„Kohezní politika je lepidlo, které drží Evropu dohromady,“ prohlásila v úvodu Evropského týdne regionů a měst eurokomisařka Elisa Ferreira. Zahájila tím výroční bruselskou akci, na které se potkávají zástupci evropských regionů, aby sdíleli svou zkušenost a diskutovali o smysluplném využití vůbec největšího investičního nástroje.
Hlavní nit, která propojovala de facto všechna témata, která se letos probírala, byla ruská agrese na Ukrajině. Otevřený válečný konflikt na evropském kontinentu je událost, která se dotýká každého unijního regionu.
Letošní Týden regionů tradičně zveřejnil svá výroční data v Reportu ke stavu regionů a měst v EU. Kromě dopadů války na Ukrajině také hodnotí vypořádání se s pandemií koronaviru i změnami klimatu.
Akci pořádají v Bruselu dva subjekty: Evropský výbor regionů a Generální ředitelství pro Regionální a městskou politiku (DG REGIO), tedy útvar Evropské komise odpovědný za politiku EU týkající se regionů a měst. Letos v říjnu se Evropský týden regionů a měst konal podvacáté.
Přestože se Evropská unie, potažmo celý svět, potýká paralelně s několika krizemi globálního charakteru, dílčí práce v regionech ukazuje jejich sílu. Jde o dopady ruské agrese na Ukrajině i klimatické změny, rozhodnutí v jednotlivých oblastech má vliv na globální výsledky.
Z dat, která každoročně ve svém reportu vydává Evropský výbor regionů, vyplývá, že například v rámci uprchlické vlny z Ukrajiny hranice Evropské unie překročilo více než 10 milionů lidí. Nejvíce jich skončilo v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a České republice.
Report sledoval i dopad koronavirové pandemie v regionech a jejich zapojení do Národních plánů obnovy. Data ukazují, že celkový dopad covidové krize byl větší v jižních regionech EU ve srovnání se severovýchodem Unie. Nejefektivněji na krizi podle reportu reagovaly regiony u Baltského moře, ale celkově také země jako Nizozemsko, Irsko nebo Rumunsko.
Výbor regionů ve svém reportu varuje, že nedostatečná reakce na klimatické změny může mít devastující dopad právě na vesnice, města a regiony. Ročně se podle jejich dat v EU utratí téměř 170 miliard eur na potýkání se s dopady záplav, požárů nebo extrémně vysokých teplot.
Na některá místa EU dopadá klimatická krize závažněji – cena za zvládnutí například zničujících záplav je přibližně 8 miliard eur za rok. Částka se však stále zvyšuje a dle aktuálních výhledů může dosáhnout až dvojnásobku. Regiony, které jsou nejvíce ohroženy, leží v Německu nebo Skandinávii.
Ruská agrese na Ukrajině výrazně dopadá na Evropskou unii a konkrétní regiony. Ze země uprchly miliony lidí, inflace dosahuje rekordně vysoko, trh s energetikou se otřásá v základech, stejně tak potravinářský průmysl. Například ceny jídla v EU od letošního února stouply o 5,6 procenta.
Výrazně hůře dopadají následky ruské agrese na Ukrajině na unijní regiony blíže k ukrajinským hranicím. Podle předběžných propočtů výročního reportu Výboru regionů budou východní regiony zasaženy výrazným úbytkem hrubého domácího produktu, zatímco například španělské nebo portugalské regiony se budou potýkat s vysokou inflací.
V první polovině roku se ale evropské regiony vyrovnávaly především s vlnou ukrajinských uprchlíků, kteří se po 24. únoru, tedy po začátku ruské invaze na Ukrajinu, vydali za bezpečím Evropské unie.
Podle dat překročilo polskou hranici přibližně 4,3 milionů Ukrajinců a Ukrajinek, maďarskou hranici 861 tisíc z nich, rumunskou 736 tisíc a slovenskou 548 tisíc. Statisíce ukrajinských uprchlíků mířily i do České republiky, kde ovšem není možné přesně spočítat přeshraniční pohyb, neboť země s Ukrajinou nesdílí žádné hranice. Jde ale přibližně o 383 tisíc Ukrajinců a Ukrajinek.
Od června letošního roku se však miliony ukrajinských uprchlíků začaly vracet zpět na Ukrajinu. Přibližně 2,6 milionů z nich. Ovšem aktuálně odborníci varují před dalšími vlnami lidí zpět do Evropské unie nejen z důvodů nekončící války, ale také kvůli zásadním výpadkům elektřiny a tepla na Ukrajině.
