Herbert Kickl (FPÖ), Viktor Orbán (Fidesz) a Andrej Babiš (ANO) představili v neděli 30. června na setkání ve Vídni novou politickou koalici s názvem „Patrioti pro Evropu“. Jádro tvoří populistické strany z Rakouska, Maďarska a Česka, které teď budou usilovat o vytvoření nové politické frakce. Tři zakládající strany získaly v nedávných volbách do Evropského parlamentu celkem 24 poslanců. Splňují tak jednu z podmínek pro vytvoření skupiny v Evropském parlamentu. K jejímu vytvoření je zapotřebí nejméně 23 europoslanců, politici však musí pocházet nejméně ze sedmi různých členských států. Babiš, Orbán a Kickl tedy potřebují získat ke spolupráci strany z nejméně čtyř dalších evropských zemí. Stihnout to chtějí před ustanovující schůzí nového Evropského parlamentu, která začne 16. července.
Středobodem nové aliance má být obrana národní suverenity. „Musíme posílit suverenitu každého členského státu,“ prohlásil Andrej Babiš, podle kterého EU směřuje k centralizaci a federalizaci.
Herbert Kickl zdůraznil potřebu vrátit pravomoci z Bruselu zpět členským státům a vyslovil se pro výrazné omezení pravomocí EU. „Chceme Evropu skutečné subsidiarity s jasným závazkem k rozmanitosti na tomto kontinentu,“ prohlásil. Navrhuje mimo jiné omezit počet evropských komisařů či europoslanců.
„Chceme, aby byl Evropský parlament výrazně menší, zhruba jako Sněmovna reprezentantů USA,“ prohlásil Kickl s tím, že současný europarlament má 720 křesel, zatímco Sněmovna reprezentantů USA má pouze 435 členů.
Orbán nicméně zdůraznil, že „bruselská elita“ má vůči takovým změnám odpor. „Bruselská elita se brání… Nechtějí změny, chtějí setrvat ve stávajícím stavu. To je nepřijatelné,“ prohlásil maďarský premiér.
Některé členské státy nicméně naopak vyzývají k takovým reformám EU, které by EU posílily a chránily její rozhodovací procesy před vetem ze strany jednotlivých členských států. Příkladem jsou i veta, ke kterým sahá Maďarsko zejména v zahraničněpolitických otázkách, kde často blokuje pomoc EU Ukrajině a sankce proti Rusku.
Provádění institucionálních reforem v rámci EU zároveň vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států, provádění změn je tak politicky náročný proces.
„Evropané chtějí mír“
Všichni tři lídři ze středoevropských zemí také odsuzují novou migrační politiku EU. „Jsme odhodláni problém nelegální migrace skutečně vyřešit. Nedávno přijatý pakt EU je třeba změnit,“ uvedl Babiš, který zdůraznil potřebu přísných opatření k zabezpečení vnějších hranic EU, rozbití převaděčských sítí a urychlenému vyhošťování osob bez práva zůstat v Evropě.
„Každá země musí mít právo samostatně rozhodovat o tom, kdo v ní bude žít a pracovat,“ prohlásil český expremiér.
V programu koalice figuruje také probíhající konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Orbán zkritizoval EU za její postup s tím, že podle něj vedl ke zbytečné eskalaci a nestabilitě. „V našem sousedství probíhá válka, jejímuž vypuknutí jsme nedokázali zabránit, a když už vypukla, nedokázali jsme ji zastavit,“ postěžoval si Orbán.
Nová aliance je podle něj odhodlaná usilovat o mír a stabilitu. „Evropané chtějí tři věci: mír, pořádek a rozvoj. A to, co dostávají od současné bruselské elity, je válka, migrace a stagnace,“ prohlásil Orbán.
Zatímco Orbánův Fidesz udržuje vazby s Ruskem navzdory jeho agresi vůči Ukrajině, Kicklova strana FPÖ má rovněž proruské vazby. Bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneissl z FPÖ je známá tím, že na své svatbě tančila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a loni se přestěhovala do Ruska. Babiš je zase hlasitým zastáncem „mírového řešení“ ruské invaze a zpochybňuje masivní dodávky zbraní na Ukrajinu.
Revize zelené dohody
Trojice lídrů se pustila také do kritiky Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), která podle nich podkopává konkurenceschopnost ekonomiky a ohrožuje prosperitu. Babiš vyzval k revizi Zelené dohody a podpoře evropského průmyslu.
„Naše skupina chce vyvážený přístup k politice životního prostředí, který podporuje udržitelný hospodářský rozvoj,“ řekl.
Migrace i Zelená dohoda pro Evropu patřily k tématům letošních voleb do Evropského parlamentu, v nichž řada politických stran od středu do prava slibovala jejich razantní úpravy. Po volbách se zároveň pravicové strany vrhly do vytváření nových politických skupin, přičemž výsledky jsou zatím nejasné.
V posledních dnech se objevily spekulace, že by francouzské Národní sdružení Marine Le Pen mohlo opustit svou současnou skupinu Identita a demokracie (ID) a připojit se k jiné alianci. Nejistá je také budoucnost Alternativy pro Německo (AfD), která nedávno kvůli kontroverzím ohledně nacistické minulosti Německa opustila ID a hledá nové partnery napříč EU. Problémy se objevily také uvnitř Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kterým hrozil odchod polské strany Právo a spravedlnost (PiS).
Spekulovalo se také o možném spojenectví Babiše a Orbána se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Z dosavadních vyjádření slovenských politiků však vyplývá, že Smer se pokouší vrátit zpět do skupiny sociálních demokratů (S&D), která stranu dříve zavrhla kvůli tomu, že vstoupila do vlády s krajní pravicí.
Vyjednávání o nových politických skupinách tak nadále běží. Dosud existující skupiny se dohodly, že se zformují do čtvrtka 4. července, aby se následně mohly pustit do diskusí o obsazení klíčových pozic v europarlamentních výborech a mohli je pak na ustanovující schůzi v týdnu od 15. července odhlasovat. Pokud se skupiny nestihnou zformovat včas, aby se do těchto jednání zapojily, jejich následný vliv bude omezený.
