Čeští podnikatelé se budou muset více starat o to, s kým obchodují. Uloží jim to nová evropská legislativa, jejímž cílem je zajistit udržitelnost podnikání napříč celými „hodnotovými řetězci“. Do pokročilé fáze evropského legislativního procesu se dostala směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti
(anglicky Directive on corporate sustainability due diligence). Jejím cílem je podpořit udržitelné a zodpovědné chování podniků. Firmy by podle ní měly zodpovídat za ekologickou a sociální transformaci uvnitř Evropy i jinde. Českým podnikatelům ale může působit potíže.
Firmy by podle směrnice měly identifikovat, jak jejich činnost může negativně dopadat na lidská práva a na životní prostředí. Pokud negativní vlivy odhalí, měly by je odstranit či je alespoň zmírnit. V praxi to může vypadat tak, že evropské firmy budou muset dokazovat, že neobchodují s dodavateli, kteří nějakým způsobem poškozují práva svých pracovníků, nebo svou činností znečišťují ovzduší a vodu.
Pravidla by se podle návrhu Evropské komise měla vztahovat na velké firmy z EU i mimo ni, jež mají přes 500 zaměstnanců a celosvětový čistý roční obrat 150 milionů eur či vyšší, a také na podniky z rizikových odvětví, které mají přes 250 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat 40 milionů eur či vyšší. Malé a střední podniky podle návrhu Komise z února 2022 do pravidel oficiálně zahrnuty nejsou, legislativa na ně však zřejmě dopadne také.
„Příprava legislativy míří již do cílové rovinky. Musíme se připravit na to, co přinese a tu zodpovědnost přijmout a sdílet. Ale kdybych byla radikál, řekla bych, že je to konec svobodného podnikání,“ varovala na
nedávné debatě CEBRE europoslankyně
Martina Dlabajová (za ANO, Renew), která k tématu připravovala stanovisko za parlamentní výbor pro průmysl a energetiku (ITRE).
Návrh podle ní přesouvá veškerou odpovědnost za udržitelnost na podnikatele, a to i v případě řešení problémů. Pro některé to může být příliš velké množství požadavků, které nebudou moci splnit.
S Dlabajovou v tomto ohledu souhlasí ředitelka firemních vztahů Plzeňského Prazdroje
Pavlína Kalousová. Obě zdůrazňují, že podniky nyní čelí velkému množství nových předpisů, což pro ně může představovat zásadní problém.
„Naše největší obava je z rostoucích očekávání a nařízení, která nemůžeme splnit na evropském trhu. Stát nevěnuje dostatek péče tomu, aby to lidem a podnikům vysvětlil a nesděluje jim provázanost legislativ. Na spoustu věcí se byznys připravit nemůže, naopak to vyvolá šílený stres,“ vyjádřila se Kalousová.
Pozitiva naopak Dlabajová i Kalousová vidí ve sjednocení pravidel napříč evropskými hranicemi. Některé země EU již přijaly svá vlastní pravidla náležité péče, kterým se podniky musí přizpůsobovat. Pokud budou pravidla jednotná v celé EU, firmy budou muset zohlednit při podnikání pouze jeden evropský set pravidel, nikoli 27 rozmanitých legislativ. Podpora principů udržitelnosti může navíc podpořit jejich konkurenceschopnost. Dodržování lidských práv a ochrana klimatu je totiž něco, co od firem požadují i jejich klienti a obyčejní spotřebitelé z řad veřejnosti.
Firmy si budou muset ohlídat ochranu lidských práv a klimatu v dodavatelských řetězcích, navrhla Komise
Přísní europoslanci versus mírnější členské státy
Komisní návrh dostali současně k projednání členské státy i europoslanci. Zatímco Evropský parlament bude o své pozici teprve hlasovat, Rada EU našla společný postoj začátkem prosince loňského roku, ještě za českého předsednictví. Teprve po hlasování Parlamentu přijdou na řadu jejich společná jednání, takzvané trialogy, do kterých jsou zapojení i zástupci Evropské komise.
Evropský parlament se zatím přiklání ke zpřísnění legislativního návrhu, což česká europoslankyně Dlabajová kritizuje. Členské státy v rámci Rady EU se pro změnu drží opačného kurzu a chtějí pravidla volnější – s tím také počítá jimi schválená pozice.
„Z našeho pohledu jdou vyjednávání dobrým směrem. I když Česko nemohlo za svého předsednictví vyjadřovat svůj postoj, všechny státy se shodly na tom, že je důležité, aby zejména významné firmy v EU ve svých dodavatelských řetězcích nezaměstnávaly lidi za otrockou mzdu a nedocházelo ke znečisťování životního prostředí,“ uvedl na debatě
Michal Franěk z Ministerstva spravedlnosti ČR.
Členské státy například nechtějí, aby za udržitelnost korporací byli přímo odpovědní jejich ředitelé. Z jejich pozice také vypadla původně navrhovaná regulace druhé strany řetězce. To v praxi znamená, že podniky si budou muset hlídat dodavatelské řetězce, ale nebudou muset hlídat, co se následně děje s jejich výrobkem.
Rada pak požaduje také to, aby se legislativa vztahovala jen na velké korporace. Na druhé straně stojí europoslanci. Podle výboru zodpovědného za projednání legislativy – tedy výboru pro právní záležitosti (JURI) – se mají pravidla vztahovat na všechny firmy s více než 250 zaměstnanci.
Nová pravidla se dotknou i malých a středních podniků
Navrhovaná legislativa zmiňuje velké společnosti s obratem více než 150 milionů eur a menší společnosti působící v rizikových odvětvích. Ty mají ve svém hodnotovém řetězci předcházet a zmírňovat jakékoli porušování lidských práv a dodržovat ochranu životního prostředí.
Europoslankyně Dlabajová v debatě CEBRE zmínila, že směrnice bude mít dopad i na malé a střední podniky, přestože je přímo neuvádí. Malé a střední podniky jsou totiž součástí hodnotových řetězců a často se řadí mezi dodavatele velkých firem, na které legislativa oficiálně dopadá.
„Musíme středním a malým podnikům zásadním dílem pomoct připravit se na dodržování těch principů. Bude to znamenat například poradenské linky, placení externích konzultantů, kteří budu schopni zmapovat uniklé emise dodavatelů. Tohle všechno může být ale finančně velmi náročné,“ řekla k tématu Kalousová z Plzeňského Prazdroje.
Obstojí evropský průmysl ve světové konkurenci? Klíč je v jednodušší regulaci, zní z Česka
Směrnice může platit už příští rok
Ambice je uvést směrnici v platnost na začátku roku 2024. Do té doby ale musejí všechny strany návrh projednat v trialogu a najít kompromis.
„V této fázi je spousta prostoru pro různé změny. Stejně tak, jak jsou silná stanoviska na opuštění a omezení povinností, tak jsou silná stanoviska i opačným směrem. Návrh se tak může rozšířit a nelze očekávat žádná jednoduchá vyjednávání,“ sdělil při debatě Franěk. Očekává také, že pro české podniky to může být snesitelné, závisí ale na finální podobě směrnice.
Stejně jako Dlabajová a Kalousová si i Franěk myslí, že je třeba se více zaměřit na malé a střední podniky a snížit dopad směrnice na ně. Česká republika může v této otázce vyvíjet iniciativu a pomocí expertů zájmy drobnějších podniků hájit.
Článek vznikl při příležitosti debaty „Náležitá péče podniků v oblasti udržitelnosti“ pořádané 24. dubna 2023 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU. 
