Nad účastí britské premiérky na summitu Evropského politického společenství dlouho visel otazník. Nakonec se však do Prahy vypravila a byla doslova na roztrhání. Jednala nejen s českým premiérem Fialou, ale i francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Britská premiérka Liz Trussová se po boku dalších evropských lídrů zúčastnila historicky prvního zasedání Evropského politického společenství. To se uskutečnilo 6. října na Pražském hradě a sezvalo k jednomu stolu 43 evropských lídrů.
Trussová dlouhodobě zastává velmi tvrdou politiku vůči Evropské unii, kterou si osvojila už během funkce ministryně zahraničních věcí ve vládě Borise Johnsona. Do této kritické rétoriky zapadl i návrh britských diplomatů, kteří navrhli změnit název celé akce na „Evropské politické fórum“ se signálem oddělit tento summit od aktivit EU. Na samotném zasedání proto ze stejného důvodu nevlály žádné unijní vlajky.
Právě britská účast ovšem dodala celému zasedání důležitost. U stolu se totiž setkaly země unijní sedmadvacítky, dále země, co stále na vstup do EU čekají, ale i ty, co z uskupení už vystoupily.
„Účast Velké Británie je stěžejní. Je totiž klíčovým hráčem při vzájemné pomoci Ukrajině,“ podtrhl význam britské účasti i lotyšský premiér Krišjanis Kariņš.
Trussová v jednom kole
A britská premiérka se do jednání pustila s opravdovou vervou. Ještě před samotným oficiálním zahájením summitu ji přijal premiér Petr Fiala v sídle české vlády, kde spolu hovořili o možnostech posilování spolupráce v oblastech obrany. Jednalo se o dalších možných dodávkách vojenského materiálu či o výcviku příslušníků ukrajinských ozbrojených sil.
Dalším diplomatickým úspěchem Trussové bylo společné prohlášení s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Vztahy mezi Francií a Británií po dlouhou dobu upadaly, ale nyní opět nalézají společnou řeč. Vztahy chtějí nadále utužovat i na společném francouzsko-britském summitu, který se má odehrát příští rok.
V rozhovoru pro BBC Trussová dokonce označila Macrona za přítele. Příjemná slova adresoval britské premiérce i sám Macron, a to na závěrečné tiskové konferenci pražského summitu.
„To, že je tu v Praze i britská premiérka Trussová, je dobrá zpráva. A že se Velká Británie zapojuje do společných iniciativ dává smysl nejen pro ni, ale i pro nás. Sdílíme náš kontinent společně,“ prohlásil Macron – netradičně v anglickém jazyce.
Dlouhodobým problémem vzájemných vztahů zůstává beze sporu migrace. Ministři vnitra obou zemí nyní připravují na letošní podzim ambiciózní plán, který bude řešit právě nelegální migraci.
Migraci řešila britská premiérka i s nizozemským premiérem Markem Ruttem. Podle jeho slov bude migrace součástí debat i nadále. Razantně ovšem odsoudil plány Velké Británie, která chce dočasně posílat žadatele o azyl do Rwandy. Ty odsoudil i Evropský soudní dvůr pro lidská práva, který v červnu letošního roku zastavil první, takto vypravené letadlo.
Hlavním tématem, které Rutt s Trussovou řešil, byla ale energetická bezpečnost zemí Severního moře. Na řeč přišla i možnost plynového propojení mezi Německem, Belgií a Francií.
Oteplení britsko-unijních vztahů?
Zasedání ve formátu 44 zemí poskytlo okno příležitostí i pro vzájemná britsko-unijní jednání. Ta jsou nyní pošramocená pobrexitovými neshodami, které se týkají zejména budoucnosti tzv. severoirského protokolu. Britská vláda již za mandátu Borise Johnsona oznámila, že chce jednostranně odstoupit od části, která stanovuje pravidla celních kontrol. Severní Irsko je totiž stále součástí společného jednotného trhu EU. V těchto dnech o návrhu jedná britský parlament.
I navzdory ostré protiunijní rétorice nynější britský ministr zahraničních věcí James Cleverly před summitem debatoval na téma Protokolu o Severním Irsku s Marošem Šefčovičem, slovenským eurokomisařem pro meziinstitucionální vztahy. Podle informací BBC měla začít společná britsko-unijní jednání během summitu. Nizozemský premiér Rutte uvedl, že obě strany chtějí dosáhnout vzájemné shody co nejdříve. Očekává se, že jednání zaberou měsíce.
Liz Trussová v posledních dnech čelila velké kritice na domácí scéně za nekoordinované snižovaní daní. Den před summitem se navíc poprvé v roli premiérky a lídryně strany zúčastnila sjezdu konzervativců, kde se snažila obhájit svoji pozici. Ve svém projevu obhajovala snižování daní a vyzvala k jednotě v rámci strany. V samém úvodu její slova přerušili příznivci ekologického hnutí Greenpeace.
Účast na jednání Evropského politického společenství otevřelo Trussové možnost opět vystoupit po boku ostatních evropských lídrů. Zatímco premiéři EU otevřeně říkali, že jsou rádi, že se Trussová k summitu připojila, zájem o tuto platformu projevila i Velká Británie, a to nejen svou účastí na prvním zasedání, ale i nabídkou hostování některého z dalších jednání.
Za rok a půl by se tedy mohlo jednání Evropského politického společenství uskutečnit právě ve Velké Británii. Summity by se měly opakovat vždy po půl roce, přičemž jaro 2023 si již zabralo Moldavsko. Na podzim 2023 by zase summit mělo hostit Španělsko jako předsednická země EU. Na Británii by se tedy mělo dostat v první polovině roku 2024.
