Nový rok měl přinést nový způsob zdanění energií v EU. Původní návrh Evropské komise z roku 2021 se ale „zaseknul“ na vyjednávacích stolech unijních zákonodárců. Evropská komise přišla s návrhem konkrétních minimálních sazeb pro jednotlivé druhy paliv, jehož cíl je jasný – zatížit vysoce emisní paliva vyšší daní, zatímco těm čistším ulevit. Elektřina z obnovitelných zdrojů by tak měla nižší daňovou sazbu než nafta či benzin.
Zástupci členských států v průběhu roku jednali o návrhu v rámci pracovní skupiny. Jak ale vyplývá z
listopadové zprávy připravené českým předsednictvím, dosažení kompromisu na politické úrovni je zatím daleko. Ministři financí budou o dani jednat na Radě EU dne 6. prosince, tedy ještě pod taktovkou Česka. Dohoda se však neočekává.
K zásadnímu posunu zatím nedošlo ani na úrovni Evropského parlamentu. Své stanovisko zatím nemá připravené ani příslušný výbor, natož aby o něm hlasovalo plénum.
„Výbor se energetickým zdaněním bude znovu zabývat v březnu příštího roku. Není však vyloučeno, že se jednání znovu odloží,“ vysvětlil redakci
Ondřej Kovařík (za ANO, Renew), stínový zpravodaj návrhu a člen hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu, který má stanovisko k návrhu připravit.
Úprava daňových sazeb zkrátka není v dnešní době extrémně drahých energií prioritou. „Osobně jsem odložení podpořil, za současné situace je to rozumné rozhodnutí,“ dodal český europoslanec.
Jak vypadal původní návrh Komise?
Návrh Evropské komise počítal s několika kategoriemi energetických produktů.
Minimální sazbě 10,75 eur/GJ by podléhaly pohonné hmoty, jako jsou benzín, nafta, petrolej a neudržitelná biopaliva, jako je bionafta z palmového oleje. V případě jejich využití pro vytápění by sazba činila 0,9 eur/GJ.
Další kategorii tvoří zemní plyn či LPG, na kterou by se vztahovala sazba 7,17 eur/GJ, respektive 0,6 eur/GJ při vytápění. Po deseti letech přechodného období by se pak položky v této kategorii přesunuly do kategorie s nejvyšší minimální sazbou.
Třetí kategorii tvoří biopaliva ze zemědělského či lesnického odpadu, kde by sazba činila 5,35 eur/GJ, respektive 0,45 eur/GJ.
Nejnižší daňová sazba ve výši 0,15 eur/GJ by pak byla uvalena na elektřinu, vodík z obnovitelných zdrojů či pokročilá biopaliva a bioplyn.
Návrh přitom počítal s tím, že členské státy budou moci sazby navýšit, vždy by ale měly opisovat poměr sazeb mezi jednotlivými kategoriemi škodlivosti.
Lepší zdanění energií může přinést peníze státu i lidem, tvrdí experti
Zatímco politici se obávají, že vyšší zdanění energií by mohlo veřejnost znepokojit, experti jsou přesvědčeni o jeho pozitivních dopadech. Výdaje domácností by podle studie Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) měly po přijetí návrhu vzrůst maximálně o 0,15 %. Pro stát by pak daň představovala nový příjem, který by mohl být efektivně využit. Peníze by se například mohly vrátit zpět k lidem v podobě speciálních dividend pro příjmově nejslabší.
Studie: Energetická daň může podpořit chudé domácnosti, stát ale musí zavést kompenzace
Česká republika byla nicméně k návrhu od počátku spíše skeptická. Nyní se sice nemůže proti legislativě vymezovat, hraje totiž roli předsednické – a tedy neutrální – země, v příštím roce se už ale bude moci plně zapojit do debat a prosazovat svou vlastní vizi. Ta je však podle dřívějších zjištění redakce EURACTIV.cz spíše negativní.
Experti jsou nicméně o významu daně přesvědčení. „Energetická daň nemusí být vnímána jako problém, ale jako součást řešení,“ uvedl dříve pro EURACTIV autor zmíněné studie a analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Oldřich Sklenář.
Jak se na zdanění energií podepíše aktuální situace, však zatím zůstává nejisté.
„O celkové podobě směrnice se ještě bude diskutovat. K odložení došlo v momentě, kdy řada bodů nebyla dojednána, a jako taková budou vyžadovat další politickou diskuzi. Určitě zde tedy bude prostor pro další úpravy tak, aby návrh lépe reflektoval aktuální situaci v energetice v EU,“ uvedl Kovařík.
Spalovací motory mají odzvoněno. EU se pod taktovkou českého předsednictví dohodla na jejich omezení
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
