Auditoři Evropského účetního dvora se podívali na průběžné plnění klimatických cílů ze strany států Evropské unie. Závěr – státy jen velmi stěží dodržují stanové cíle ve snižovaní emisi skleníkových plynů a přechodu na obnovitelné zdroje energií. Ohrožen je i cíl snížení emisí do roku 2030 o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Důvodů ke skepsi je podle evropských kontrolorů hned několik. Za splnění cílů, které si členské státy stanovily do roku 2020, mohly zčásti i externí faktory, jako třeba pandemie onemocnění covid-19.
„V říjnu 2022 Komise oznámila, že EU dosáhla svých tří cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2020. Podle auditorů nebyl tento úspěch výhradně dílem opatření EU v oblasti klimatu. Bez snížení spotřeby energie v důsledku finanční krize v roce 2009 a pandemie covid-19 by členské státy EU pravděpodobně svého cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2020 nedosáhly,“ píší
auditoři ve své zprávě.Europoslanci vyzvali k důraznějším krokům v boji s klimatickou změnou
Cíl jsme splnili a uvidíme, jak dál, říká česká vláda
Česko si vzhledem ke zbytku EU vedlo průměrně. Své závazky co se týče využívání obnovitelných zdrojů energií splnilo, ale protože byly nastaveny na minimální hranici, splnilo je poměrně brzy.
Zdejším nepříliš ambiciózním cílem bylo navýšení využívání energií z obnovitelných zdrojů z původních 10 procent v roce 2009 na 17 procent v roce 2020. Na tento cíl však Česko dosáhlo už v roce 2012.
Co se týče emisí skleníkových plynů, Česko sice naplnilo svůj cíl, těsně však zaostalo za průměrem EU. Podle reportu klesly od roku 2005 emise o 24 procent, přičemž v přepočtu na jednoho obyvatele to odpovídá snížení o 27 procent. Průměr členských zemí EU je snížení produkce skleníkových plynů o 29 procent na obyvatele oproti roku 2005.
Plzeňský kraj čelí změnám klimatu, na adaptaci může spolupracovat s bavorskými sousedy
Vláda se slovy mluvčího premiéra Petra Fialy,
Václava Smolky, však nedívá na výsledky jako na neúspěch. Podle něj cíle roku 2020 byly splněny a nejasný je jen rok 2030.
„Zpráva upozorňuje, že ambiciózní cíle pro rok 2030 si vyžádají další dodatečná opatření i finanční prostředky, zejména ze soukromého sektoru. Proto členské státy, včetně ČR, aktuálně připravují aktualizaci národních plánů, které budou obsahovat detaily, jak hodlají tyto cíle naplnit nebo k nim přispět, včetně možností pro financování potřebných investic,“ sdělil krátce mluvčí české vlády.
Auditoři Evropského účetního dvora však tak optimističtí nejsou a upozorňují právě na nedostatek finančních prostředků. „Při pohledu do budoucna vzbuzuje obavy zejména skutečnost, že nic nenaznačuje tomu, že pro dosažení cílů pro rok 2030 je k dispozici dostatek finančních prostředků, a to zejména ze soukromého sektoru, s jehož značným přispěním se počítalo,“ uvádí zpráva účetního dvora.
Když se cíle nedařilo splnit, šlo si je koupit
Chybu ale přiznávají i evropští komisaři, kteří obavu z možného nesplnění cílů sdělili kontrolorům. „Komise rovněž uvedla, že souhrnné závazky členských států nejsou dostatečně ambiciózní, pokud jde o dosažení cíle energetické účinnosti pro rok 2030, který se ukázal jako nejobtížněji dosažitelný už pro rok 2020. Některé návrhy na další zvýšení cílů pro rok 2030 (zejména v návrhu balíčku „Fit for 55“ a REPowerEU) ještě více navýší potřebu financování,“ napsali kontroloři do své zprávy.
Země EU definitivně schválily další část Fit for 55, trh s emisními povolenkami čeká reforma
Dalším neduhem, který auditoři zjistili, byla netransparentnost v uvádění veškerých emisí skleníkových plynů. Jako příklad uvádějí Slovinsko, Belgii nebo třeba Francii, které nedosáhly stanovených cílů ve využívání obnovitelných zdrojů energií a potřebná „procenta do výkazů“ si jednoduše nakoupily od jiných zemí, které své cíle překročily.
Podobně na tom byly Německo, Irsko a Malta, které naopak nesplnily své cíle v oblasti emisí skleníkových plynů pro rok 2020. Proto si mezi lety 2013 až 2020 nakoupily od jiných států povolenky na navýšení emisí dohromady ve výši 17 milionů tun CO
2. Irsko si k tomu ještě vzalo mezinárodní kredity na celkem 8,2 milionů tun.
Co kdybychom počítali i emise letadel a lodí?
Zpráva také uvádí, že auditoři nalezli jen omezené informace o skutečných nákladech, které by byly vynaloženy z rozpočtu EU, z vnitrostátních rozpočtů nebo z prostředků soukromého sektoru na splnění cílů a na opatření, která se osvědčila. „Pro občany a zúčastněné strany je tak obtížné určit, zda EU prosazuje své obecné cíle nákladově efektivním způsobem, a vyvodit ponaučení vzhledem k novým cílům na rok 2030,“ píší auditoři.
Komise chce novým fondem podpořit klimaticky čisté technologie
Vedení kontroly měla na starosti členka Evropského účetního dvora
Joëlle Elvinger. Ta upozornila také na nedostatky ve vykazování celkových emisí, kdy například leteckou nebo lodní dopravu státy zatím nemusí do emisí skleníkových plynů započítávat.
„Domníváme se také, že by se měly započítávat veškeré emise skleníkových plynů způsobené EU, včetně těch, které vznikají v důsledku obchodu a mezinárodní letecké a námořní dopravy. Je to důležité, protože EU si vytkla za cíl stát se světovým lídrem transformace na klimaticky neutrální ekonomiku,“ upřesňuje Elvinger.
Členské státy nyní musí do konce června předložit aktualizované návrhy plánů, jež mají odrážet zvýšené ambice v cílech EU. Plány mají být finalizovány do poloviny roku 2024. Auditoři také očekávají, že se jejich zprávě budou věnovat i lídři členských zemí EU na příští Evropské radě, která se bude konat na konci tohoto týdne v Bruselu.
