Po protestech zemědělců se německá vláda snažila svalit vinu na supermarkety. Tamní Antimonopolní komise nyní dospěla k závěru, že nerovnováha na trhu skutečně existuje. Varuje však před unáhlenými politickými rozhodnutími.Německý ministr hospodářství
Robert Habeck (Zelení)
pověřil Antimonopolní komisi země, aby analyzovala potravinový řetězec z hlediska nerovnováhy síly na trhu. Podle německých Zelených
není na vině nejisté situace zemědělců
zelená politika EU, ale dominantní chování maloobchodních prodejců potravin z hlediska tvorby cen.
Předběžná
zpráva komise dospěla k závěru, že „struktury potravinového řetězce v Německu vykazují známky potenciálních problémů z hlediska hospodářské soutěže a tržní síly“.
Poradní orgán však výslovně varoval před ukvapenými politickými reakcemi.
„Již dnes existují zvláštní předpisy, které mohou menší výrobci zemědělských produktů využít k posílení své vyjednávací síly,“ řekl Euractivu
Jürgen Kühling, předseda Antimonopolní komise.
Vyzval však k opatrnosti s tím, že „tyto možnosti s sebou samozřejmě nesou rizika, jako je vytlačení ‚nevinných‘ zemědělských podniků z trhu“.
Jako první využijte stávající možnosti
Předběžná zpráva doporučuje, aby „zásahy do zemědělského trhu nebo potravinových řetězců s cílem posílit tržní postavení zemědělců byly prováděny pouze opatrně a na základě jasných faktů.“
Tržní struktury by měly být nejprve důkladně analyzovány, aby bylo možné posoudit riziko nežádoucího narušení hospodářské soutěže, a to i v neprospěch zemědělců.
Německý ministr zemědělství
Cem Özdemir (Zelení) navrhl přezkoumat nepoužívané předpisy EU – například článek 148 společné organizace trhu EU, který by mohl zavést smluvní závazky pro dodávky nezpracovaného mléka.
To by sice poskytlo producentům mléka jistotu při plánování, ale podle organizace zastupující jejich zájmy MEG Milch Board by se to týkalo jen asi 30 % z nich, protože většina je organizována jako družstva. Nařízení by se tak na ně nevztahovalo.
Dalšími dostupnými opatřeními by byly „například různé formy spolupráce při výrobě a uvádění zemědělských produktů na trh, které nejsou v jiných odvětvích povoleny,“ nastínil Kühling.
Na začátku roku vyšli zemědělci v Německu do ulic, aby protestovali proti plánovanému snížení dotací na naftu, které by jim způsobilo finanční potíže, a zablokovali několik dálnic a center měst. To vyvrcholilo lednovým shromážděním 30 000 zemědělců a 5 000 traktorů v Berlíně.
Vláda však měla jen malý manévrovací prostor, aby od plánovaných škrtů ustoupila, protože úspory ve federálním rozpočtu byly nutné k zaplnění rozpočtové mezery ve výši 17 miliard eur poté, co Ústavní soud prohlásil navrhovaný rozpočet za protiústavní.
Proto se hledaly jiné cesty k podpoře zemědělského sektoru, přičemž část vlády rychle obvinila cenovou politiku obchodních řetězců.
Svaz německých zemědělců (DBV) se k využití již dostupných možností k změnám na trhu nevyjádřil, přestože ho Euractiv několikrát kontaktoval.
Komise udělala další vstřícný krok směrem k zemědělcům, navrhuje snížit administrativní zátěž
Předběžné šetření
Antimonopolní komise ve své zprávě upozorňuje, že „vzhledem k vysoce mezinárodně organizovaným dodavatelským řetězcům a společné organizaci zemědělských trhů ze strany EU“ by se tyto diskuse o změnách netýkala pouze Německa, protože podobné problémy se týkají i dalších evropských zemí.
Problém nerovnováhy v potravinovém řetězci není nový. „V současné době existuje v ekonomickém výzkumu široká shoda na tom, že na trzích s potravinami konkurence často plně nefunguje,“ uvádí se ve zprávě.
V Německu „historicky existovala vysoká míra koncentrace trhu v odvětví maloobchodního prodeje potravin, která se od roku 2011 dále zvýšila. V některých případech lze vysokou koncentraci trhu pozorovat také na úrovni zpracovatelského průmyslu“.
Pohled na zemědělce také ukazuje, že jejich podíl „příjmů z prodeje koncovým zákazníkům v posledních desetiletích neustále klesá“.
„Celkově lze i na základě této předběžné analýzy potravinového řetězce identifikovat potenciální náznaky existující nerovnováhy na trhu, která může fungovat v neprospěch zemědělců,“ píše se dále ve zprávě.
Co dál?
Sama Antimonopolní komise má podle svého vyjádření dostatek důkazů o tržní nerovnováze v dodavatelském řetězci, které opravňuje k hloubkovému šetření plánovanému na začátek roku 2025. Podle zprávy rovněž zvažuje, že „doporučí sektorové šetření ze strany Spolkového úřadu pro hospodářskou soutěž“.
Podle Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky (BMWK) se o dalších krocích jedná v úzkém dialogu se všemi různými hráči v potravinovém řetězci. Cílem je prověřit, „zda a případně kde je potřeba provést právní úpravy“, uvedl mluvčí BMWK pro Euractiv.
