Tón vyjednávání v Evropě se stává tvrdším. Je to dobře, protože to znamená, že jsme se dostali za pouhé diplomatické řeči a formujeme každodenní životy občanů, říká v rozhovoru pro Euroskop Peter Ptassek, zástupce generálního ředitele pro evropské záležitosti na Ministerstvu zahraničí Spolkové republiky Německo.
Jak vysvětlujete veřejnosti v Německu význam Evropy? Němci jsou přeci jenom k evropské integraci vstřícnější než Češi.
Je na to jednoduchá a složitější odpověď. Ta jednoduchá je, že Němci možná profitovali z jednotného trhu více než jiné národy. To zaprvé není pravda a zadruhé to není vysvětlení. Na druhé straně máme zkušenosti z naší historie. Naše demokracie nepřežila nacismus. Panuje u nás široká shoda, že v rámci evropského uspořádání musíme zajistit, že se něco takového nebude opakovat. To je pro nás silný motiv domnívat se, že Evropa je lepší, než jsme my. Chceme být v lepším systému. Britové to tak možná nikdy nevnímali. Jejich demokracie přežila staletí.
Je tento argument důležitý i pro mladé lidi, kteří válku a poválečná léta nezažili?
Pro dnešní generaci již zrod evropské integrace jako mírového projektu není stejně aktuální jako pro poválenou generaci. Je považovaná za samozřejmost. Pro mladší generaci je Evropa především realita, v které žijí. Cestují, pracují v zahraničí, mají stáž Paříži, poté studují v Londýně. Je to něco, kde se cítí doma.
Migrace bude ještě větším problémem
Někteří lidé v zemích visegrádské skupiny se domnívají, že Německo bylo příliš otevřené k imigrantům, že je vlastně pozvalo. A proto je to nyní německý problém.
Již jsem tento argument slyšel vícekrát. Jenomže strmý nárůst počtu lidí přicházejících do Německa nastal dlouho před tím, než kancléřka Merkelová řekla, že lidé z Maďarsk
a mohou přijít. Bylo to chápáno jako pozvání. V té době lidé již přicházeli do Německa a bylo nutné rozhodnout mezi dvěma variantami – uzavřít se před nimi a vyprovokovat humanitární problém na hranicích, nebo je pustit dovnitř. Kancléřka se rozhodla udělat humanitární gesto.
Nyní máme řešení – dohodu s Tureckem, opatření v Řecku, dohodu s balkánskými zeměmi – toto vše dohromady zatím dostalo problém pod kontrolu. Musíme si ale uvědomit, že migrace je větší problém, než 1 až 2 miliony osob, co přišly do Evropy. Na světě je 60 milionů lidí, kteří byli donuceni opustit domov, a jen velmi malá část z nich přišla do Evropy. Je neuspokojující, že Evropa na to reaguje tím, že říká, že je zaplavena a nedokáže to řešit. Migrace bude v budoucnosti ještě větším problémem kvůli změnám klimatu nebo demografickým důvodům.
Vnímá Německo Visegrádské země jako koherentní skupinu také v jiných záležitostech než v migrační krizi?
Visegrádská skupina je důležitý formát. Přináší efekt v různých situacích a za různých okolností. Migrace je ovšem v současnosti důležitý prvek jednoty této skupiny. Vztah k Rusku je v ní komplexněji diskutován. Je na ní samotné, aby řekla, jakým směrem chce pokračovat.
Celý rozhovor najdete na webu Euroskop.cz.