Kerstin Kolm z Healthacross: O česko-rakouskou přeshraniční zdravotní péči je velký zájem

Zájem a poptávka po různých zdravotnických službách je v česko-rakouském příhraničí vysoká. Nabídku a kapacity potřebujeme rozšířit, využít na to evropský dotační program Interreg ale nyní nejde, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Kerstin Kolm z iniciativy Healthacross.Kerstin Kolm působí v rakouské přeshraniční zdravotní iniciativě Healthacross. Rozhovor vznikl při příležitosti debaty o přeshraniční spolupráci, kterou v Českých Velenicích uspořádal v březnu server EURACTIV.cz.Co je iniciativa Healthacross a jak vznikla?Naše iniciativa Healthacross je řízena pod hlavičkou Dolnorakouské zemské zdravotní agentury, která integrovala asi 27 nemocnic a 15 pečovatelských domů, takže pokrývá veškerou zdravotní péči v Dolním Rakousku. Na projektech přeshraniční zdravotní péče pracujeme již od roku 2006, tedy poměrně dlouho. Zapojujeme se také do mnoha mezinárodních sítí, které rovněž realizují projekty spolufinancované EU.Samozřejmě mě zajímá vaše spolupráce s Českem. Můžete uvést příklady konkrétních přeshraničních projektů, které se týkají Jihočeského kraje?S Jihočeským krajem byly dosud realizovány tři projekty – „Healthacross“, „Healthacross v praxi“ a také „Healthacross pro budoucnost“. Jedná se o sérii projektů, která byla zahájena v roce 2008 a jejímž cílem je zlepšit zdravotní péči pro lidi v okolí společné hranice. V rámci projektu „Healthacross v praxi“ jsme začali nabízet českým pacientům služby nemocnice ve městě Gmünd, konkrétně ambulantní léčbu. Hlavní součástí zatím posledního projektu „Healthacross pro budoucnost“ bylo plánování a budování zdravotnického střediska Healthacross v Gmündu (Healthacross MED Gmünd). Přesněji řečeno, plány financoval program EU Interreg a samotné centrum pak bylo postaveno z dalších prostředků. Projekt přinesl také možnost, aby do nemocnice v Gmündu docházeli na lůžkovou péči i čeští pacienti. Proto byla pro lůžkovou část vytvořena specifická nabídka služeb. Nyní připravujeme nový projekt s Jihočeským krajem, který je však zcela odlišný, protože jsou do něj zapojeny další kraje z České republiky – Jihomoravský a Vysočina. Budujeme síť v přeshraniční zdravotní péči a spolupracujeme v různých oblastech, jako jsou paliativní péče, kardiologie a také přeshraniční vzdělávání a školení. V průběhu let jsme odvedli velký kus práce při jednání s pojišťovnami o tom, jak vyřídit všechny dokumenty potřebné pro přeshraniční zdravotní péči. Musím říct, že to bylo poměrně náročné.Rád bych se zaměřil na přeshraniční zdravotnické centrum Healthacross v Gmündu v těsné blízkosti českých hranic, které bylo založeno v roce 2021 a je první svého druhu v EU. Jak velký je zájem o služby tohoto centra ze strany českých pacientů?Přesná čísla nemám k dispozici, poptávka je ale velmi vysoká vzhledem k poloze centra – je velmi dobře dostupné z české strany hranice, zejména z města České Velenice. Je důležité říci, že jednotliví poskytovatelé služeb (především lékaři, pozn. red.) pracují smluvně nezávisle na sobě a vystupují vůči pacientům a pojišťovnám samostatně a autonomně.Jaké služby nyní centrum nabízí? Jaké jsou plány do budoucna?Léčba zahrnuje všeobecné a interní lékařství, ortopedii, péči o děti, ergoterapii, psychoterapii, logopedii, dietologii nebo předporodní a poporodní péči. Je to tedy poměrně komplexní. Máme tam také například rentgenový sál. Poptávka v regionu je tak velká, že pracujeme na rozšíření centra – zkrátka potřebujeme více prostoru.

Evropské peníze jen na „měkké“ projekty

Jak iniciativa Healthacross získává peníze? Bude jich v budoucnu dostatek, aby bylo možné služby rozšiřovat a ne omezovat?Začlenění do Dolnorakouské zemské zdravotní agentury, jak jsem již zmínila, znamená, že naše pozice je velmi pevná. I tak ale stále hledáme různé fondy EU, abychom mohli realizovat nebo se podílet na nových přeshraničních zdravotnických projektech. V novém období programu Interreg to není tak jednoduché, protože neposkytuje finance na investice, můžeme je využít pouze na tzv. měkké projekty. Nemůžeme je tedy použít na rozšíření centra, ale musíme hledat jiné způsoby financování.Jaké změny na regionální, národní nebo dokonce evropské úrovni by podle Vás pomohly úspěšnému rozvoji iniciativ, jako je Healthacross?Jedním z hlavních problémů je složitá právní situace při poskytování a proplácení zdravotnických služeb v kontextu přeshraniční zdravotní péče. Proto by bylo dobré najít řešení, jak poskytování lékařské péče v příhraničních regionech usnadnit. Kromě toho, jak jsem již uvedla, můžeme v novém období financování využívat Interreg pouze k navazování kontaktů, setkávání se zahraničními partnery, abychom mohli hovořit o různých společných problémech. Můžeme vytvářet společné strategie nebo návody, jak situaci zlepšit, ale nemůžeme z těchto evropských peněz nakupovat zařízení nebo stavět budovy. I to by se mohlo změnit. Jsme přesvědčení, že přeshraniční spolupráce je výhodná pro všechny občany, kteří žijí v příhraničních regionech. Proto musíme být kreativní a musíme hledat způsoby, jak bychom mohli v budoucnu spolupracovat ještě úžeji.