V českých obchodech se nově objevují varovné obrázky na krabičkách cigaret, které zavádí tabáková směrnice EU dojednaná v roce 2014. Náš factsheet z té doby přináší podrobný přehled o obsahu směrnice. Jde například také o zákaz ochucených cigaret.
(Naposledy aktualizováno: 8. 3. 2014 v době finálního schvalování směrnice)Stručný přehled informací o směrnici:
Evropský parlament a členské státy EU projednaly návrh na revizi směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků (tzv.
tabáková směrnice). Evropská komise ji navrhla v prosinci 2012.
Nová legislativa nahradí dosavadní direktivu z roku 2001. Jejím cílem je zlepšit
fungování vnitřního trhu, a tak stanoví technické požadavky pro tabákové výrobky uváděné na trh. Zároveň se ale zaměřuje na
ochranu veřejného zdraví. Hlavní akcent kladla Evropská komise při její přípravě na snižování počtu kuřáků mezi dětmi a mladistvými.
S novou směrnicí se rozšiřuje rozsah regulovaných výrobků, byla přijata nová opatření pro obaly a označování, zaměřuje se také na složky tabákových výrobků. Další body se týkají sledovatelnosti a bezpečnosti nebo přeshraničního prodeje na dálku.
Mezi nejvýraznější body patří
zákaz ochucených tabákových výrobků, který bude platit od roku 2016. Výjimka se vztahuje na vysoce oblíbenou mentolovou příchuť, která má zákaz až od roku 2020. Obaly tabákových výrobků ponesou od roku 2016
výraznější zdravotní varování, které bude doplněno i obrázky. Na krabičkách cigaret by mělo zabírat 65 % přední i zadní plochy. Nově platí také regulace pro
elektronické cigarety. Ty by měly podléhat regulaci pro léčivé přípravky, pokud jsou jako pomůcky k léčbě prezentovány. Jinak se mohou členské státy rozhodnout, že je budou regulovat podle pravidel pro „normální“ tabákové výrobky. V takovém případě ale e-cigarety nesmí obsahovat více než 20 mg nikotinu na mililitr.
K návrhu směrnice se kriticky vyslovily některé členské státy, které patří k pěstitelům tabáku nebo producentům tabákových výrobků.
Mezi ně patřila i Česká republika, kde je gestorem k této problematice ministerstvo zemědělství. K návrhu měla řadu kritických připomínek česká vláda, Senát i poslanecký výbor pro evropské záležitosti. Výbor pro zdravotnictví ve Sněmovně naopak návrh směrnice podpořil. Odpůrci návrhu argumentovali ekonomickými dopady regulace nebo tím, že opatřeními proti kouření by se měly primárně zabývat jednotlivé státy. Za návrh směrnice se naopak postavilo například Irsko, které v první polovině roku 2013 zastávalo funkci předsednické země v Radě EU. Širokou debatu vzbudil návrh také v Evropském parlamentu, kde měl směrnici na starost výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zejména konzervativní strany protestovaly proti tomu, aby evropská legislativa zasahovala do této oblasti. Velká bitva se pod vlivem tabákové i farmaceutické lobby a zastánců elektronických cigaret strhla právě o e-cigarety. Pravidla pro jejich prodej se tak ve finální verzi směrnice poměrně výrazně liší od původního návrhu.Dosavadní vývoj a očekávané kroky:
- červen 2001: Evropská unie schválila směrnici o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (směrnice 2001/37/ES).
- únor 2005: V platnost vešla Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC) Světové zdravotnické organizace z května 2003. Ta je první veřejnou mezinárodní dohodou týkající se veřejného zdraví. Evropská unie patří mezi účastníky dohody.
- 24. září 2010: Byla zahájena veřejná konzultace k možné revizi směrnice o tabákových výrobcích.
- 17. prosince 2010: Ukončení veřejné konzultace, která byla díky velkému zájmu prodloužena oproti původnímu termínu.
