Evropská unie letos pošle na humanitární pomoc více než 7,7 miliardy eur. Informoval o tom eurokomisař pro řešení krizí Janez Lenarčič při příležitosti mezinárodního fóra, které se odehrálo 18. a 19. března v Bruselu. Výsledkem fóra je i ocenění inovativních humanitárních projektů. Poptávka po humanitární pomoci celosvětově roste – mohou za to především konflikty, které se odehrávají na východě Evropy, v Africe či na Blízkém Východě. Evropská unie patří k předním světovým donorům humanitární pomoci – podle aktuálních statistik je druhá hned po Spojených státech.
Letos Evropská komise spolu s členskými zeměmi EU pošle na humanitární pomoc více než 7,7 miliardy eur.
„Jedná se o solidní počáteční příslib pro tento rok, který odráží jak celosvětovou solidaritu, tak skvělé postavení EU v humanitárních aktivitách,“ uvedl evropský komisař pro řešení krizí
Janez Lenarčič při příležitosti European Humanitarian Forum 2024 (Evropské humanitární fórum 2024), kde se sešlo více než 1400 aktérů aktivních na poli humanitární pomoci.
Na fóru rezonovala i humanitární katastrofa v Gaze, ke které se nyní upírá pozornost celého světa. Dříve EU čelila výzvám, mimo jiné ze strany Česka, aby zastavila finanční podporu, kterou do Gazy posílá. Pomoc totiž mohla končit v rukou teroristů z Hamásu.
Řada zemí se také rozhodla ukončit financování Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) poté, co Izrael nařkl jeho pracovníky z podílu na útoku vůči izraelským civilistům ze dne 7. října. EU se navzdory kritice rozhodla ve financování organizace pokračovat, a to za podmínky, že organizace provede detailní audit.
Gaza ale rozhodně nebyla jediným tématem fóra. Diskutovalo se také o „zapomenutých“ krizí v Kongu či Sahelu. Cílem bylo připomenout význam humanitární pomoci a upozornit na rostoucí potřeby lidí v nouzi. Debata se vedla také o mezinárodním humanitárním právu – především o jeho porušování ze strany některých hráčů.
Komise pošle 50 milionů eur organizaci UNRWA, jejíž pracovníci byli údajně zapojeni do útoku na Izrael
Inovativní projekty si odnesly ocenění
Náklady na humanitární péči rostou a spolu s nimi se zvedá otázka efektivity vynaložených prostředků. Podobně jako v jiných sektorech, i v humanitární péči se objevují inovativní nápady, které mohou šetřit nejen čas a peníze, ale také lidské životy.
Evropská komise se rozhodla vytvořit pro inovativní projekty v oblasti humanitární pomoci zvláštní ocenění, InnovAID.
Hlavní cenu v hodnotě 250 000 eur získala iniciativa Signpost, za kterou stojí německá pobočka Mezinárodního záchranného výboru (IRC).
Signpost je služba, která poskytuje lidem v nouzi, ať už žadatelům o azyl nebo obětem přírodních katastrof, přístup k důležitým informacím, a to prostřednictvím videí, článků nebo map. Projekt je postavený na komunitním přístupu a dialogu mezi vyškolenými asistenty a lidmi, kteří potřebují pomoc.
Zatímco asistenti se snaží pomáhat a odpovídat na dotazy, lidé v nouzi mohou skrze lokalizované sociální sítě a platformy informovat o tom, co konkrétního potřebují a jaká je situace na daném místě.
„Náš projekt je založený na tom, že nasloucháme lidem,“ popsal redakci Euractiv.cz
Andre Heller, programový ředitel Signpost. Dosavadní komunikace podle něj probíhala často jednosměrně – od humanitárních pracovníků směrem k lidem v nouzi.
„Snažíme se to otočit a nechat lidi hovořit o problémech a výzvách, kterým čelí. A na základě toho jim pak můžeme pomoci tu situaci překonat,“ uvedl Heller.
Komunikace se odehrává v digitální podobě a je lokalizovaná pro danou zemi nebo region. V Česku Signpost provozuje například portál Refugee Info Czechia, a to ve spolupráci s tuzemskou organizací Slovo 21.
Služby Signpost dosud využilo 14,5 milionu unikátních uživatelů po celém světě.
Projekt se ale snaží dosáhnout i k lidem, kteří nemají chytré telefony. Kombinuje tedy technologie s osobním kontaktem. „Našim cílem je během následujících pár let zasáhnout padesát procent vysídlených lidí,“ dodal šéf projektu Heller.
Děti v Pásmu Gazy umírají hlady. To nemůže pokračovat, prohlásila von der Leyen
Aplikace pro lékaře a snižování nákladů
Druhou cenu v hodnotě 150 000 eur si odnesl sociální podnik GOAL 3. Ten vyvinul systém pro lékaře, který pomáhá s monitoringem a léčbou pacientů.
„Poskytujeme lékařům nástroj, díky kterému mohou efektivně monitorovat své pacienty, třeba skrze automatizaci některých jejich každodenních úkolů. Mají například lepší přehled o tom, v jakém jsou pacienti stavu a jestli se zhoršují, či zlepšují,“ vysvětlil redakci ředitel GOAL 3
Niek Versteegde, který dříve působil jako lékař v Tanzanii.
Právě zkušenosti s Afriky, kde je výrazný nedostatek lékařského personálu, vedly k myšlence vývoje systému IMPALA.
„Pokud máte v nemocnici jednu sestru na dvacet miminek, jak to můžete zvládnout?“ vysvětlil Versteegde jednu z motivací, která stála za vznikem projektu.
IMPALA poskytuje lékařům chytrý monitor zobrazující data o pacientovi, mobilní aplikaci poskytující analýzy a predikce a také datový server, kde se veškeré potřebné informace procesují a ukládají. Ušetří tak jejich čas, dá jim přehled o stavu pacientů a umožní jim efektivněji pracovat a zachraňovat více lidských životů.
Třetí oceněný projekt se snaží také ušetřit, v tomto případě ale finanční zdroje, což je výzva, které řada humanitárních organizací čelí. Za iniciativou stojí francouzské družstvo HULO (Humanitarian Logistics Cooperative), které propojuje organizace napříč zeměmi.
„Analyzujeme potřeby organizací a identifikujeme, kde třeba mohou jít do společných zakázek, čímž mohou ušetřit své náklady,“ vysvětlil pro Euractiv.cz ředitel HULO
Jean-Baptiste Lamarche.
Družstvo si z Bruselu odvezlo 100 000 eur, což mu pomůže k dalšími rozvoji, navíc mu to přinese větší popularitu. Kromě společných zakázek HULO pomáhá organizacím řešit různé aspekty dodavatelského řetězce při shánění potřebných materiálů.
„Podle první výroční analýzy výsledků naší činnosti se nám podařilo v humanitárních zakázkách zajistit úspory ve výši 15 procent nákladů,“ uvedl Lamarche.
Potřebu inovativních řešení zdůraznil i eurokomisař Lenarčič. Podle něj jsou vítězové cen InnovAID důkazem toho, že vynalézavost a spolupráce různých aktérů může zlepšit humanitární pomoc. Snižování nákladů chytrými řešeními bude hrát v dalších letech prim – podle dat Evropské komise se loni vyšplhala potřeba humanitární pomoci ve světě na 56,7 miliardy dolarů. Objem dostupných finančních prostředků přitom dosahoval pouhých 40 procent této částky.