Jak ale samotnou výzvu zvládnout milionovou uprchlickou vlnu zvládly konkrétní regiony? Například v polské Varšavě je nejvíce z „polských“ ukrajinských uprchlíků. V Mazovském vojvodství, kde se nachází právě polské hlavní město, se od začátku ruské invaze na Ukrajině registrovalo více než 240 tisíc uprchlíků. Téměř polovina z nich přímo ve Varšavě, a tedy městská populace stoupla o 15 procent.
Bezprecedentní nápor vojvodství zvládlo v kombinaci politické snahy a velké aktivity neziskových a občanských organizací a dobrovolnického hnutí samotných občanů. Toho jsme byli svědky i v České republice.
„Nebyla to výzva pouze v té chvíli, kdy jsme přijímali stovky tisíc uprchlíků, ta výzva stále pokračuje – ve školství, ve zdravotnictví, v sociálních službách. K tomu potřebujeme evropskou solidaritu a evropské fondy,“ zmínil v rámci tematického workshopu varšavský starosta Rafał Trzaskowski (Občanská platforma).
V posledních dvou letech se EU musela vypořádávat s další bezprecedentní událostí – světem se rozšířil koronavirus, který zapříčinil smrt milionů lidí a zasáhl všechna ekonomická i společenská odvětví.
Z ekonomického hlediska pandemie výrazně zasáhla do regionů, které si vydělávají zejména turismem, tedy především jižní a jihozápadní unijní regiony. V průměru v regionech Evropské unie stoupla míra nezaměstnanosti o 12,13 procenta ve srovnání s předpandemickou dobou.
Podle dat z průběhu roku 2020 se zdá, že ekonomicky pandemie dopadla hůře na jih unijních regionů spíše než na sever a východ EU. Report Výboru regionů ale upozorňuje na to, že se vypořádávání s pandemií soustředí pouze na ekonomické dopady a zapomíná na ty sociální. Covid ovlivnil výrazně kvalitu našich životů a konkrétní skupiny společnosti zasáhl výrazněji než jiné.
Podle průzkumu Výboru regionů, který se ptal lokálních politiků v EU regionech, 39 procent z nich využívá EU fondy pro zmírnění dopadů covidové pandemie. Ovšem pouze jedno procento dotazovaných mělo šanci podílet se na Národních plánech obnovy, které evropské finance v jednotlivých zemích rozdělují.
Dopady klimatické změny se regionálně velmi liší. Ve střední a východní Evropě například od roku 1960 nejrychleji stoupá průměrná teplota. Podle dat v reportu se tu oteplilo průměrně o více než 0,4 stupňů Celsia za dekádu. Jižní a západní regiony se sice neoteplují tak rychle, ovšem zažívají rozsáhlé sucho.
I kdyby v budoucnu díky globálním klimatickým cílům oteplení nepřesáhne 2 stupně Celsia, Evropa se bude muset vyrovnávat se změnami, především v jižních regionech. Stále častěji se čekají například zdraví nebezpečné vlny veder.
Lokální dopady klimatické krize mají ale mnoho podob. Kromě vln veder jsou to také požáry, povodně nebo sucho. Právě z hlediska takových odrazů změny klimatu jsou a ve výhledu dále budou unijní regiony postihnuty nevyváženě.
Například v polovině července 2021 se západní unijní země (Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) potýkaly se silnými dešti, které zapříčinily zničující záplavy. Zemřelo při nich téměř 250 lidí.
Další regiony zase v posledních letech utrpěly lidské i ekonomické ztráty kvůli lesním požárům, a to zejména středomořské regiony v Portugalsku, Španělsku, Itálii, Řecku a Francii. V těchto zemích požáry mezi lety 1999 až 2016 zničily půl milionu hektarů lesů ročně. V dalších letech se toto číslo ještě zvýšilo. Minulý rok byl potom podle reportu vůbec nejhorší a EU přesáhla hranici milionu hektarů spálených lesů.
Výroční zpráva Výboru regionů zmiňuje jedno z regionálních řešení klimatické krize. V nizozemském Jihozápadním Utrechtu vznikla pracovní skupina Voda&Klima, která sdružuje 17 organizací veřejného sektoru a která si klade za cíl společně řešit problémy týkající se změny klimatu.