Podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí se v některých zemích Evropské unie od loňského roku zhoršily. Uvedla to dnes Evropská komise ve svém druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích.
Komise negativně hodnotí vývoj zejména v Maďarsku a v Polsku, které se dlouhodobě snaží přesvědčit, aby respektovaly vládu práva a evropské hodnoty. Podle Komise se naopak v řadě zemí situace v některých bodech i na základě loňské první zprávy zlepšila.
Brusel zavedl systém hodnocení všech členských států poté, co mu vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly údajnou zaujatost vůči Maďarsku a Polsku. Stejně jako loni hodnotila i nyní komise čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.
Jourová: Stav právního státu se v Polsku a Maďarsku zhoršuje
Částečné výhrady vznesla Komise na adresu některých zemí zejména východního křídla EU, podobně jako loni nejčastěji výtky míří do Maďarska a Polska.
V maďarském případě má komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.
„Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné,“ uvedla Komise, podle níž maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny.
Nezávislá média a novináři čelí podle Komise v zemi zastrašování a překážkám v práci. Během covidové pandemie se navíc v Maďarsku zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.
U Polska má zase unijní exekutiva výhrady zejména k reformě soudnictví, která podle ní ohrožuje nezávislost soudců. „Reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám,“ uvedla Komise.
Spor EU a Polska ohledně reformy justice se vyostřuje. Soudní dvůr rozhodl o dalším porušení unijního práva
Dnešní hodnocení nemá praktický vliv na vývoj řady řízení, která Komise v minulosti zahájila s oběma zeměmi. EK však tvrdí, že k němu může přihlédnout při využití nových pravidel spojujících čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Komise k němu poprvé hodlá sáhnout na podzim a europoslanci ji vyzývají, aby s odebráním fondů Polsku a Maďarsku neváhala.
Jak je na tom Česko
Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni.
Unijní exekutiva vidí nedostatky v zavádění do praxe vládní protikorupční strategie. Pluralita médií v zemi sice podle Komise zůstává zaručena, médiím těžce zasaženým covidovou krizí se však nedostalo veřejné podpory a volbu členů Rady České televize provázejí politické tahanice.
EU musí konečně začít chránit právní stát, volají europoslanci. Liberálové chtějí žalovat Komisi
Podle Komise Česko od loňska pokročilo v zavádění reforem týkajících se výběru soudců a jejich disciplinárního režimu, které mohou posílit nezávislost justice. Zvýšila se i efektivita občanských, obchodních a správních soudů.
České zákony podle Komise sice obecně řeší boj s korupcí, nedaří se však převést do praxe vládní protikorupční strategii počítající například se schválením zákonů o lobbingu či ochraně oznamovatelů korupce.
Komise chce prověřit, zda má Česko systémový problém se střetem zájmů
„Co se týče korupce ve vyšších sférách, vyšetřování a audity využití fondů EU na národní a evropské úrovni nedávno získaly důkazy o střetech zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Na jejich základě začal případ vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce,“ uvedla dnes komise o situaci v Česku.
Auditoři Evropské komise letos dospěli k závěru, že české úřady neřeší systémový problém střetu zájmů premiéra
Andreje Babiše. Ten podle závěrů auditu stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony.
České úřady nekonají, EU by měla stopnout dotace, říkají k auditu evropští lidovci
