostředí, zemědělství a obchodní politika. Ukázalo se, že Češi se vzhledem k Unii pozitivně staví například k otázkám studijní i turistické mobility a ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR díky výhodám členství ve vnitřním trhu. Naopak negativně či s rozpaky pak vnímají migrační politiku. Kontroverze mezi lidmi způsobovala témata jako dotace, migrační (uprchlické) kvóty, nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nebo princip subsidiarity a s tím spojený růst pravomocí Evropské unie. Palčivou oblastí byla také média a jejich věrohodnost, „odliv českých mozků“ nebo přijetí eura.

Evropské politice ČR dominuje migrace, na klíčová témata se zapomíná

Petříčkova vize

Nový šéf diplomacie využil příležitost k představení své dlouhodobější vize Evropské unie v globálním prostředí a také role České republiky, jejíž členství v Unii podle něj nemá jinou alternativu. Petříček nejprve představil svůj pohled na problémy EU. Jedním z nich je podle něj ztráta důvěry občanů, a to ne pouze v EU, ale v politiku obecně. Unie podle jeho slov nezíská zpět důvěru nějakou velkou reformou, ale zefektivněním své dosavadní práce. V současné době podle něj také neexistuje žádný velký projekt, za který by se lidé postavili. „V devadesátých letech to byl projekt vnitřního trhu, který mobilizoval podporu, bylo to vytváření hospodářské a měnové unie,“ připomenul ministr. A právě o tom, co je „další projekt“, je potřeba diskutovat. Z pohledu ministra to může být fiskální unie, bezpečnostní unie, nebo například projekt sociální Evropy. Petříček následně představil své vize EU. Ta první byla v otázce společné bezpečnosti, ve které by podle něj měla začít intenzivnější spolupráce. „Je zcela zřejmé, že Unie jako celek je schopná zvyšovat bezpečnost svých občanů lépe, než by to dokázaly jednotlivé národní státy izolovaně,“ uvedl Petříček. Bezpečnost je podle něj pak předpokladem naplnění základního evropského práva pohybu. Vlivem migrace se tyto základní hodnoty začínají zpochybňovat, a proto by dle jeho slov EU měla v této oblasti dělat více. Zároveň by chtěl, aby Evropa zůstala prosperujícím kontinentem, ale zároveň kontinentem s velkou mírou sociální soudržnosti. „Konkurenceschopnost byla jedním z témat, ve kterých občané vyjádřili své obavy. Já si myslím, že evropský model je dlouhodobě konkurenceschopný. Právě ta schopnost na jednu stranu skloubit konkurenceschopnost se základní sociální spravedlností a soudržností je něco, co dělá Evropu unikátní,“ poděli se o svůj pohled Petříček. EU by se také měla zaměřit na zvýšení své akceschopnosti, tvrdil ministr. „Jde především o schopnost Evropy jako ekonomického obra, ale pro mnohé politického trpaslíka, začít hrát roli aktivního globálního hráče. Čelíme návratu ,realpolitiky‘, geopolitiky, a zpochybňování mezinárodního řádu, který byl posledních 70 let budován,“ řekl Petříček. V takovém prostředí je podle něj potřeba, aby EU byla mnohem schopnější a asertivnější v hájení svých strategických zájmů. To podle něj neznamená zpochybňování NATO, ale diskutování o zvýšení autonomie EU v těchto otázkách. Česká republika je pak dle jeho slov schopnější mnohem lépe hájit své zájmy, pokud spolupracuje s ostatními členskými zeměmi. Unie by podle něj měla být také otevřená, a to jak dovnitř, tak i ven. Ve vnitřní otevřenosti by EU měla garantovat inkluzivní zahrnutí všem členským státům. Vícerychlostní Evropa je v jeho očích realitou, sama o sobě nicméně problém nepředstavuje, protože státy mají stejný cíl. Právě ten je ale podle něj nejasný. Vnější otevřenost pak vidí v urychlení a pokračování rozšiřování členské základny na Balkán, což by podle něj neměl být pro Unii problém.