Nehospodárné budovy ve vlastnictví krajů, měst a obcí šroubují jejich výdaje nahoru. S úsporami jim má pomoci tým veřejných energetiků. Rady zdarma začal dávat v Ostravě, nyní buduje díky evropským dotacím pro uhelné regiony síť poradců napříč Moravskoslezským krajem.
Moravskoslezský kraj už v roce 2014 zřídil příspěvkovou organizaci Moravskoslezské energetické centrum (MEC). Jejím úkolem bylo snížit energetickou náročnost budov ve vlastnictví kraje. To se podle slov Gabriely Gangur Moravčíkové, hlavní projektové manažerky MEC, povedlo během několika let. „Moravskoslezský kraj vlastní více než 1200 budov a za energie v nich spotřebované platil více než půl miliardy korun. V průměru se ročně podařilo ušetřit více než 100 milionů korun,“ popsala redakci.
Ušetřit za energie spotřebované v budovách chtěly i města a obce. Na pokrytí jejich zájmu o poradenství však nemělo MEC kapacity. Proto využilo dotace z programu Spravedlivá transformace, který je dostupný českým uhelným regionům – Karlovarskému, Moravskoslezskému a Ústeckému kraji – na usnadnění přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Za peníze z EU buduje MEC, které je nositelem projektu, síť veřejných energetiků napříč krajem tak, aby se potřebné poradenství dostalo k více starostům a starostkám.
Za 150 milionů korun, z toho 127 milionů zaplatí evropské prostředky a zbytek MEC, vzniká Centrum veřejných energetiků (CVE). Sedm poboček ve Frenštátu pod Radhoštěm, Kopřivnici, Kravařích, Opavě, Třinci, Karviné a Frýdku Místku už funguje. Další pobočky se otevřou během letošního roku. „Záměr je umístit 22 veřejných energetiků do řady obcí s rozšířenou působností. Do měsíce bychom měli otevřít pobočku v Krnově a aktuálně hledáme vhodné prostory v Bruntále a v Odrách,“ uvedla Gangur Moravčíková.
„Od května do konce srpna letošního roku jsme poskytli 150 konzultací v 58 obcích a vypracovali 18 energetických analýz,“ doplnila.
Investovat peníze do budoucích úspor ve veřejných rozpočtech dává smysl, jak redakci popsal energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. „Budování poradenských sítí pro samosprávy je potřebné.“
Zvládne to stát? V Česku se rozběhla proměna uhelných regionů za desítky miliard korun
Ví vaše obec, kolik platí za energie?
Své zkušenosti s poradenstvím CVE má například město Třinec nebo obec Mosty u Jablunkova. V obou případech je zatím na začátku a zatím pozitivní.
V Třinci funguje pobočka od letošního července, a jak redakci popsal tiskový mluvčí magistrátu Stanislav Cieslar, „místní“ veřejný energetik nejprve postupně navštívil všech 24 měst a obcí ve svěřených obvodech a představil služby bezplatného poradenství v oblasti energetických služeb, energetického managementu nebo i čisté mobility.
„Ze strany CVE jsme obdrželi návrhy na spolupráci v oblasti energetických služeb a energetického managementu. Pro některé obce na území ORP Třinec již CVE vypracovalo energetické analýzy zaměřené zejména na optimalizace spotřeb,“ popsal rozbíhající se spolupráci s CVE.
Jak upozornila Gangur Moravčíková, většina obcí nezná výši spotřeby energií ani celkovou částku a strukturu plateb za energie. V úvodních fázích proto Centrum eviduje spotřebu a snaží se jí optimalizovat. První úspory se proto daří najít relativně snadno. „Často jde třeba o zbytečně předimenzované platby za jističe“.
Podle starostky obce Mosty u Jablunkova Zuzany Sikorové může poradenství přinést obcím „nemalé úspory“. V případě její obce už díky němu provedli některá úsporná opatření. „Nechali jsme prověřit správnost nastavení distribučních tarifů. Po vyhodnocení jsme obdrželi doporučení pro úpravu nastavení a dovybavení např. ČOV. Některá opatření jsme provedli okamžitě a na jiných se zatím pracuje,“ popsala.
Za plus považuje také to, že je CVE informuje o dotačních možnostech pro energetické úspory či povinnostech vyplývajících z energetické legislativy.
Podle Polaneckého je vedle poradenství možná ještě potřebnější, aby měly samosprávy více kapacit na přípravu projektů souvisejících s energetickými úsporami. „Nízký zájem o podporu renovací obecních bytových domů, navzdory výhodnějším podmínkám ve srovnání s bytovými domy ve vlastnictví SVJ, si neumím vysvětlit jinak, než omezenými personálními kapacitami na přípravu projektů,“ uvedl.
S tím CVE do budoucna počítá. Značná část práce veřejných energetiků – jeden může mít na starost 10 až 15 obcí – bude právě příprava projektů na ozelenění obcí a nastartování komunitní energetiky v nich, uvedla Gangur Moravčíková.
Energetiků je málo
Z peněz z „uhelného fondu“ však mohou benefitovat pouze tři zmíněné kraje. V Ústeckém kraji za ně vzniká Energetické centrum v rámci projektu TCUK. Podle ministerstva životního prostředí, které má dotační program spravedlivé transformace v gesci, by se však k dalšímu rozvoji poradenství mimo uhelné regiony mohly využít jiné evropské zdroje – například popandemický fond obnovy, sdělilo redakci.
Překážkou by ovšem podle Gangur Moravčíkové mohl být nedostatek kvalifikovaných lidí, odborníků na energetiku je na trh zkrátka nedostatek. „Nedílnou součástí projektu CVE je proto také vznik vzdělávacího kurzu na Vysoké škole Báňské v Ostravě. Zde se budou vzdělávat jak samotní pracovníci CVE, tak následně i zástupci jednotlivých obcí,“ doplnila.
Energetici se do budoucna podle ní stanou „velmi žádaným produktem na trhu práce“, proto je třeba se připravit i na možné budoucí výzvy. „Tady vidíme asi největší hrozbu ve fluktuaci veřejných energetiků,“ uzavřela.
Česko musí přidat v renovacích budov. Jejich výhody je potřeba vysvětlit občanům, shodují se experti
