Ministři zahraničí EU dnes jednají o novém akčním plánu, který by měl přiklonit země třetího světa blíž Evropě. Právě v nich, konkrétně v Jižní Americe nebo Africe, totiž již delší dobu probíhá tichý informační a investiční souboj s Ruskem, ale i s Čínou. První místo v diskuzích si však získala situace v Súdánu a již tradičně konflikt na Ukrajině.
V Lucemburku se dnes (v pondělí 24. dubna) setkává Rada pro zahraniční věci EU. Prvním bodem jednání tentokrát je situace v Súdánu, kde se před týdnem rozhořel konflikt mezi složkami tamní armády a polovojenskými milicemi RSF.
Důvodem jednání je tamní „závažná bezpečnostní situace“ a probíhající evakuace občanů, jak pro EURACTIV.cz popsal český šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). „Podařilo se nám dostat dva občany na evakuační let Německa a už jsou bezpečně buď na cestě do Berlína, nebo v Berlíně – detaily nevím,“ doplnil ministr.
V Súdánu byl napaden velvyslanec EU, je v pořádku
Jedním z nejpodstatnějších bodů jednání zůstává krize na Ukrajině. Ministry již tradičně prostřednictvím videohovoru informuje jejich ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba o dění přímo na bojišti. A stejně jako na předchozích jednáních svým evropským kolegům předestře, co Ukrajině chybí a co by od EU potřebovala.
Přestože se to původně očekávalo, sankce se tentokrát na pořad jednání nedostaly. Otevřít by se však mělo téma dalších dodávek zbraní a munice.
EU již před měsícem odsouhlasila uvolnění jedné miliardy eur na vojenskou podporu ukrajinských ozbrojených sil. Munice, kterou Ukrajina nutně potřebuje, by proto měla putovat buď z vlastních skladů členských států, nebo by měla být pořízena společným nákupem a následně proplacena ze schváleného rozpočtu.
Situace ale není tak jednoduchá – Evropa by munici sice ráda nakoupila, ale nemá ji kdo vyrobit. Evropský zbrojní průmysl to sám jednoduše nezvládne. Dohoda jednotlivých zemí proto nyní stojí na Francii. Ta odmítá uzavření smluv, tedy nákup zbraní mimo země EU, například v USA nebo Británii, jak dříve informoval server Politico.
Podcast: Dodávky zbraní jménem EU jsou historickým momentem, říká expertka na mezinárodní vztahy
Plán, jak si držet partnery blízko u těla
Způsob, jakým se Evropa bude dále stavět k válce na Ukrajině, však nezávisí pouze na ní, ale i na jejích partnerech. V dalším bodu jednání proto ministři svou pozornost obracejí k regionům „globálního jihu“. K takovým patří například Jižní Amerika nebo Afrika.
Právě o jejich postoj vůči válce na Ukrajině, nebo vůči vztahu s Čínou, má nyní EU obavy. Čím více států bude Evropa schopná přesvědčit o důležitosti svého partnerství, tím lépe se jí i bude hrát na geopolitické šachovnici. To v praxi znamená například na jednáních OSN.
„Celý svět se posouvá k tomu, že je více geopolitický, zájmy vlivu a snaha například o to získat hlasy při hlasování v OSN, kde je důležité mít spočítáno, kolik zemí podporuje rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině,“ uvedl na dotaz redakce ministr Lipavský.
„Vidíme, že některé země v Evropě, Jižní Americe, Asii nepodporují naše stanovisko, náš pohled,“ zdůraznil. Hlavním úsilím evropské diplomacie by proto nyní mělo být, aby tyto země dokázaly Evropu podpořit a „chápaly“ evropské bezpečnostní problémy.
„Ale zároveň my musíme chápat některé jejich potíže a něco jim ‚dát‘,“ uvedl ministr s tím, že právě na tomto základě má stát nový akční plán, který se připravuje.
Na dotaz, co by tedy měla EU těmto zemím „dát“, však odpověděl Lipavský nekonkrétně. „Máme nástroje rozvojové pomoci, můžeme uzavírat různá obchodní partnerství a je potřeba s tím začít pracovat tak, aby tyto země rozuměly našim bezpečnostním zájmům,“ okomentoval. Nový akční plán tak je z velké části otázkou nastartování nových investic a projektů s těmito zeměmi.
EU je tedy podle ministra zatím s jednáním o podobě plánu na začátku. „Je to spíše diskuzní materiál,“ dodal.
Problém je, že zatímco v Evropě se tak o budoucích geopolitických plánech pouze diskutuje, z Ruska plynou peníze například do zemí Afriky již dávno.
A stejnou strategii volí i Čína. Otázka „motivování“ evropských partnerů se tak netýká výhradně ruské agrese proti Ukrajině, ale i otázek spojených se závislostí na této asijské mocnosti a hledáním alternativních dodavatelů.
V EU totiž panovala velká naděje, že se tento rok otevře příležitost uzavřít historickou obchodní dohodu s obchodním blokem Jižní Ameriky, včetně Brazílie, což by zemím EU umožnilo částečně se zbavit závislosti na Číně. Jak dříve informoval server Politico, Evropa čelí tvrdé konkurenci Číny ve své snaze o posílení obchodních vazeb právě s tímto americkým kontinentem. Čína je již teď zdaleka největším obchodním partnerem Brazílie a podle Alicie Garcíe Herrero, ekonomky společností Bruegel a Natixis, investovala miliardy do energetické sítě země a jejího zemědělsko-potravinářského průmyslu.
Současné směřování Brazílie přitom minulý týden poměrně jasně vyjádřil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, když navštívil Čínu.
Vytipované proto jsou některé země, kterých by se akční plán mohl týkat. Jak však redakce zjistila, finální podoba plánu, stejně jako shoda na něm, jsou jen velmi nejisté.
Další body jednání
Jedním z bodů dnešního programu ministrů je také oběd s Iliou Darčiašvilim, ministrem zahraničí Gruzie, který se poprvé účastní jednání tohoto formátu od začátku ruské invaze na Ukrajinu a od té doby, co Evropská rada uznala možnou evropskou budoucnost Gruzie a vyjádřila ochotu udělit zemi kandidátský status.
Později odpoledne pak bude ministr Lipavský předsedat Radě pro spolupráci mezi EU a Uzbekistánem.