- 19. prosince 2012: Evropská komise zveřejnila návrh nové směrnice.
- 21. ledna 2013: Vláda ČR schválila svou rámcovou pozici k návrhu směrnice.
- 24. ledna 2013: Své usnesení ke směrnici schválil Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
- 25. února 2013: Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) v Evropském parlamentu pořádal veřejné slyšení k návrhu směrnice.
- 22. března 2013: Své usnesení ke směrnici přijal Senát České republiky.
- 10. dubna 2013: Zpravodajka ENVI Linda McAvanová (S&D) zveřejnila návrh zprávy k tabákové směrnici.
- 6. června 2013: Evropská komise představila novou strategii, která má podpořit boj proti nelegálnímu obchodu s tabákovými výrobky.
- 21. června 2013: Členské země přijaly tzv. obecný přístup k tabákové směrnici.
- 31. června 2013: Konec irského předsednictví v Radě EU, začátek předsednictví Litvy. Tabáková směrnice sice nepatřila mezi hlavní priority litevského předsednictví, Vilnius dal ale najevo, že se zasadí o její projednání do konce roku 2013.
- 10. července 2013: Výbor ENVI hlasoval o zprávě k revizi tabákové směrnice. Podpořil návrh Evropské komise.
- 5. září 2013: Konference předsedů v Evropském parlamentu rozhodla o odložení plenárního hlasování o tabákové směrnici. Původně bylo naplánováno na 10. září, přesunulo se však na říjen.
- 8. října 2013: Plenární zasedání Evropského parlamentu hlasovalo o tabákové směrnici. Podařilo se schválit takovou verzi, která slibovala rychlou dohodu se členskými státy.
- 18. prosince 2013: Vyjednavači Parlamentu a Rady se shodli nad kompromisní dohodou, a směrnice tak byla neformálně schválena.
- 26. února 2014: Plénum Parlamentu finálně schválilo tabákovou směrnici.
- 14. března 2014: Finální posvěcení by měla dát směrnici i Rada EU.
- 2016: Většina opatření má začít platit během dvou let od okamžiku, kdy směrnice vstoupí v platnost.
Podrobné informace:
Důvody pro revizi směrnice
K regulaci obchodu s tabákovými výrobky přistoupila EU na přelomu 80. a 90 let, kdy přijala sérii směrnic, které upravovaly obsah dehtu v tabákových výrobcích, užívání žvýkacího tabáku nebo značení cigaretových výrobků. Od roku 2001 začala platit směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Ta původní úpravu sjednotila a revidovala. Od jejího přijetí došlo na trhu s tabákovými výrobky, ve vědecké oblasti i na mezinárodním poli k novému vývoji, na který bylo podle Evropské komise potřeba reagovat. Návrhem na revizi také odpověděla na opakované výzvy Evropského parlamentu a Rady k vytvoření nové legislativy. Článek 11 dosavadní směrnice ostatně přezkum předpisů výslovně předpokládá.
