Moldavsko chce, aby EU přijala sankce proti tamním proruským oligarchům. Obává se státního převratu

Sílící hrozba státního převratu

Popescu Brusel navštívil v nesnadných časech, kdy se Moldavsko potýká s několika krizemi najednou. Tou nejvážnější jsou zprávy o ruských plánech provést v Moldavsku násilný převrat, který by měl odstranit současnou prozápadně orientovanou vládu. Informovala o tom moldavská prezidentka Maia Sanduová s tím, plány na převrat existují již od loňského podzimu. Informace původně přinesly ukrajinské tajné služby. „Dokumenty ukazují kdo, kdy a jak svrhne moldavskou demokracii,“ prohlásil během svého projevu na půdě Evropské rady ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Tentokrát osobně, ne z obrazovky. Zelenskyj přijel do Bruselu pro podporu

Zprávy o chystaném převratu podle slov Kateřiny Fuksové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nejsou ničím novým a podobné zprávy se objevily již na jaře loňského roku. Jak ale upozorňuje, nynější situace se zdá mnohem vážnější než předchozí varování. „Maia Sanduová svolala na základě údajných zpráv od ukrajinské rozvědky tiskovou konferenci a velmi rázně v ní mluvila o nebezpečích pro moldavský stát a agresivní roli Ruska, což je bezprecedentní reakce,“ okomentovala výstup Sandové Fuksová. Důvody pro tak silnou reakci ovšem můžou být podle ní různé. „Společně s dalšími moldavskými politiky se můžeme dohadovat, jestli se tak děje skutečně kvůli reálnému nebezpečí převratu, nebo jde o snahu paralyzovat ne vždy konstruktivní opozici.“

Podněstří – pozůstatek SSSR v Evropě

Hrozba ruské agrese nad Moldavskem visí již od začátku války na Ukrajině kvůli roky zamrzlému konfliktu v moldavské separatistické oblasti Podněstří. Tento úzký pás země podél Dněpru dodnes připomíná panoptikum Sovětského svazu. V 90. letech Podněstří vyhlásilo nezávislost na vládě v Kišiněvu a ustanovilo si Sovětským svazem podporovanou vládu v Tiraspolu. SSSR, a později Rusko, má v tomto regionu enormní zájmy. Nachází se zde jeden z největších sovětských muničních skladů v Evropě, Cobasna, který je v současnosti spravován a střežen ruskou armádou. Co konkrétně se v muničních skladech nachází, ovšem není jasné. „Podněsterské úřady nedovolují žádným mezinárodním organizacím sklad navštívit a zjistit, co v něm je. Předpokládá se ale, že se zde skladuje až 20 000 tun zbraní a vojenského materiálu z dob SSSR. Tento sklad je oficiálním důvodem, proč v Podněstří zůstávají kromě ‚mírových sil‘ další ruští vojáci, kteří mají za úkol sklad chránit,“ upozornila Fuksová. Navíc dodala, že posledních pár let není z geopolitických důvodů možné vyvézt jakýkoli materiál z Podněstří do Ruska, což Rusku dává záminku, proč svou tamní pozici nepouštět.

Ruské jednotky v Moldavsku představují bezpečnostní hrozbu

Opředeny tajemstvím navíc zůstávají i konkrétní informace ohledně samotných ruských jednotek. „Jejich počet ani vybavení není zcela známé, ale odhaduje se, že se tam nachází mezi 1000–1500 vojáky. Důležité je ale zmínit, že mnozí z těchto ‚ruských‘ vojáků jsou obyvatelé Podněstří, kteří mají ruské pasy. To znamená, že rodilých Rusů se v Podněstří nenachází tolik,“ dodala Fuksová. Právě přítomnost ruských jednotek je bezpečnostní hrozbou – a to jak pro Moldavsko samotné, tak i pro sousedící Ukrajinu. „Podněstří by mělo být demilitarizováno,“ prohlásil nový moldavský premiér Dorin Recean, který ve funkci vystřídal premiérku Natalii Gavrilitsaovou, jejíž vláda podala demisi kvůli nedostatku podpory kabinetu. Téma Podněstří na půdě Rady pro zahraniční věci EU vznesl i ministr Popescu. „Celých třicet let (od odtržení Podněstří – pozn. red.) jsme velmi obezřetní ve vztahu k Podněstří. Máme dva cíle. První je vyřešit konflikt mírově. A druhým je dosáhnout stáhnutí ruských vojsk, které jsou v zemi umístěny nelegálně, a to mírově a skrze diplomatická jednání.“ Spor o Podněstří představuje jednu z hlavních překážek vstupu Moldavska do EU. To přitom loni v červnu získalo společně s Ukrajinou status kandidátské země. Moldavsko se významně podílelo na pomoci Ukrajině po začátku války, právě sem totiž směřoval, a dodnes směřuje, vysoký počet uprchlíků.

Komplikace při moldavské cestě do EU

Urychlený zisk kandidátského statutu lze proto do jisté míry vnímat jako pokus o zajištění bezpečnosti před případnou ruskou agresí směrem k Moldavsku. Podle některých odborníků by mohla mít přístupová jednání přímý dopad na konflikt. Součástí procesu přibližování Moldavska k EU může být požadavek, aby moldavská vláda vytvořila konkrétní strategický plán řešení otázky Podněstří s tím, že EU by pak mohla formálně dohlížet na jeho implementaci. Kromě problému s Podněstřím existují i další překážky. „Cesta Moldavska do EU bude dlouhá a trnitá. Předchozí vlády, které se profilovaly také proevropsky, navíc udělaly tomuto směřování medvědí službu, protože za jejich vlády Moldavskem zmítal jeden korupční skandál za druhým, to vše hojně dotováno evropskými fondy,“ upozornila na další překážky Fuksová. „Být proevropský tam mnohým lidem zní stejně jako být prokorupční, hrabat si pro sebe a nezajímat se o problémy běžných lidí. Současná proevropská vláda strany PAS je extrémně nepopulární, protože za její vlády přišlo mnoho krizí, na které nedokázala pořádně reagovat,“ dodala expertka. Země nyní rovněž čelí energetické krizi a inflaci. Ta se v Moldavsku pohybuje okolo 30 %. „Vláda mluví o výhodách navázání se na EU, ale pro běžného obyvatele Moldavska jsou tyto výhody neviditelné a důvěra v proevropské směřování a jeho užitečnost klesá,“ shrnula Fuksová.

Proevropská politika přináší finance

Členské státy EU si komplikovanou situaci v Moldavsku uvědomují. „Moldavsko je malá země a prostředky, které od EU potřebuje, nejsou v porovnání s Ukrajinou tak velké. Složitá bezpečnostní i energetická situace, silný ruský vliv, který se snaží ovlivňovat dění v zemi, a místní, nově zvolená vláda, potřebuje legitimitu a potřebuje ukázat, že jejich proevropská politika přináší ovoce,“ shrnul po setkání ministrů zahraničí EU šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). „Celá řada zemí EU si to uvědomuje a poskytuje pomoc. Klíčovým hráčem je Rumunsko, Francie, ale i Česko. Na posledním zasedání V4 jsme část z fondů nasměřovali nejen na pomoc Ukrajině, ale také do Moldavska,“ uvedl Lipavský na dotaz redakce.