Obavy z krácení dotací dominují české debatě o budoucí společné zemědělské politice EU

České zemědělství je závislé na dotacích z EU a jakákoli změna financování může mít na tuzemské podniky výrazný dopad. Shoda na budoucí podobě společné zemědělské politiky EU ale zatím v Česku chybí. Společnou zemědělskou politiku EU (SZP) čekají po roce 2020 změny, a to jak ve financování, tak i v jejím fungování. Evropská unie totiž v současné době jedná o budoucí podobě víceletého finančního rámce a zároveň se diskutuje o potřebné reformě evropského zemědělství. Čeští farmáři by se proto měli domluvit a jasně říci, jaká očekávání od Evropské unie mají a začít je prosazovat. Vyzval je k tomu místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ALDE) při debatě na téma „Co může společná zemědělská politika nabídnout českým zemědělcům?“, která se uskutečnila 10. května v Olomouci. „Musíme si uvědomit, co vlastně chceme. Naše vyhlídky budou odpovídat tomu, jak se k tomu postavíme,“ prohlásil Telička. Evropská komise již navrhla, aby se rozpočet určený na podporu evropských zemědělců v následujícím finančním období snížil o 5 %. Čeští zemědělci by se tak měli připravit na to, že po roce 2020 možná nebudou dostávat z Evropské unie dotace v takové výši, jaké byly dosud. Další krácení možná nastane i za deset let, tedy po roce 2027, kdy bude v Unii začínat další víceleté finanční období. Obává se toho soukromý zemědělec z Olomouckého kraje Václav Koutný. „Otázkou je, jak si EU představuje další financování zemědělství, jestli to vůbec bude na základě dotací,“ prohlásil Koutný. Evropská komise již svou vizi SZP po roce 2020 představila. Spočívá v plnění společných a předem stanovených cílů, ale také v přenesení odpovědnosti za přerozdělování financí na členské země. Státy však budou muset připravit plány svých národní zemědělských politik, které budou podléhat souhlasu Komise. Podle unijní exekutivy povede tento systém k  větší flexibilitě SZP. Každý členský stát má totiž svá specifika, jako je třeba rozloha farem, podnebí či druh pěstovaných plodin a chovaných zvířat. A právě tyto podmínky by měly být podle Komise v budoucnu více zohledňovány. Unijní exekutiva také slibuje, že SZP bude jednodušší, což si přejí nejen samotní zemědělci, ale i úředníci, kteří žádosti o dotace denně vyřizují. „Byla bych ráda, kdyby SZP byla pro zemědělce přijatelnější. Bude to pak jednodušší i pro úředníky, neboť i pro ně je administrativa náročná,“ uvedla Kateřina Mračková, ředitelka Regionálního odboru Olomouc Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), která se diskuse rovněž účastnila. Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EURACTIV.cz. Série je součástí projektu „Bridging the gap between the regions and European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Zastropování dotací pro velké farmy by mohlo ohrozit produkci

Českou debatu o budoucí podobě společné zemědělské politiky nejvíce formuje téma zastropování dotací pro velké agrární podniky. Komise totiž dlouhodobě tvrdí, že podporu si zaslouží zejména malé a střední podniky. Zemědělský svaz stejně jako ministerstvo zemědělství ale takové omezení financí odmítá. České podniky jsou totiž charakteristické svou obrovskou rozlohou a tedy i výraznými sumami, které z evropských fondů čerpají. „Pokud bude nastaven strop 60 tisíc euro na podnik, zasáhne to veškerou živočišnou produkci v ČR,“ varoval Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Podle dalších účastníků diskuse je ale české zemědělství na evropských fondech až příliš závislé, což se mu vzhledem k plánovanému krácení rozpočtu může vymstít. Zemědělci se navíc shodují, že mnohdy dělají pouze ty činnosti, za které dostávají dotace. Europoslanec Telička proto na konci diskuse upozornil, že zemědělci by se měli zabývat i jinými tématy než právě dotacemi z EU. Evropa se totiž podobně jako další části světa potýká se suchem a úbytkem zemědělské půdy. Zemědělci by tak podle něj neměli řešit, kolik peněz z evropských fondů získají, ale co udělají proto, aby zachovali ornou půdu a vodu pro další generace. Výstupem z debatního setkání, jehož partnerem bylo Eurocentrum Olomouc se stane soubor doporučení, která budou rozeslána zainteresovaným institucím a organizacím v České republice i na evropské úrovni.