Moravskoslezský kraj je jeden z trojice českých uhelných krajů, které dosáhnou na peníze navíc z Evropské unie. Větší část prostředků chce věnovat na velké strategické projekty, které dlouhodobě čelí kritice a pojí se s nimi rizika.
Peníze do Česka směřují z tzv. Fondu pro spravedlivou transformaci, obálka ve výši zhruba 42 miliard korun má trojici českých uhelných regionů pomoci dorovnat „startovní čáru“ na cestě za dekarbonizací ekonomiky. Oproti jiným regionům to budou mít totiž těžší, protože si s sebou nesou zátěž v podobě odkazu uhelného průmyslu a potýkají se se strukturálními problémy.
Moravskoslezský kraj dostane z trojice regionů, kam patří také Karlovarský a Ústecký kraj, největší obnos, a sice necelých 19 miliard korun. Peníze mezi kraje rozdělilo ministerstvo životního prostředí, které má operační program k uhelnému fondu na starosti. Řídilo se podle klíče na základě počtu obyvatel, HDP na hlavu a nezaměstnanosti.
Evropské miliardy je třeba využít nezvykle rychle – 70 % fondu musí být „utraceno“ podle pravidel čerpání do konce roku 2026. „Jinak budou peníze ztraceny,“ upozornil v listopadu na konferenci v Ostravě Petr Votoupal z Evropské komise.
Proto se Česko rozhodlo, že zhruba polovinu peněz kraje vynaloží na velké, tzv. strategické projekty za miliardy korun.
„Implementace není jednoduchá kvůli přísným pravidlům. Je velmi ambiciózní certifikovat 70 % evropských peněz do konce roku 2026. Proto jsme museli přijít s řekněme inovativním způsobem implementace. Alokace je rozdělena mezi strategické projekty a zbytek, půjde na ně zhruba 50 % alokace a musí projít robustním schvalovacím procesem,“ připomněl v Ostravě náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.
STEP pomůže Česku s čerpáním dotací, musí se však schválit rychle
Rizika velkých projektů
Strategické projekty jsou ale od počátku příprav na čerpání evropských peněz kritizovány. Ať už proto, jakým způsobem byly vybrány, že na ně má směřovat zhruba polovina z prostředků z české obálky, nebo proto, že za nimi stojí energetické firmy, na které se vztahuje princip „znečišťovatel platí“. Či proto, že je zpochybňován jejich přínos pro transformaci regionu.
„Nasměrování velké části rozpočtu do strategických projektů sice umožňuje rychle čerpat prostředky, ale s původním účelem fondu se spíše rozchází. Strategické projekty mají totiž rozpočty v řádech stovek milionů až jednotek miliard korun, a ty jsou schopné připravit a utratit jen velké firmy nebo instituce. Původním záměrem Evropské komise přitom bylo podpořit zejména rozvoj malých a středních podniků, a tím zvýšit diverzitu i odolnost místní ekonomiky. Podpora velkých firem skrze strategické projekty spíše konzervuje aktuální stav,“ míní ředitel české protikorupční neziskové organizace Transparency International Ondřej Kopečný.
Původní záměr připomněl i Votoupal z Komise. „Sporné téma jsou produktivní investice velkých podniků. Komise to nepodporuje, byla ale učiněna výjimka, protože velké podniky jsou pro některé regiony klíčové,“ řekl.
Podle Kopečného je přínos projektů často sporný, protože na jejich posouzení nebylo dost času. „Často ani nebylo jasné, jak posuzovat strategičnost projektu. Neznamená to, že všechny projekty jsou k ničemu. U velkých projektů je ale riziko, že po skončení financování z EU nebudou dále udržitelné, větší než u menších projektů,“ dodal.
Na časový tlak upozorňuje i krajská opoziční zastupitelka za Piráty Zuzana Klusová. „Za mě vzešly strategické projekty z báze klientelistických vazeb, jde o projekty ze šuplíku. Na jejich podání byl jen jeden měsíc, takže logicky nikdo, kdo o tom nevěděl dopředu, nemohl stihnout projekt za miliardy podat,“ řekla redakci.
Strategické projekty, které mohou o peníze z fondu žádat, vybírala v Moravskoslezském kraji, stejně jako ve dvou zbylých uhelných regionech, tzv. regionální stálá konference. V ní se setkávají zástupci kraje, měst, národní úrovně, akademické a neziskové sféry a hospodářských a sociálních zájmů.
Určitá rizika se se strategickými projekty pojí i podle ministerstva životního prostředí. „Musím říct, že strategické projekty jsou největším rizikem programu, protože některé z nich mají velmi dlouhé povolovací procesy, musíme tlačit na rychlost,“ uvedl Kříž.
