Českou zástupkyní v nově složené Evropské komisi by se i podruhé měla stát Věra Jourová. Češi usilují o jedno z ekonomických portfolií, v minulosti měli na starosti především sociální a spotřebitelská témata.
Po zvolení Němky
Ursuly von der Leyenové do čela nové Evropské komise, která se ujme úřadu se začátkem letošního listopadu, přichází na řadu práce na složení jejího kabinetu. Boj o jednotlivá „evropská ministerstva“ je v plném proudu a vzhledem k jejich množství, které se odvíjí od počtu členských států v Unii, je skutečně z čeho vybírat. Evropská komise, potažmo celá EU, se věnuje široké plejádě témat, v některých oblastech má větší pravomoci (vnitřní trh), v jiných menší (daňová problematika).
Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou
Rozdělení portfolií mezi jednotlivé země je věcí prestiže. Ačkoliv by se evropští komisaři měli už z principu ve chvíli jmenování oprostit od své národní příslušnosti a hájit zájmy společenství jako celku, mohou do zvolené oblasti přinášet svůj, například český, pohled na problematiku. Za Českou republiku by měla v Komisi opět zasednou
Věra Jourová, kterou premiér
Andrej Babiš nedávno po dlouhém odkládání výslovně podpořil. Otázkou zatím zůstává, jestli projde podzimním „grilováním“ v Evropském parlamentu, a především jaké portfolio bude před europoslanci obhajovat. Čeští eurokomisaři měli dosud na starosti témata zaměřená na ochranu spotřebitelů nebo rovné příležitosti.
Telička, Špidla a Füle
Historicky prvním českým eurokomisařem se v roce 2004 stal
Pavel Telička, který sem přišel z pozice
úspěšného hlavního vyjednavače a „architekta“ vstupu České republiky do EU a poté vedoucího Stálé mise ČR při EU. Současný předseda hnutí Hlas se ovšem v Evropské komisi dlouho neohřál, což bylo zejména z toho důvodu, že Česko do Unie společně s dalšími devíti státy vstoupilo až ke konci mandátu Komise
Romana Prodiho. O své portfolio zaměřené na zdraví a ochranu spotřebitele se staral přibližně půl roku, dělil se o něj navíc s irským eurokomisařem. Na zanechání výraznější stopy v Evropské komisi tak příliš prostoru neměl.
Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné
Telička měl v pozici českého eurokomisaře pokračovat také v následujícím období v první Komisi
Josého Manuela Barrosa, nakonec se však do Bruselu po své rezignaci přesunul sám končící premiér
Vladimír Špidla. Sociální demokrat se ujal sobě blízké oblasti zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Ve své funkci působil od listopadu 2004 do února 2010 a během tohoto období stál za vznikem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), který má za úkol pomáhat s rekvalifikací pracovníků. Pod jeho taktovkou se EU
dohodla na zavedení maximální délky pracovní doby zaměstnanců, podílel se také na prosazení Akčního plánu pro legální migraci. Mezi jeho úspěchy patří také zkrácení lhůt pro přístup nových členských států na pracovní trh většiny dosavadních unijních členů.
Téma nových členských zemí bylo denním chlebem pro následujícího českého eurokomisaře.
Štefan Füle, který v Evropské komisi opět pod vedením Barrosa působil od února 2010 do října 2014, měl na starosti portfolio nazvané rozšíření a politika sousedství. Během jeho úřadování se Unie rozrostla o Chorvatsko, Albánie se stala kandidátským státem. „Na Balkáně se určitě podařilo udržet rozšiřování v tom tempu, jaké bylo, přestože EU procházela jednou z nejhlubších ekonomických a finančních krizí. […] Na východě máme tři ze šesti partnerů, se kterými jsme uzavřeli asociační dohody, se dvěma z nich [Moldávie, Gruzie] už dokonce ty dohody předběžně plníme a s Ukrajinou to bude od listopadu tohoto roku,“
zhodnotil v říjnu 2014 své působení pro Českou televizi Füle. Právě ve vztahu s Ukrajinou musel v roce 2013 řešit krizi, kdy tehdejší ukrajinský prezident
Viktor Janukovyč nakonec odmítl podepsat asociační dohodu s Unií.
Jourová opět eurokomisařkou? Babiš ji navrhl, jasno bude v září
Jourová podruhé
Česká eurokomisařka
Věra Jourová má v posledních pěti letech v Komisi
Jeana-Clauda Junckera na starosti spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, Česko se tedy v listopadu 2014 navrátilo ke spotřebitelské tématice. Věnovala se otázce ochrany osobních údajů (GDPR), a také tlačila na technologické giganty po zjištění, že ilegální sběr dat ze sociálních sítí jako Facebook přispěl k ovlivňování voleb v evropských zemích. Navrhla pravidla v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu skrze virtuální měny, nebo pomohla se založením úřadu evropského veřejného žalobce. Americký magazín Time ji
zařadil mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019.
Jourová má nakročeno k tomu, aby jako první z České republiky obhájila svůj mandát v Evropské komisi. Premiér Babiš ji označil jako jedinou českou kandidátku, potvrdit ji však musí také vláda, která by tak měla učinit na schůzi 26. srpna. Nepředpokládá se, že by pro Jourovou vládní úroveň představovala překážku na cestě do nově složené Komise. Ačkoliv se její předsedkyně von der Leyenová nedávno nechala slyšet, že bude po členských zemí chtít vždy dva kandidáty, muže a ženu, podle Andreje Babiše na podmínce
při jejich schůzce netrvala.
Nejzásadnější otázkou tak nyní je, jaké portfolio dosavadní české eurokomisařce připadne, respektive jaké si ona a čeští diplomaté dokáží vyjednat. Díky svým pětiletým zkušenostem by česká politička podle premiéra mohla získat zajímavější oblast než dosud a věnovat se například obchodu, vnitřnímu trhu či digitální ekonomice. Nejasné je, v jak silné pozici se Česká republika na evropské úrovni nachází a jestli má tedy vůbec šanci dosáhnout na vlivnější portfolio. Jasno by mělo být nejspíš na přelomu srpna a září, už 16. září má totiž odstartovat první kolo „grilování“ navrhovaných kandidátů před Evropským parlamentem. Pokud půjde vše hladce, stejná instituce by pak měla ve dnech 21.–24. října potvrdit celou novou Komisi. Kabinet Ursuly von der Leyenové by pak poprvé oficiálně zasedl 1. listopadu.
Končící Junckerovu Komisi ohodnotil průzkum. Jakého „skóre“ dosáhli Jourová a spol.?