Nová směrnice má přispět k plnění mezinárodních závazků, které vyplývají z Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). Úmluva je pro Evropskou unii a všechny její členské státy závazná. Obsahuje mimo jiné doporučení, která by měla signatářským zemím pomoci v boji proti kouření. Ta jdou v některých případech dál, než navrhovaná evropská regulace. FCTC doporučuje třeba zákaz prodejních automatů na cigarety, zákaz vystavování tabákových výrobků v místě prodeje a také zavedení jednotného balení. Návrh měla Komise předložit už na podzim 2012, proces se ale zpomalil kvůli korupčnímu skandálu tehdejšího komisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Johna Dalliho, který souvisel právě s návrhem směrnice. Legislativu tak Komise představila až v polovině prosince. Právní základ směrnice
Podle článku 168 Smlouvy o fungování EU (SFEU) má být při vymezování a provádění všech evropských politik a činností zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Na druhé straně se v něm činnost Unie pro snižování škodlivých účinků drog chápe jen jako doplňková k činnosti členských států. A tak mohou Evropský parlament a Rada v oblasti tabákových výrobků a alkoholu přijímat pobídková opatření určená k ochraně a zlepšování lidského zdraví. Harmonizace právních předpisů členských států se však vylučuje. Komise ale směrnici předkládá podle článku 114 SFEU, který řeší fungování vnitřního trhu. Podle něj má exekutiva ve svých návrzích týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany. Proto chtěla Komise zregulovat tabákové výrobky způsobem, který podle jejího přesvědčení zohlední jejich zvláštní charakteristiky a negativní důsledky jejich konzumace. Podle kritiků ale některá ustanovení fungování vnitřního trhu nezlepšují. Jedná se třeba o zvětšování plochy zdravotních varování, které prý poškozuje vlastníky obchodních značek a kvalitu hospodářské soutěže. Připomínky mají také vůči zákazu některých výrobků, jako jsou například cigarety s příchutí. „Diskriminace“ některých produktů podle nich narušuje podnikatelské prostředí a oslabuje ekonomický potenciál vnitřního trhu. Odpůrci směrnice také argumentují tím, že v této oblasti žádný společný trh ani volný pohyb zboží neexistuje. Vzhledem k daňové otázce je obchod s tabákovými výrobky v každé zemi uzavřen, svou roli prý hraje i to, že v každé zemi se cigarety a další výrobky prodávají s varovnými označeními v daném jazyce. 
Komise namítá, že směrnice lepšímu fungování vnitřního trhu pomůže – odstraní prý totiž rozdíly způsobené různým vývojem regulace v jednotlivých zemích. V souladu s FCTC již totiž například některé členské státy začaly zavádět některá opatření k regulaci tabáku, zatímco jiné ne. Zabrání prý také obcházení pravidel jednotného trhu. Právně je prý směrnice v pořádku, i pokud jde o zákaz tabákových výrobků s charakteristickou příchutí a tenkých cigaret. Cílem tohoto zákazu je prý totiž eliminovat zavádějící prvky, které ovlivňují vzhled tabákových výrobků, a mohou tak mást spotřebitele.
Ochrana dětí a mladistvých
Podle údajů Evropské komise je tabák nejčastější příčinou smrti v EU, které se lze vyhnout. Každoročně tak prý zemře na následky kouření 1,5 milionů obyvatel EU a odhaduje se, že 25 % úmrtí na rakovinu a 15 % všech úmrtí souvisí s kouřením. Podle loňského zvláštního Eurobarometru přitom 70 % kuřáků začíná s kouřením ještě před 18. rokem života a 94 % lidí prý začíná kouřit před 25. rokem života. V České republice začalo s kouřením do 18 let věku asi 75 % kuřáků, zjistil Státní zdravotní ústav v Praze. Začátky kouření se prý v posledních letech posouvají do stále nižšího věku, ukazuje zpráva, na kterou se odvolává česká vláda. Navržená směrnice se z těchto důvodu zaměřuje hlavně na taková opatření, která by měla podle Komise snížit atraktivitu kouření pro mladé lidi. Kromě toho by revize měla vytvořit takové podmínky, které umožní všem občanům EU informované rozhodnutí o tom, zda budou tabákové výrobky užívat nebo ne. Ekonomické aspekty regulace
Podle dopadové studie Evropské komise by mělo dojít díky směrnici ke snížení spotřeby tabáku asi o 2 % v průběhu pěti let od vstupu nových pravidel v účinnost. To by se mělo promítnout i do hospodářství členských zemí. Přestože je otázka kouření zdravotnickým tématem, výroba a prodej tabákových výrobků má silnou vazbu na národní ekonomiky. Tabákový průmysl je v některých státech EU významným exportérem a daně z prodeje tabákových výrobků tvoří nezanedbatelnou část příjmu státních rozpočtů. Nová opatření by mohla vést ke ztrátě 175.000 pracovních míst a snížení daňových výnosů členských států až o 5 miliard eur, tvrdí studie konzultační společnosti Roland Berger zadaná společností Philip Morris International. Nelegální obchod, který nyní v EU představuje 11 % spotřeby cigaret, prý může vzrůst o 25 až 55 %. To by podle studie znamenalo zvýšení ročních tržeb z prodeje nelegálních cigaret z 68 miliard až na 106 miliard eur. 