Ministerstvo tak vidí riziko konkrétně v tom, že se některé strategické projekty kvůli přísným termínům pro vyčerpání peněz možná nepodaří včas dokončit. „Proto budou konkrétní milníky, které bude muset žadatel dodržet, i součástí vydaných rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ doplnila na dotaz redakce mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Dalším problémem je, že některé projekty zahrnují velmi mnoho aktivit v jednom a není jisté, zda naplňují pravidla pro státní podporu. „Příkladem může být vědecká infrastruktura, která je ale spojená zároveň se vzděláváním a popularizací vědy, které mají přinést zisky. A v případě takových projektů je velmi komplikované stanovit režim veřejné podpory,“ popsal Kříž.
Podle resortu jsou z hlediska veřejné podpory komplikované tři strategické projekty. Jeden z Ústeckého kraje – testovací centrum zdrojů energie Synergys. A dva z Moravskoslezského kraje. Jde o Cirk Arenu – výzkumné centrum pro oběhové hospodářství, a Eden, který má do poškozené krajiny přinést ekologický kampus pro vědecké i volnočasové účely včetně velkých skleníků pro udržitelné pěstování rostlin.
Česko bude mít méně evropských dotací, kvůli covidu a válce ale zůstane čistým příjemcem
Moravskoslezský kraj na velké projekty sází
Moravskoslezský kraj přitom na strategické projekty sází a uvažuje, že na ně vyčlení i více než zhruba polovinu svého přídělu z fondu pro uhelné regiony.
„Rozdělení na polovinu je řekněme indikativní. Na základě diskuse v rámci regionu a s ministerstvem panuje na 50 % obecná shoda (…) Na Regionální stálé konferenci Moravskoslezského kraje jsme navrhli, že bychom chtěli financovat tolik dobrých projektů, kolik bude možné. Takže očekáváme rozšíření až na 60 %,“ řekl pro EURACTIV.cz zmocněnec hejtmana kraje pro uhelné regiony v transformaci Zdeněk Karásek (za ANO, OK).
To naráží na kritiku krajské opozice. „Oznámili nám, že vyjednávají velmi aktivně 10 až 20 % navíc, které chtějí na strategické projekty, protože v nich mají převis. Už polovina je moc. Na krajském zastupitelstvu jsem za Piráty říkala, že jsme zásadně proti tomu a že navíc vnímáme u strategických projektů velké riziko, že řada z nich nakonec neprojde, nebude schválena nebo se nepodaří včas realizovat,“ řekla redakci Klusová.
V kraji zatím požádalo o dotaci 10 z celkem 13 předvybraných strategických projektů celkem za více než 16 miliard korun. Finální razítko získal zatím jediný – Černá kostka. Jde o stavbu knihovny, která vyhrála architektonickou soutěž už v roce 2004 a nyní byla přetavena ve strategický projekt, který má přinést kraji vedle moderního sídla vědecké knihovny i centrum digitalizace a vědy.
Pět dalších strategických projektů pak spěje k brzkému schválení. Jde o CEPIS – Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií při Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné; vědeckovýzkumné středisko LERCO – projekt Ostravské univerzity; revitalizaci areálu bývalého dolu Gabriela s názvem POHO park, Centrum pro výzkum energetické a sociální změny REFRESH podané ostravskou Technickou univerzitou; a projekt samotného kraje – Technologická a podnikatelská akademie.
U některých projektů se ale proces schvalování zřejmě dále prodlouží. Kvůli otazníkům ohledně veřejné podpory je třeba se ještě poradit s Evropskou komisí. Podle Kříže by se to mohlo týkat maximálně pěti projektů, z toho jednoho z Moravskoslezského kraje. Řekl to na dotaz redakce na ostravské konferenci v polovině listopadu.
Kraj nicméně v minulosti kritizoval průtahy ve schvalování na straně ministerstva pro životní prostředí.
Resort životního prostředí pak redakci potvrdil, že se na Evropskou komisi obrátí – podá tzv. prenotifikaci – kvůli projektu Eden. Jde o neformální „poradu“, která předchází formálnímu procesu notifikace. „Tak získáme právní jistotu, jak naplnit nastavená pravidla pro veřejnou podporu,“ uvedla mluvčí ministerstva.
Vzhledem k časové tísni, se kterou se uhelný fond potýká, je Evropská komise připravena jednat rychle. „Komise si je vědoma termínů týkajících se Fondu pro spravedlivou transformaci a je odhodlána vyhodnotit notifikace členských států rychle,“ potvrdila pro EURACTIV.cz eurokomisařka Elisa Ferreira, která dle svých slov věří, že je Česko schopné příležitost, kterou fond nabízí, dobře využít.
