Německo chce pokročit v reformě azylové politiky EU. Kvóty by se mohly řešit později

Německá vláda je připravena prozatím ukončit diskusi o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Prohlásil to podle agentury DPA německý ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) na okraj dnešního neformálního jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie v Sofii. Pokud se má dospět k reformě azylové politiky v EU, bylo by podle ministra smysluplné nejdřív řešit jiná témata, jako jsou společná pravidla azylového řízení a podmínky pro přijímání uprchlíků. Na závěr jednání ale komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos upozornil, že postoj Evropské komise se nemění. Není podle něj přijatelné, aby některé státy odmítaly akceptovat uprchlíky. „Všichni musíme proporčním způsobem sdílet odpovědnost a břímě,“ řekl na tiskové konferenci. Jak přesně toho dosáhnout bude podle něj předmětem diskusí v příštích několika měsících.

Bulharská strategie: nezabývat se tím, co EU rozděluje

Bulharský ministr vnitra Valentin Radev novinářům po schůzce řekl, že země se dnes v zásadě dohodly diskutovat nejdříve o jiných částech reformy dublinského systému, než je přerozdělování podle kvót. Na expertní úrovni se podle něj bude o návrzích postupně diskutovat. „Nechceme se zabývat tím, co nás rozděluje a opět opakovat, co se zatím zkusilo. Ale vydat se cestou, kterou mohou sdílet všechny země,“ prohlásil Radev. Bulharsko je od ledna předsednickou zemí EU. Jednání členských zemí proto bude mít v následujícím půlroce na starosti.Radě EU předsedá Bulharsko. Chce se zaměřit na podporu mladých lidí a západní Balkán. Více >>>>Zda by Německo souhlasilo s reformou azylového systému bez povinných kvót, což požadují země Visegrádu včetně ČR, odpověděl německý ministr vnitra De Maizière nejednoznačně. „O tom bychom pak rozhodovali na konci jednání,“ nechal ministr otázku otevřenou.

Schäuble: Prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje.

Podobně jako de Maizière se dnes vyjádřil také předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble (CDU). „Prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje,“ řekl Schäuble v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Společná migrační a integrační politika je podle Schäubleho, jenž byl dříve také ministrem vnitra, důležitější než kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

Kvóty blokují jednání

Kvůli sporu o případném novém nastavení kvót na přerozdělování uprchlíků v EU se plánovaná reforma unijní azylové politiky od roku 2016 nehýbe z místa. Evropská komise přitom apelovala na státy, aby se do června na reformě dohodly. To se však zatím nedaří. Ve sporu jde především o otázku, jak lze do budoucna v případě další uprchlické krize ulehčit obzvlášť zasaženým státům.Dobrovolník z uprchlického tábora: Strach z neznámého chápu. V ČR ale neodpovídá realitě. Zhlédněte video >>>>Evropská komise a země jako Německo jsou v zásadě pro to, aby přinejmenším při velmi silném přílivu uprchlíků byl uplatňován princip přerozdělování, včetně povinného přijímání uprchlíků. Podle Komise jsou totiž kvóty funkční a způsobilé uprchlíky se přerozdělovat daří.Jakékoli vynucené přijímání uprchlíků však odmítají Polsko, Maďarsko a Česko, připomněla agentura DPA. Podporu jim naposledy vyslovil nový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ten řekl, že se takovému přístupu brání nejen některé členské státy EU, ale také samotní uprchlíci nejsou ochotní jít do zemí, jako jsou Bulharsko, Rumunsko nebo Polsko.

Kaliňák: Kvóty nejsou dobrá věc.

Ministři vnitra ze zemí EU v Sofii jednají o otázkách migrace a azylové politiky, ale také ochrany hranic a bezpečnosti. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák dnes v Sofii podle DPA řekl, že „kvóty nejsou dobrá věc“ a je třeba vymyslet něco jiného. Jak by ale mělo vypadat řešení bez povinnosti přijímání azylantů, však neupřesnil. Odmítavou pozici vůči přerozdělování uprchlíků zastává dlouhodobě i Česká republika. K blokování kvót vyzvala minulý týden Poslanecká sněmovna a premiér Andrej Babiš potvrdil, že proti tomuto mechanismu bude při evropských jednáních bojovat.

Současná verze dublinského nařízení selhala

Stávající dublinský systém předpokládá, že azylové řízení má zahájit v zásadě každá země, v níž uprchlík poprvé o azyl požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. V poslední uprchlické krizi se ale dublinské nařízení ukázalo jako neuplatnitelné, protože země jako Řecko nedokázaly masový příliv přibrzdit a migranti pak mohli pokračovat do dalších zemí EU včetně Německa.

Asselborn: Celoevropská uprchlická politika musí být v zájmu všech zemí. Pokud to nepochopíme, utopíme se v tom.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v Sofii řekl, že systém funguje jen tehdy, když existuje i přerozdělování. Podle něj v krizových dobách nemůže veškerá tíha spočívat na zemích u vnějších hranic EU. „Tady nejde o uprchlickou problematiku. Jde o solidaritu uvnitř Evropské unie,“ prohlásil Asselborn. Celoevropská uprchlická politika podle něj musí být v zájmu všech zemí. „Pokud to nepochopíme, utopíme se v tom,“ dodal Asselborn.