V České republice činil minulý rok výnos spotřebních daní z tabákových výrobků 47 mld. Kč. Při poklesu spotřeby o 2 % by se tak výnos z daní snížil o 0,94 miliard korun, odhaduje česká vláda ve své rámcové pozici. Podle studie společnosti Roland Berger by se jednalo dokonce o 1,25 miliardy korun. Pokud jde o ztrátu pracovních míst, analýza odhaduje, že by jich mohly zaniknout až dva tisíce. Do hry by prý však mohly vstoupit také další faktory. Unifikace trhu s cigaretami podle kritiků směrnice způsobí, že hospodářská soutěž v oblasti tabákových výrobků se přenese na pole cenové konkurence – levnější tabákové výrobky by pak prý mohly znamenat zvýšení počtu kuřáků. Je prý třeba také počítat s tím, že by mohlo docházet k většímu výskytu padělků, což by mělo následky jak pro výrobce, tak i pro zdraví spotřebitelů. Na druhé straně lze ale očekávat pozitivní dopad na státní rozpočet, a to díky nižším sociálním a zdravotním nákladům, které s kouřením souvisí. Například podle studie provedené Centrem adiktologie 1. LF UK činily v roce 2007 celospolečenské užívání tabáku v ČR 33,1 mld. Kč. Zmíněná studie ukázala podobné výsledky jako práce provedené v jiných zemích – že celospolečenské náklady užívání tabáku jsou významně vyšší než náklady způsobené užíváním alkoholu a nelegálních drog. Podle některých odhadů zemře ročně v ČR v důsledku onemocnění spojených s užíváním tabákových výrobků asi 18 tisíc lidí. Pokud by došlo ke snížení spotřeby tabáku o 2 %, jednalo by se prý v rámci celé EU asi o 2,4 milióny kuřáků, což čistě statisticky znamená pro ČR redukci asi o 48.000 kuřáků. Snížení spotřeby tabákových výrobků by vedlo ke zlepšení zdraví populace a také ke zvýšení produktivity práce, píše se i ve stanovisku české vlády. Zastánci regulace navíc poukazují na to, že peníze, které lidé neutratí za tabák a cigarety, mohou být investovány jinde. V zemích, kde se snížila prevalence kouření, se prý investuje především do služeb. Sektor služeb přitom zaměstnává velké množství lidí. Zastánci směrnice upozorňují, že tabákový průmysl naopak příliš velkým zaměstnavatelem není. V České republice zaměstnává největší tabáková firma Philip Morris přibližně 1.500 lidí. 
