Think tank Re-Imagine Europa (RIE) vydal příručku, ve které se snaží „depolarizovat“ aktuální jednání o nových pravidlech pro genomickou úpravu rostlin (NGT). Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí o nich má hlasovat již ve středu (24. ledna).
„Zemědělství je v Evropě často vnímáno jako jablko sváru,“ uvedla pro Euractiv výkonná ředitelka RIE
Erika Staël von Holstein.
Důkazem je i diskuse o nových NGTs pravidlech. Zatímco jedna strana považuje nové genomické techniky šlechtění za zásadní nástroj pro udržitelnější pěstování plodin, druhá strana jej přirovnává ke genetické modifikaci a varuje před možnými dopady na lidské zdraví a ekosystémy.
„
Manuál depolarizace“ RIE obsahuje sedmistupňovou komunikační strategii, jejímž cílem je odbourat nedůvěru mezi znepřátelenými stranami. Mezi klíčové body příručky patří snaha zaměřit se na společné cíle, jako je zachování biologické rozmanitosti, zmírnění změny klimatu a adaptace, a odstranění polarizujícího jazyka a „dehumanizující“ rétoriky.
Země EU se nemohou dohodnout na povolení nových genomických technik v zemědělství
RIE společně s evropskou sítí EU-SAGE (
European Sustainable Agriculture Through Genome Editing, v překladu Evropské udržitelné zemědělství prostřednictvím úpravy genomu) uspořádala 10. ledna v Evropském parlamentu akci, na níž předseda Evropské rady mladých zemědělců (CEJA)
Peter Meedendorp prohlásil, že editace rostlinných genů „není všelékem“, ale „jedním z prvků, které potřebujeme, aby zemědělství bylo udržitelnější a odolnější“.
Den poté se před budovou Evropského parlamentu sešlo několik skupin zemědělců a spotřebitelů, aby společně s levicovými poslanci Evropského parlamentu vyzvali k ukončení prací na novém nařízení o NGT. To má v EU povolit mírné úpravy genomů rostlin tak, aby byly odolnější či produktivnější.
RIE, kterou založil bývalý francouzský prezident
Valéry Giscard d’Estaing, se již několik let snaží o „depolarizaci“ rozhovorů o potravinových systémech, přičemž vychází z prací španělského sociologa
Manuela Castellse a portugalsko-amerického neurologa
Antonia Damasia.
Podle ředitelky RIE von Holstein mají často proti sobě stojící skupiny společné cíle – například podporu malých a středních zemědělců a zajištění zdravé půdy – ale ocitají se v začarovaném kruhu, který pak dusí rozhodovací proces.
„Nejde ani tak o změnu názorů, jako o změnu konverzace,“ řekla.
Ve dnech 1. a 2. února se v Lisabonu uskuteční výroční fórum RIE, jehož spolupořadatelem je starosta města a bývalý evropský komisař
Carlos Moedas a na němž se sejdou zúčastněné strany, aby diskutovaly o tom, jak překonat nesmiřitelné postoje, nedůvěru a roztříštěnost v oblastech, jako jsou daně, klima a udržitelné zemědělství.
Byrokratická zátěž dopadá na zemědělce i po spuštění nového období společné zemědělské politiky
Depolarizace jako nový hit
Pojem „depolarizace“ se stal módním poté, co předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen v září oznámila „strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU“ a vyzvala k „ještě užší spolupráci“ se zemědělským sektorem.
„Potřebujeme více dialogu a méně polarizace,“ prohlásila von der Leyen několik měsíců předtím, než Evropou začaly zmítat protesty zemědělců ve Francii, Polsku, Německu a Rumunsku.
Přímé i nepřímé důsledky války na Ukrajině a nestálost cen potravin, využívání biotechnologií v zemědělství a přechod k udržitelné produkci potravin jsou stále tématy, která rozdělují zemědělský sektor i společnost.
Komise v lednu spustí „strategický dialog“ se zemědělci, chce řešit budoucnost agrární politiky
