Premiéři a prezidenti členských států EU se ve čtvrtek a v pátek (26. a 27. října) sejdou na summitu Evropské rady v Bruselu. Jednat budou o izraelsko-palestinském konfliktu a dlouhodobém rozpočtu EU.
Mezi projednávanými tématy setkání, jak je vyjmenovává předběžný návrh závěrů Evropské rady, stojí na prvním místě podpora Ukrajiny. Zástupci zemí EU by měli vyzvat k urychlení poskytování vojenské podpory Ukrajině, zásadní posun však Evropská rada nejspíš nepřinese. Na pořadu jednání bude i konflikt mezi Izraelem a Palestinou a společná pozice EU. Přestože předseda Evropské rady Charles Michel ve svém oficiálním vyjádření z úterý minulého týdne, kdy představitelé zemí EU o situaci na Blízkém východě jednali přes videohovor, hovořil o jednotě, navenek je postoj Unie spíše nejednotný.Zatímco na jedné straně stojí zastánci intenzivnější podpory Izraele, na té druhé zaznívají hlasy upozorňující na humanitární situaci v Gaze a na příliš ostrý postup Izraele.
Zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen sklidila v minulém týdnu kritiku za svou „příliš jednostrannou“ podporu Izraele – a následně se jí zastal český premiér Petr Fiala, jiní evropští představitelé upozorňují právě na zhoršující se situaci Palestinců.
„Musíme odsoudit teroristické útoky a musíme se pokud možno vyhnout humanitární krizi v Gaze. Abychom toho dosáhli, je naprosto nezbytné, abychom poskytovali humanitární pomoc a aby k ní měli přístup lidé, kteří ji potřebují,“ uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borell.
Česko silnou podporu Izraele nezastává samo. Spolu s ním stojí pevně za Izraelci také Rakousko nebo Německo, domovina von der Leyen. Naopak méně proizraelské jsou Irsko a Lucembursko, ale také jižní státy jako Portugalsko a Španělsko – v tomto případě rodná země Borella. Zda se debata posune za již přijaté vyjádření z poloviny října, které odsuzuje útok Hamásu a zdůrazňuje práva Izraelců na obranu, nyní závisí na kabinetu šéfa Evropské rady Michela a průběhu čtvrtečního jednání.Nezodpovězenou otázkou stále zůstává, kolik peněz Unie na pomoc obyvatelům Gazy celkem vynaloží. Přestože von der Leyen mluvila o trojnásobku původní částky nakládané na humanitární pomoc, tedy celkem až 75 milionů eur, výsledná částka by tak vysoké hodnoty nakonec dosahovat neměla. Evropská rada řešení této otázky ale zřejmě nepřinese.
The Capitals: Fiala se postavil za proizraelský postoj von der Leyen
Revize víceletého finančního rámce
Premiéry a prezidenty zemí sedmadvacítky čeká také jednání o revizi víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027.
Namísto dohadů nad konkrétními čísly ale půjde o prozkoumání terénu a zjištění, „co je pro některé lídry již příliš drahé“. Výraznou položkou je i částka, již by EU měla vynaložit v souvislosti s krizí na Ukrajině. V tomto případě jde nejen o peníze výhradně na zbraně, ale dlouhodobou podporu válčící země.Původní návrh Evropské komise hovoří o celkem 50 miliardách eur, které by EU měla Ukrajině vyplácet mezi lety 2024 a 2027.
Evropský parlament k tomuto návrhu přijal své stanovisko začátkem října, ve kterém návrh vítá, upozorňuje však zároveň na nutnost „vyšších, ovšem realistických“ ambicí. Debata by se tak měla dotknout především toho, kolik peněz si Evropa ještě může dovolit na podporu Ukrajiny poslat.
Jak na pondělním novinářském briefingu upozornil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), postoj Česka k tomuto návrhu je spíše chladný, zejména s ohledem na jeho vlastní finanční situaci.
Dalším tématem, které Evropská rada projedná, bude migrace. Pozice unijních představitelů se sice dlouhodobě posouvá blíže k české pozici, ale ani v tomto ohledu jednání lídrů EU zásadní posun nepřinese.Evropská rada bude mít nové členy
Dynamiku Evropské rady, na níž se potkávají nejvyšší představitelé států a vlád, mohou ale brzy ovlivnit výsledky nedávných voleb. Zatímco pozice Varšavy budou zřejmě proevropštější, než tomu bylo dosud, není vyloučeno, že Bratislava se naopak přikloní k problematickému Maďarsku, jehož premiér Viktor Orbán si minulý týden dokonce veřejně v Pekingu třásl rukou s Vladimirem Putinem.
Budoucím slovenským premiérem by měl být Robert Fico, který se k další podpoře Ukrajiny staví dlouhodobě kriticky a nechal se dříve slyšet, že Slovensko za jeho vlády nepošle na Ukrajinu „ani kulku“. Fico přitom dosud trval na tom, aby byl premiérem jmenován ještě před zasedáním Evropské rady – a aby se ho tak mohl v Bruselu tento týden účastnit.Prozatím jeho první cestu v novém volebním období blokuje slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která odmítla jednoho z kandidátů na post ministra v nové slovenské vládě.