Obrázky na krabičkách
Podle směrnice se mají zvětšit zdravotní varování na baleních tabákových výrobků. Komise navrhla, aby na krabičkách cigaret a obalech tabáku k ručnímu balení zabírala 75 % vnější plochy přední i zadní strany. Europoslanci ve výboru ENVI se postavili za návrh Komise, v ostatních výborech, které k návrhu předložily stanovisko, převládl názor, že by to mělo být 50 %. Členské státy pak podpořily návrh na 65 % plochy. Toto číslo se nakonec podařilo prosadit do finálního kompromisu.Polovina plochy bočních stran krabiček by měla být určena pro další varování. Vedle textu mají varování obsahovat také odrazující obrázky. V současné době tvoří zdravotní varování 30 % přední strany a 40 % zadní strany krabiček cigaret. V případě jiných výrobků, jejichž nejlépe viditelný povrch přesahuje 75 cm2, musí varování pokrývat plochu nejméně 22,5 cm2 na každé straně. Povinná byla dosud pouze textová varování. Komise se domnívá, že vzhled balení bude díky opatření „odrážet charakteristiky výrobku, který má negativní důsledky pro lidské zdraví, je návykový a není určen dětem a dospívajícím“. Podobně jako další body směrnice se i tento zaměřuje především na ochranu mladých. Proto se pravidla nemají vztahovat na výrobky, které jsou oblíbené spíše mezi staršími uživateli (např. doutníky nebo dýmkový tabák). Podle kritiků se kvůli větším varováním zmenší plocha výrobku, která je k dispozici vlastníkům ochranné známky. Prý se tak sníží možnost odlišení od konkurentů a zmenší se prostor pro komunikaci se zákazníky. V důsledku opatření prý také bude usnadněno padělání tabákových výrobků, a kvůli tomu poroste nelegální obchod. 
Odpůrci směrnice argumentovali také tím, že větší plocha varování nemusí automaticky znamenat větší odrazující dopad na kuřáky. Komise prý neuvedla přesvědčivé důkazy o tom, že právě 75 % plochy krabičky je ideální rozsah varování. Podle exekutivy však byla navržená velikost varování stanovena na základě pečlivé analýzy vědeckých poznatků a mezinárodních zkušeností (odvolává se na pravidla v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Uruguayi, na Mauriciu nebo v Mexiku) i na posouzení dopadu na hospodářské subjekty. Debaty o tom, zda mají podobná opatření skutečný dopad na spotřebu tabáku zejména mezi mladými lidmi, ostatně dlouhodobě probíhají nejen v Evropské unii. Zastánci i odpůrci zvětšených zdravotních varování se přitom snaží podložit své argumenty vědeckými důkazy i příklady z praxe. S dopadem zdravotních varování souvisí i otázka tzv. jednotného balení, které neobsahuje žádná loga, barvy ani grafiky. Taková balení by měla nést pouze název značky, který by byl pro všechny výrobce na trhu uveden jednotným písmem. Krabičky by měly jednoduchou barvu a jediným výrazným prvkem by byla právě zdravotní varování. Jednotné balení prozatím zavedla pouze Austrálie. Ve směrnici se s jednotným balením nepočítá, jednotlivé členské státy EU by pouze měly mít volnost v jeho zavedení. Parlamentní zpravodajka Linda McAvanová v návrhu své zprávy ke směrnici povinné zavedení jednotného balení požadovala, výbor pro veřejné zdraví však tento bod nepodpořil.Vedle novinek týkajících se zdravotních varování by dále balení tabákových výrobků neměla podle návrhu směrnice zahrnovat žádné prvky, které by tabákový výrobek propagovaly zavádějícími nebo klamnými prostředky. Obalem by tabákové výrobky neměly připomínat potraviny a nesměly by odkazovat na příchuť, aroma nebo jiné přísady. Směrnice má také zavést jednotný tvar balení cigaret i tabáku pro ruční výrobu cigaret. Minimální počet cigaret v krabičce má být stanoven na 20 ks, balení tabáku pro ruční výrobu cigaret by musela obsahovat alespoň 40 g. Zákaz ochucených cigaret
Od roku 2016 by se v EU neměly prodávat výrobky s charakteristickými příchutěmi, jako jsou čokoláda, vanilka nebo různé ovocné příchutě. Pro mentolovou příchuť platí výjimka až do roku 2020. Ta byla dlouho spornou otázkou. Podle kritiků návrhu by se jí zákaz neměl týkat, pokud jde Komisi hlavně o snížení počtu mladých kuřáků – mentol je prý totiž oblíben mezi staršími lidmi. Navíc prý jde o tradiční příchuť, kterou nezakazuje ani přísná tabáková regulace v Austrálii. Například česká vláda upozornila na to, že obliba mentolových cigaret je v České republice tak velká, že by zákaz mohl vést k nárůstu nelegálního obchodu. 
