Evropská komise oficiálně zareagovala na výzvu Česka a dalších zemí, aby upravila parametry nového systému obchodování s emisemi ETS 2 pro budovy a silniční dopravu. V dopise, který má server Euractiv.cz k dispozici, Komise slibuje hned několik kroků – pevný strop na cenu povolenek ale mezi nimi není. Premiér
Petr Fiala (ODS)
v září uvedl, že Komise vyhoví koalici devatenácti států a „připraví návrh, aby cena emisní povolenky byla skutečně zastropována“.
Unijní exekutiva sice na požadavky států skutečně zareagovala, „tvrdý“ cenový strop ale nenavrhla — a není to překvapení. Skupina zemí o něj v „non-paperu“ vůbec nepožádala. Žádala naopak posílení „měkkých“ stabilizačních prvků kolem hranice 45 eur za tunu emisí, dřívější aukce a lepší datovou transparentnost.
Redakce požadavky popsala již dříve.
Komise místo tvrdého stropu představila balík technických opatření, které na požadavky navazují.
Nový finanční nástroj má pomoci domácnostem
Součástí odpovědi Evropské komise je i plánovaný vznik nového finančního nástroje – Frontloading Facility, který Komise připravuje s Evropskou investiční bankou. Tento mechanismus umožní členským státům čerpat část budoucích výnosů z ETS 2 předem, tedy ještě před samotným spuštěním systému. Peníze mají jít na projekty snižující spotřebu fosilních paliv, například renovace budov, instalaci tepelných čerpadel, rozvoj veřejné dopravy, podporu elektromobility či nabíjecí infrastruktury.
V praxi to znamená, že země, jako je Česko, budou moci rychleji spustit investiční programy, které pomohou domácnostem a menším firmám přejít na čistší technologie, místo aby musely čekat, až se v roce 2027 začnou skutečně vybírat peníze z aukcí. Cílem je předběžně „rozpohybovat“ dekarbonizační projekty a zabránit tomu, aby přechod na ETS 2 dopadl náhle na spotřebitele. Komise tak chce vyrovnat počáteční náklady a zajistit, že systém bude od počátku sociálně přijatelný.
Dřívější aukce
Zároveň Komise potvrdila, že aukce emisních povolenek se spustí už v roce 2026, o rok dříve než původně. To má dodat členským státům první příjmy i cenový signál, aby mohly dopředu plánovat a firmy se stihly zajistit proti výkyvům. Dřívější aukce i frontloading tak tvoří dvojici kroků, které mají zvýšit předvídatelnost systému a umožnit vládám lépe řídit dopady ETS 2 na občany.
Posílení stabilizačních brzd, ne tvrdého stropu
Další součástí návrhu je úprava Market Stability Reserve (MSR), která má hlídat, aby cena uhlíku nepřesáhla únosnou mez. Pokud by povolenky zdražily nad 45 eur za tunu, Komise plánuje dvojnásobný zásah – uvolnit až 80 milionů dodatečných povolenek ročně v letech 2027–2029 a zásah může zopakovat dvakrát za rok. Na rozdíl od klasického cenového stropu se ale trh nezastaví, pouze se navýší nabídka, čímž cena přirozeně klesne.
Nevyužité povolenky navíc zůstanou v rezervě i po roce 2030, což má zaručit stabilitu do budoucna.
Malé vítězství
Z českého pohledu jde o dílčí úspěch. Evropská komise běžně do již schválených pravidel zasahuje nerada, nyní však vyslyšela většinu požadavků, které Praha s dalšími členskými státy vznesla – zpřesnila „měkké“ cenové pojistky, urychlí aukce a vytvoří nový investiční nástroj.
Zároveň platí, že očekávání „tvrdého“ stropu, o němž mluvil premiér Petr Fiala, se nenaplnilo. Komise sází na posílené tržní stabilizátory okolo hranice 45 eur za tunu, nikoli na administrativně fixovanou cenu.
A konečně: Česko by nejraději zavedení ETS 2 pro budovy a silniční dopravu odložilo či zrušilo, pro takový krok však nenašlo dostatečnou podporu. Výsledek proto představuje kompromis – více jistoty a peněz na start, ale bez zásahu, který by systém obrátil naruby.
Von der Leyen připustila, že Green Deal je potřeba upravit. Co konkrétního navrhuje?
