Z Ukrajiny bylo doposud deportováno přes 19 tisíc dětí, uvádí platforma Children of War. Skutečné číslo je ale pravděpodobně násobně vyšší. Podle informací Spojených států by mohlo jít až o 220 tisíc dětí, které byly Rusy násilně odvlečeny.
„Tyto děti nejsou sirotci, stále mají své příbuzné,“ popsala dříve Maryna Lypovetská z dobročinné neziskové organizace Magnolia. Rusko tak v současnosti systematicky porušuje práva dětí na zachování své kulturní identity a právo rodičů zajistit vzdělání dětí v souladu s jejich vlastním ideologickým přesvědčením.
Organizace, které na místě působí, přitom podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) nejsou tak aktivní, jak by mohly být. „Mezinárodní nevládní organizace by měly dělat víc, aby pomohly s návratem dětí násilně deportovaných z Ukrajiny do Ruska,“ sdělila novinářům po své několikadenní cestě na Ukrajinu.
Právě mezinárodní organizace by přitom měly sehrát klíčovou roli. Například Mezinárodní výbor Červeného kříže má podle europoslankyně přístup na místa, kam byly děti deportovány, a mohl by proto zprostředkovat komunikaci s ruskou stranou.
Přestože v současné době komunikace s ruskou stranou přeci jen do nějaké míry funguje, vyjednávání vedené mezi Evropou a Ruskem podle Šojdrové vyžaduje „úspornou komunikaci“. Doposud se tak podařilo úspěšně vrátit zhruba 400 dětí, ale Rusové příliš nestojí o šíření podobných příkladů dobré praxe.
Rusko ničí identitu a životy ukrajinských dětí. Porušuje tím mezinárodní právo, říká lidskoprávní expertka
Ukrajině chybí sociální systém, know-how jí dávají Češi
Pokud jde o humanitární pomoc Ukrajině, konkrétně Česko má v současné době dobré postavení. Realizace pomoci na místě ale přesto není nijak snadná. Hlavní překážku představuje nedostatečná infrastruktura, jak se Šojdrová spolu s Kateřinou Biolkovou, koordinátorkou dobrovolníků na Ukrajině z Arcidiecézní charity Olomouc, při nedávné návštěvě Ukrajiny přesvědčila.
Chybí hlavně reforma sociální péče, kterou charity, ale i jiné instituce, netrpělivě očekávají. Cílem osobní cesty křesťansko-demokratické europoslankyně a Biolkové na Ukrajinu proto bylo mimo jiné zjistit, jakou strategii v této oblasti Ukrajina má a jakou ji chce mít.
Ukrajina od roku 2015 prošla řadou reforem a v dalších pokračuje. Patří k nim například postupná decentralizace veřejné správy, kde se moc z velkých měst přesouvá do regionů. Ta je však zatím podle europoslankyně jen nedostatečná a představuje problém například pro rychlost financování menších organizací mimo hlavní centra.
„My jim tam nemusíme vozit nějaká zařízení do sociálních služeb – oni si to chtějí všechno budovat sami,“ podotkla Šojdrová. Hlavním přínosem, který pro ně současná spolupráce konkrétně s českou charitou má, jsou ověřené zkušenosti.
„Know-how toho, jaké aktivity charita dělá, jak je to financované, jak vytvářet samotnou infrastrukturu a služby. Tohle od nás chtějí,“ dodala Šojdrová.
EU pomáhá, ale nejednotně
Chyba v nedostatečné organizaci ale není pouze na straně Ukrajiny. I Evropa musí být organizovanější v pomoci ukrajinským dětem, apeluje Šojdrová. Některé její aktivity se v současné době překrývají, a pravá ruka často neví, co dělá levá, popsala europoslankyně pro EURACTIV.cz.
Šojdrová se proto nyní obrací s interpelací na Evropskou komisi. „Hlavně bych chtěla, aby to bylo lépe koordinované. Ne že něco támhle dělá Ursula von der Leyen, něco dělá Šojdrová a něco dělá Parlament,“ podotkla. Existovat by proto podle ní měl jeden koordinátor, který by humanitární akce Unie a jejích členských zemí zaštiťoval. Šojdrová se proto nyní obrátila na Evropskou komisi s dotazem, jaké další iniciativy hodlá v tomto směru podnikat.
Reforma sociálních služeb jako krok k budoucnosti v EU
Rekonstrukce sociálního systému je ale podle Šojdrové zásadní i s ohledem na potenciální budoucnost Ukrajiny v Evropské unii.
Europoslankyně zdůraznila především nutnost vést s Ukrajinou aktivní diskuzi o potřebných reformách před zahájením přístupových rozhovorů. Ty by přitom podle nedávného vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) mohly začít ještě letos.
To co v současné době probíhá v ukrajinské státní správě – postupná deinstitucionalizace, decentralizace, intenzivnější zapojování neziskového sektoru, ale i podpora regionů, jsou podle Šojdrové základní stavební kameny unijní subsidiarity. Tedy principu, že se věci nemají řešit jen „seshora“, ale na té úrovni, kde to dává největší smysl.
Evropa by proto měla k Ukrajině jasně komunikovat, co konkrétně od ní požaduje. „To byl i můj úkol, jim to vysvětlovat,“ uvedla europoslankyně s tím, že mít v nynější době podobné požadavky na vládu vedoucí zemi ve válce není lehké. „Ale jako úkol a vize při transformaci je to jasné,“ dodala.
„To že se tady začíná spíš praxí, že oni (Ukrajinci – pozn. red.) vidí, že to takto funguje, to je nejlepší argument,“ uvedla politička. Právě otestování v terénu by pak mělo vést i k přenesení v EU jinak zaběhlých postupů do ukrajinské legislativy.
„Vidíme jen špičku ledovce.“ Rusko unáší a přeučuje ukrajinské děti, zaznělo na půdě EP
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.