Podle přesvědčení Komise by neměly cigarety a další výrobky „chutnat jinak než po tabáku“. Zakázány by měly být také přísady, které jsou spojovány s energií a vitalitou (např. kofein nebo taurin) nebo které vytvářejí dojem, že výrobky mají příznivé účinky na zdraví (např. vitamíny). Neměla by se používat ani aromata ve filtrech, papírcích nebo krabičkách. Tento zákaz se nemá vztahovat na přísady, které jsou zásadní pro výrobu tabákových výrobků – pokud tyto přísady nedají vzniknout právě výrobku s charakteristickou příchutí. Pravidla se také nevztahují na dýmkový tabák, doutníky a doutníčky, pokud nedojde k výrazné změně v konzumních zvyklostech. Jak již bylo několikrát zmíněno, Komise se totiž zaměřuje hlavně na ochranu mladých lidí a příchutě podle jejího názoru zvyšují atraktivitu kouření právě pro tuto cílovou skupinu. Vyjmenované výrobky však podle dostupných dat konzumují spíše starší spotřebitelé. Zdravotníci upozorňují na rizika, která ochucené cigarety přinášejí. Mentolová příchuť podle nich přispívá k příjemnějšímu pocitu během kouření, protože dráždí chladové receptory v krku. Zastánci směrnice jsou přesvědčeni, že tento faktor pomáhá překonat nepříjemný pocit v začátcích kouření. Kouř z mentolových cigaret navíc podle odborníků kuřák vdechuje mnohem intenzivněji. Čokoládové nebo jiné sladké příchutě pak prý kromě údajné atraktivity pro mladistvé přispívají vzhledem ke svým chemickým vlastnostem k větší návykovosti cigaret. Pokud jde o průběh vyjednávání, výbor pro veřejné zdraví v červenci 2013 návrh na zákaz cigaret s charakteristickou příchutí podpořil. Ostatní výbory, které ke směrnici dodaly stanovisko, byly vůči tomuto bodu návrhu skeptičtější. Členské země pak požadovaly tříleté přechodné období pro výrobky, které na celoevropském trhu představují ve své kategorii více než 3 % celkových prodejů.Slim cigarety nekončí
Podle návrhu směrnice se měly cigarety o průměru menším než 7,5 mm považovat za „zavádějící“. Přestože bylo vyjádření poměrně nejasné, obecně se předpokládalo, že by mohlo znamenat zákaz prodeje všech cigaret, jejichž průměr je menší než uvedených 7,5 mm. Příznivci návrhu to vítali zejména proto, že podle nich slouží slim cigarety zejména k upoutání pozornosti mladých žen. Pojí se prý totiž s pozitivní představou štíhlosti a zdraví. Ve spotřebitelích prý navíc mohou vyvolávat pocit, že jsou méně škodlivé než klasické cigarety. Odpůrci kontrovali argumentem, že tento předpoklad není vědecky prokázán. Komise se na druhé straně v dopadové zprávě odvolávala na studie, které takové působení slim cigaret dokazují. Z technického hlediska podle kritiků návrhu nebylo vhodné stanovovat nejmenší průměr cigarety. Odvolávaly se přitom na směrnici o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (2011/64/EU), v níž jsou cigarety posuzovány podle své délky, a ne podle průměru. Europoslanecký výbor pro veřejné zdraví v červenci návrh na zákaz slim cigaret podpořil, na rozdíl od ostatních výborů, které k návrhu dodávaly svá stanoviska. Členské státy se pro zákaz „slimek“ nevyslovily. Do finální verze směrnice se nakonec zákaz neprosadil. Tenké cigarety by se však nadále neměly prodávat v barevných krabičkách, které svými rozměry připomínají například obal rtěnky. 
Výbušné elek