„Komise má dva měsíce na rozhodnutí ode dne, kdy obdržela notifikaci ke státní podpoře. Schopnost Komise rozhodnout v rámci tohoto termínu záleží na kvalitě notifikace. V případě, že notifikace vyžaduje upřesnění, Komise se obrátí na národní orgány a vyhodnocení může trvat déle. Národní orgány mohou využít nejprve tzv. prenotifikaci, aby si vyjasnily pochybnosti, které mohou mít, ještě před zasláním oficiální notifikace Evropské komisi,“ popsala pak proces pro redakci Komise.
Pokud by chtěl kraj navíc na strategické projekty vynaložit výrazně více prostředků, muselo by se to opět konzultovat s Evropskou komisí.
„Je to flexibilní jen do určité míry, kterou dovolují Plán spravedlivé územní transformace a Operační program Spravedlivá transformace, které byly v nějakém znění schválené Evropskou komisí. Pokud by došlo na změny, musí být opět schváleny Evropskou komisí,“ upozornil Votoupal z Evropské komise.
Zmíněná flexibilita pak končí tam, kde končí celkový rozpočet všech původně zamýšlených strategických projektů, jak zjistila redakce. Pokud by tedy měly strategické projekty v kraji přesáhnout původně uvažovanou částku pro všechny strategické projekty, musela by do hry vstoupit Komise.
Národní orgán pro koordinaci při ministerstvu pro místní rozvoj, který „hlídá utrácení dotací“ v Česku například co do naplňování termínů, vnímá vyčerpání fondu dlouhodobě jako „velkou výzvu“.
Odhad ministerstva životního prostředí nicméně i navzdory komplikacím počítá s tím, že se Česku peníze podaří včas využít. „Podle predikce by mělo dojít k vyčerpání všech přidělených finančních prostředků. A to i přes aktuální komplikace – např. odstoupení několika připravovaných strategických projektů, dlouhý a náročný proces schvalování podaných strategických projektů apod.,“ potvrdilo redakci ministerstvo pro místní rozvoj.
Uhelný fond bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027. Vyčerpat ten první bude ale výzva
Poučení pro příště
Fond určený pro „speciální potřeby“ zatížených regionů bude pravděpodobně pokračovat i v dalším dotačním období po roce 2028. Zacházení s tím nynějším, který je v Evropské unii první svého druhu, tak přináší řadu poučení.
„Nejdůležitější je předejít plánování a zejména rozhodování v časovému tlaku. To vyžaduje, začít s plánováním a zejména s přípravou koncepce a priorit včas a zajistit, jakkoli to bude znít v aktuální politické situaci naivně, že přetrvají více než jedno volební období,“ doporučuje pro budoucnost Kopečný z Transparency International.
„V praxi to rovněž znamená vyčlenit na přípravu dostatečné lidské i finanční kapacity včas a nečekat až na schválení prostředků z EU. Velmi by také pomohlo, kdybychom se přestali tvářit, že zelenou transformaci řešíme kvůli Bruselu a začali ji vnímat jako náš strategický zájem a prioritu,“ dodal.
Právě na kapacity se zaměřuje připravovaná analýza analytičky Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Kláry Votavové. Podle ní se Česko potýkalo s nedostatkem lidských zdrojů zejména na začátku příprav. Do budoucna by to tedy nemusel být problém. „Domácí úkoly“ pro tuzemsko ale leží i jinde.
https://twitter.com/klaravot/status/1722171109297033509„Co se týče ministerstva pro životní prostředí nebo Státního fondu pro životní prostředí, největší problém byl na začátku v roce 2021, kdy se například předvybíraly strategické projekty. Bylo složité získat pro úřady systemizovaná místa a následně je obsadit, což souvisí i s diskursem ohledně příliš velkého počtu úředníků a nedostatečně kompetitivními platy ve státní správě (na pražské poměry). V roce 2023 už je situace prý více méně stabilizovaná,“ popsala redakci svá dosavadní zjištění.
„Případný nedostatek kapacit se může spíše projevovat v tom, že se vše řeší rychle bez možnosti pro hlubší zamyšlení. Problém v Česku potom může spočívat i v tom, že si pravidla děláme příliš složitá,“ dodala pro EURACTIV.cz.
Uhelné kraje podepsaly memorandum o vodíku. Uhlí s ním nenahradíme okamžitě, ale perspektivu má, říká Vondrák
