Předsedkyně budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová formálně nominovala kandidáty Francie a Maďarska na posty v nové unijní exekutivě. Oznámil to dnes její mluvčí.
Nyní bude
Thierryho Bretona a
Olivéra Várhelyiho schvalovat Evropský parlament, který odmítl původní kandidáty obou zemí. Německé šéfce EK nyní zbývají dvě neobsazená místa, která má zaplnit Rumunsko a po odkladu brexitu nyní i Británie
. Londýn se ale na chodu nové komise podílet nehodlá, což však podle expertů nemusí nijak ohrozit její nástup.
Komise se původně měla ujmout funkcí už tento pátek. Europoslanci však odmítli schválit francouzskou kandidátku
Sylviu Goulardovou, Rumunku
Rovanu Plumbovou a Maďara
Lászlóa Trócsányiho. Europarlamentním výborům vadily nevysvětlené finanční operace či kontroverzní politická rozhodnutí z jejich minulosti, což vedlo k dosud nejvyššímu počtu zamítnutých kandidátů.
The Capitals: Francie se vzpamatovává z neúspěchu Goulardové
Ani náhradníci nemusí stačit
Von der Leyenová podle dnešního prohlášení svého mluvčího zaslala Radě EU dopis oznamující nominaci Francouze a Maďara, kterou členské státy formálně potvrdí. Nastupující šéfka exekutivy nyní usiluje o to, aby celou její Komisi schválilo listopadové plénum EP a mohla začít úřadovat v prosinci.
Nová Komise se nestihne schválit včas, úřadovat začne až v prosinci
O tom, že ani druhý pokus o sestavení kompletního týmu nebude jednoduchý, svědčí už prvotní výhrady některých europoslanců k možnému střetu zájmů někdejšího francouzského ministra hospodářství a financí Bretona. Politik, který má získat vlivnou funkci eurokomisaře pro vnitřní trh, je v současnosti šéfem technologické společnosti Atos, v níž drží akcie v hodnotě desítek milionů eur. Podle svého mluvčího je připraven učinit kroky, aby podezření ze střetu zájmů předešel, není však jisté, zda jimi přesvědčí europoslance ve výborech, které budou jeho kandidaturu schvalovat.
Současný maďarský velvyslanec při EU Várhelyi, který by měl dostat na starosti sousedskou politiku a rozšíření Unie, má převážně pozitivní reference. Na přetřes však může ve výborech zkoumajících i osobní kvality uchazečů přijít jeho údajně velmi nevybíravý styl jednání s podřízenými.
Oběma jmény se nejprve bude zabývat právní výbor EP, který bude zkoumat možný střet zájmů. Poté přijde na řadu slyšení ve výborech příslušných jejich portfoliím.
Von der Leyenová zatím marně čeká na nominaci Bukurešti, kde se po říjnovém pádu vlády sestavuje kabinet nový. Dosluhující levicová vláda sice za Plumbovou navrhla europoslance
Dana Nicu, šéfka EK jej ale nepřijala a v pondělí vyzvala Rumunsko k urychlenému oznámení náhradníka. Rumunský parlament má o důvěře nové vládě hlasovat příští pondělí, von der Leyenová by však raději měla nové jméno již dříve.
Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové
Britské komplikace
Největší nejistota panuje okolo pozice britského eurokomisaře. Předsedkyně nastupující komise
minulý týden řekla, že v případě odkladu brexitu bude po Londýnu nominaci do svého budoucího týmu požadovat. V pondělí tento požadavek zdůraznili zástupci členských států v podmínkách schváleného odkladu. Premiér
Boris Johnson však ve snaze vyvést zemi z evropského společenství co nejdříve nechce o britské účasti na chodu nové Komise slyšet.
Unijní lídři v roce 2013 rozhodli, že každý členský stát bude mít po jednom zástupci v Komisi. Někteří právní experti však tvrdí, že EK může začít pracovat i bez britského člena.
„Komise může fungovat se 27 komisaři,“ řekl bruselskému webu Politico bývalý šéf právního oddělení EK
Jean-Claude Piris, podle něhož by absence britského eurokomisaře práci exekutivy nijak neochromila. Piris připomněl, že v současnosti má EK 26 členů poté, co se zástupci Estonska a Rumunska vzdali funkcí po zvolení do EP a jejich práci si rozdělili kolegové.
