Summit lídrů zemí Evropské unie se dohodl na revizi víceletého unijního rozpočtu, jehož součástí je také finanční balíček pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Diskuse se vedla také o vojenských dodávkách Ukrajině, bezpečnosti, Blízkém východě i protestech zemědělců.
Lídři hned v prvních minutách čtvrtečního summitu schválili víceletý rozpočet EU se speciální obálkou pro Ukrajinu. Následně k nim promluvil na dálku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. „Spuštěním nástroje EU pro Ukrajinu vytváříme udržitelný finanční nástroj, který bude fungovat nejen dnes, ale i zítra a posílí odolnost Ukrajiny, což následně zabrání šíření ruské agrese do dalších částí Evropy,“ řekl ukrajinský lídr.
Jeho země by měla dosáhnout na první peníze z podpůrného nástroje už letos v březnu. Více než polovina – 33 miliard eur – bude ve formě půjček, zbylých 17 miliard eur pak ve formě grantů. S financováním nástroje pro Ukrajinu by mohly potenciálně pomoci peníze získané z mimořádných výnosů soukromých subjektů, které pocházejí přímo ze zmrazených prostředků Ruské centrální banky.
„Platby budou probíhat čtvrtletně na základě žádostí o platby předložených Ukrajinou a po ověření Komisí, zda země splňuje stanovené podmínky,“ informovala Komise.
Ostatní body revize víceletého rozpočtu schválili lídři v podobě, na které se shodli už v prosinci. Revize tedy není tak „štědrá“, jak ji navrhovala Komise, a rozpočet nabobtná o 21 miliard eur.
„Dohodli jsme se na takové podobě víceletého rozpočtu, kterou chtěla Česká republika,“ zhodnotil výsledek jednání po skončení summitu premiér Petr Fiala.
Ten také ocenil, že nedošlo k velkým škrtům v oblastech, které jsou pro Česko důležité. Zmínil fondy EU nebo zemědělské dotace a také migraci. Právě na ochranu vnějších hranic EU a zvládání migrace má jít po revizi o dvě miliardy eur navíc.
EU zůstává jednotná. Lídři zemí se shodli na 50 miliardách eur pro Ukrajinu
Víc peněz na vojenský materiál
Lídři se věnovali také otázkám evropské bezpečnosti, včetně navýšení finančního stropu Evropského mírového nástroje. To je fond, který mimo jiné financuje vojenské dodávky Ukrajině, stojí mimo evropský rozpočet a přispívají do něj členské státy ze svých národních kas. Výše příspěvku se přitom odvíjí od hrubého národního důchodu.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina potřebuje kontinuální dodávky materiálu od západních partnerů, EU obnos Evropského mírového nástroje postupně navyšuje. Jeho strop dosud činil 12 miliard eur. Lídři v závěrech vyzvali Radu, aby na svém jednání začátkem března rozhodla o jeho budoucnosti. Návrh počítá s navýšením stropu o pět miliard eur ročně.
Na téma bezpečnosti a obrany plánují lídři navázat na řádném summitu Evropské rady v březnu. Shoda celého bloku podle Fialy panuje na tom, že nejen finanční, ale i vojenská materiální pomoc Ukrajině musí pokračovat, a proto vedli debatu o tom, jak zajistit, aby byla Evropa schopná vybavení Ukrajině i nadále dodávat.
Peníze, ať už z Evropského mírového nástroje či jiných zdrojů, ale nejsou v tomto ohledu jedinou věcí k řešení. „Problém je i v tom, abychom měli dostatek toho, co Ukrajina potřebuje, tím je třeba dělostřelecká munice. Vedeme debatu o tom, jakými cestami budeme Ukrajině pomáhat a jak můžeme navýšit svoje vojenské kapacity co do produkce techniky a munice,“ popsal Fiala.
Oheň, hnůj a farmáři
Některé body čtvrteční diskuse lídrů se však do oficiálních závěrů Evropské rady podle slov premiéra nedostaly. Jednalo se o aktuální otázky. Důležitou byla podle Fialy například debata o vývoji na Blízkém východě, kde probíhá konflikt mezi Izraelem a Hamásem.
Lídry ovšem zaměstnalo i téma zemědělství. Už před summitem se spekulovalo, že by toto téma mohl otevřít francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země se potýká s blokádami a ostrými demonstracemi farmářů. Prostesty se nicméně dnes konaly i v Bruselu, jedním z jejich cílů bylo právě upoutat pozornost přímo tam, kde hlavy států dnes jednaly.
Zemědělci protestují i v dalších zemích Evropy, třeba proti evropským regulacím nebo dovozu ukrajinských produktů. Podle Fialy to lídři nemůžou ignorovat, a i proto se k protestům stočila odpolední debata dnešního mimořádného summitu, jehož původním hlavním cílem bylo rozseknout pat okolo revize víceletého rozpočtu.
Ačkoliv v blízkém okolí budov Evropské rady, kde se summit koná, skoro nic o protestech nesvědčilo, jen nedaleko u budovy Evropského parlamentu se rozhořely ohně. Protestující farmáři, kterých měly být dle odhadů stovky, je před sídlem instituce zapálili a navezli na místo také kopy hnoje. Bruselskou dopravu podle policie během dneška blokovala až tisícovka traktorů.
„Debata se odehrála ve dvou základních liniích. První, že se Evropská komise pokouší zapojit reprezentanty farmářů do debaty o dalším směřování zemědělské politiky mnohem víc než v minulosti,“ popsal Fiala odpolední diskusi.
„Druhá linie se věnovala tomu, abychom do budoucna dokázali sladit podmínky, které mají naši farmáři, s podmínkami, které mají farmáři jinde na světě. Abychom udrželi naše zemědělství konkurenceschopné. A aby mohlo plnit ekologické standardy a nebylo současně přeregulované a bylo životaschopné,“ dodal premiér.
Komise v lednu spustí „strategický dialog“ se zemědělci, chce řešit budoucnost agrární politiky
Podle Fialy na toto téma lídry ještě čeká hlubší debata. „Musíme najít rovnováhu. Uvědomujeme si, že je to problém a zdaleka se to netýká jen dovozu z Ukrajiny. Předpokládám, že se k tomu vrátíme na dalším summitu,“ řekl po jednání novinářům.
Jak připomněla ČTK, Komise už tento týden navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz ale navrhuje prodloužit o další rok, to je do června 2025.
Podle Fialy je ale po dnešku jasné, že to nestačí a „musíme jít dál“. Zatímco se lídři vydali po dnešním summitu zpět do svých zemí, šéfka Komise Ursula von der Leyen a nizozemský premiér Mark Rutte se spolu s belgickým premiérem Alexandrem De Croo setkali se zástupci Copa Cogeca – vlivné zemědělské lobby.
https://x.com/copacogeca/status/1753060811264721172?s=46&t=SkIMo-bzBEwXBkKgIbCLMw