Dopady koronaviru na evropskou ekonomiku ukazují, jak důležité je na globální úrovni nalézt shodu na digitální dani, myslí si italský eurokomisař pro ekonomiku.Najít kompromis ohledně zdanění internetových gigantů bylo doposud velmi složité. Na druhou stranu, tvrdý dopad současné pandemie na národní ekonomiky by podle italského eurokomisaře
Paola Gentiloniho mohl přimět některé státy změnit na zavedení digitální daně názor.
„Krize možná posílí multilaterální tendence a mezinárodní spolupráci,“ uvedl eurokomisař Gentiloni během
konference pořádané bruselským think-tankem Bruegel.
„Z pohledu EU je jasné, že digitální daň potřebujeme. Nyní pracujeme na tom, abychom ji zavedli i na globální úrovni. To je nejlepší možné řešení této velice komplikované otázky,“ dodal.
Podle posledních informací by mezinárodní jednání ohledně zavedení digitální daně měla pokračovat na schůzi zástupců zemí G20 a OECD na počátku července v Berlíně.
Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?
Myšlenku, že pandemie koronaviru může posílit tendence k zavedení digitální daně, sdílí i socialistická frakce v Evropském parlamentu. Europoslanec
Jonás Fernández z výboru pro ekonomické záležitosti
uvedl, že korporátní a digitální daň mohou být využity pro splácení společného dluhu, který by vznikl vytvořením unijního fondu pro pomoc nejpostiženějším zemím. Jeho vytvoření v současné době
navrhuje Francie.
Pokusy o zavedení digitální daně ztroskotaly naposledy loni během hlasování v Radě EU, jelikož v daňových otázkách je třeba jednomyslné shody.
Jiný stát, jiná daň
Návrh, který Komise státům předložila, počítal s 3% zdaněním společností, které mají roční zisk v minimální výši 750 milionů eur, přičemž alespoň 50 milionů eur musí pocházet z území EU. Proti tomu se však postavilo například Irsko, které je známé svou daňově výhodnou politikou směrem k internetovým firmám. I proto si společnost Facebook vybrala za své sídlo právě Dublin.
Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit
Velkými zastánci digitální daně jsou naopak Francie nebo Rakousko, které se po neúspěchu na unijní úrovni vydaly cestou vlastní vnitrostátní regulace. K takovému postupu se uchýlila i Česká republika.
Podle projednávaného návrhu by v Česku dani měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (18,8 miliardy korun), které budou mít na území České republiky roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako je Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by
podle odhadů ministerstva financí mohla daň přinést pět miliard korun ročně.
Nejasná je však i nadále procentní výše zdanění. Původní návrh, který ve Sněmovně prošel prvním čtením, počítal s daní ve výši 7 %. Na počátku března se však menšinová vládní koalice rozhodla, že projedná
její možné snížení. Jedním z důvodů změny názoru mohla být i
výhružná rétorika Washingtonu, kterému se zavedení digitální daně dopadající především na americké technologické a internetové giganty nelíbí.
Daň měla být původně v Česku zavedena od 1. července tohoto roku, koronavirová krize však tuto legislativu odsunula na druhou kolej.
Další evropské země, které se rozhodly digitální daň zavést na vlastní pěst, se rozhodly jít cestou menšího zdanění. Například Francie uvalila na internetové společnosti a online platformy daň ve výši 3 %, Rakousko ve výši 5 %. Cestou digitálního zdanění se rozhodlo vydat i Španělsko. Americká
reakce je přitom u těchto zemí podobná jako v České republice.
Stejným směrem se přitom vedle Česka ubírají i ostatní země Visegrádu, tedy Slovensko, Polsko a Maďarsko.
EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst
Podle místopředsedy Evropského parlamentu
Marcela Kolaji (Piráti, Greens/EFA) je však jediným adekvátním řešením zavedení digitální daně alespoň na evropské úrovni.
„Viděl jsem řadu návrhů jednotlivých států, jak problematiku řešit na národní úrovni, koneckonců tento nápad byl prezentován i českou vládou. Řešení na úrovni EU je podle mého názoru jediná reálná šance, jak by mohla být digitální daň vynutitelná, protože si například u země jako Česká republika dovedu představit scénář, ve kterém se korporace dokáží dani vyhnout. Přece jen, jde pro ně o velký balík peněz,“
řekl během loňského rozhovoru redakci EURACTIV.cz.
Evropské vlády v současné době řeší, jak unijní ekonomiku po odeznění pandemie znovu nastartovat. Doposud se však na společném řešení nedokázaly dohodnout. Komisař Gentiloni přitom odhaduje, že země na obnovu svých ekonomik vydají až
10 % HDP. Právě digitální daň by podle něj mohla být jednou z možností, jak tento ekonomický propad zmírnit.
Lídři zemí EU se přou o ekonomická opatření proti koronaviru. Podporu nemají koronabondy ani pomoc z ESM
