Lídři EU se sešli s tureckým prezidentem. Slíbili mu posílení spolupráce, mají ale podmínky

Evropská unie je ochotna posílit obchodní spolupráci s Tureckem, pokud bude Ankara pokračovat v současném vstřícném přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří. Za vstřícný krok by EU rovněž považovala, kdyby se Turecko navrátilo k dodržování migrační dohody z roku 2016. Zároveň je však EU znepokojena tureckým odstoupením od Istanbulské úmluvy a omezováním svobody slova a politické konkurence. O napravení a sblížení vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem dnes v Ankaře jednali předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kromě obchodní spolupráce a migrační dohody se lídři věnovali také otázce lidských práv. Stav jejich dodržování v Turecku unijní zástupce znepokojuje. Charles Michel na tiskové konferenci po rozhovoru s tureckým prezidentem zdůraznil, že v „upřímné“ debatě s Erdoganem otázka lidských práv hrála velkou roli. „Dnes jsme spolu s Charlesem Michelem jasně zdůraznili, že respekt k lidským právům a právnímu státu je pro Evropskou unii zásadní,“ řekla po jednání novinářům von der Leyenová.

We discussed possible enhanced cooperation:
 
• Stronger economic ties
• Modernised Customs Union
• Better cooperation in migration management based on the EU-Turkey statement
 
But for this Turkey must respect international human rights rules & standards to which it committed pic.twitter.com/dg1mehEjYc

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) April 6, 2021

Kritická slova si podle ní dnes Erdogan vyslechl například na adresu nedávného tureckého odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách. Lídři EU jsou podle Michela nespokojeni také s omezováním politických stran či svobody projevu. Turecké úřady například v březnu navrhly zakázat jednu z opozičních stran, jejíž předák byl odsouzen za urážku prezidenta.

Turecko chce zlepšit vztahy s EU. Rok 2021 nabízí ideální příležitost

Něco za něco

Lídři unijních institucí v Ankaře zároveň nabídli možnosti rozšíření celní unie, o něž osmdesátimilionová země velmi stojí. Podmínkou je podle nich zejména další snižování napětí mezi Tureckem na jedné a Řeckem a Kyprem na straně druhé. Vztahy mezi Unií a zemí oficiálně usilující o členství v aktuálně sedmadvacetičlenném bloku se zhoršily loni, a to zvláště kvůli tureckému průzkumu těžby poblíž břehů Kypru a řeckých ostrovů, který oba tito členové EU označovali za zásah do své suverenity. Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu EU ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou a jeho země většinu aktivit ve sporné oblasti ukončila.

Podcast: Turecko chce napravit pošramocené vztahy s Unií. Jaké má šance?

Více peněz na uprchlíky?

Turecká vláda v současnosti přehodnocuje další fungování migrační dohody, která od roku 2016 výrazně snížila počet uprchlíků a migrantů mířících do Evropy, především do Řecka, takzvanou balkánskou cestou. Ankara usiluje o zvýšení příspěvků, kterými Unie pomáhá financovat přítomnost téměř čtyř milionů převážně syrských běženců na tureckém území. Podle von der Leyenové hodlá Evropská komise i nadále poskytovat peníze zvláště na základní humanitární potřeby, zdravotní péči a vzdělání, chystá se však fondy rozšířit i do dalších projektů. „Unijní financování by v budoucnu mělo ve větší míře uprchlíkům nabízet příležitosti, aby si zajistili vlastní živobytí,“ prohlásila šéfka Komise.

Humanitární pomoc EU ve vzdělávání má své limity, není genderově vyvážená a dostatečně efektivní