Jazyková bariéra i další překážky by se bez podpory EU zdolávaly jen velmi těžko, říká Jan Přibáň

Spolupráce mezi Českem a Bavorskem je přirozená a funguje dobře, říká Jan Přibáň, vedoucí odboru fondů a programů EU Plzeňského kraje. Projekty, jejichž cílem je odbourat fyzické i mentální hranice, financuje Evropská unie a v následujících letech na ně půjde téměř 100 milionů eur. Článek původně vyšel v Plzeňském deníku. Rozhovor vznikl při příležitosti diskuse o přeshraniční spolupráci, kterou v říjnu uspořádal server EURACTIV.cz v bavorském Schönsee.Jak se Vám spolupracuje s německými kolegy?Spolupráce je dlouhodobá. Pokud budu mluvit za kraj, tak ten vznikl v roce 2000 a hned v roce 2001 byla zahájena úzká spolupráce na regionální úrovni s vládou Horního Falce a Dolního Bavorska. Spolupráce má tedy více než dvacetiletou historii a za tu dobu jsme rozvíjeli vztahy v celé řadě oblastí. Funguje to dobře, setkání na úřední i politické rovině jsou častá, řeší se aktuální témata, ať už to byla problematika společných záchranných služeb nebo otázky spojené s uzavíráním hranic v období koronaviru. Samozřejmě ale řešíme i otázky týkající se hospodářství, cestovního ruchu a tak podobně. Spolupráce je přirozená, spousta vazeb zde existuje historicky. V době totality se některé zpřetrhaly, ale po revoluci bylo a stále je na co navazovat.Jaké téma je teď pro česko-bavorskou spolupráci klíčové? Přeshraniční spolupráci poškodila pandemie, která přerušila vazby. Na regionální úrovni se teď snažíme vrátit spolupráci do těch kolejí, v jakých byla před koronavirem, což se zatím bohužel nestalo. Jinak řešíme především spolupráci v oblasti vzdělávání a cestovního ruchu, projekty se týkají i ekonomického potenciálu, inovací, digitalizace. Témat je zkrátka celá řada a je těžké vypíchnout jedno konkrétní.

Bariéry přetrvávají

Jak důležitou roli hraje v přeshraniční spolupráci finanční podpora ze strany EU? Některé projekty běží i bez ní, evropské prostředky ale významně pomáhají. Podpora ze strany EU funguje už skoro 25 let a potřeba podpory tady neustále je. Pokud by podpora neexistovala, mohlo by se stát, že by přeshraniční spolupráce poklesla. Subjekty v regionu by se totiž mohly zaměřit na jiné priority. I přes podporu tu nicméně bariéry nadále existují a nejsou to jen fyzické překážky, kdy chybí silniční propojení či cyklostezky, ale i bariéry v hlavách lidí. Proto je důležité podporovat takové projekty, které bariéry odbourávají.Evropa vstupuje do nového dotačního období, které bude trvat do roku 2027. Prioritou má být ochrana klimatu a zelená energetika. Bude v novém období i nadále dostatek peněz na kulturní či vzdělávací projekty? Co se týče programu přeshraniční spolupráce Česko-Bavorsko, tak objem prostředků je podobný předcházejícímu období, kdy jsme měli k dispozici zhruba 103 milionů eur. V novém dotačním období (období trvá mezi lety 2021-2027, pozn. red.) by mělo být k dispozici 99 milionů eur, což je jen nepatrný pokles oproti předešlému období. Když se programy připravovaly, čekalo se, že na přeshraniční projekty půjde mnohem méně a je skvělé, že se podařilo výši financování zachovat. Poděkovat za to musíme i bavorské straně, která do spolupráce vkládá více prostředků. Je pravda, že evropské dotační programy teď podléhají tzv. tematické koncentraci, která směřuje finance do zmíněné ochrany klimatu nebo digitalizace. Přeshraniční program jí ale podléhat nemusí. Do životního prostředí nicméně přesto půjde přibližně 20 % alokace programu, tedy zhruba 20 milionů eur, což není zanedbatelné.Jsou subjekty v Česku aktivní, mají o přeshraniční spolupráci zájem?Aktivita je velká, a čím se budeme posouvat blíž k hranicím, tím poroste. Mezi nejaktivnějšími oblastmi je Tachovsko, Domažlice, Klatovy, tedy zkrátka lokality, které mají k hranicím nejblíže. Většina obcí zde má partnerské obce na bavorské straně hranice, ať už na základě historických vazeb nebo nově navázaných spoluprací. Spolupracují i základní a střední školy. Od roku 1994 se v rámci přeshraniční spolupráce uskutečnilo více než 700 velkých projektů a 1700 menších iniciativ. Na projekty za tu dobu přiteklo 400 milionů eur, teď bude dalších 100 milionů. Pro příhraničí je to výrazná suma.

Rozvoji česko-bavorského příhraničí nejvíce brání špatná image, říká Veronika Hofingerová

Promítá se do spolupráce válka na Ukrajině? Německo je často terčem kritiky za to, že nepomáhá Ukrajině dostatečně… Nemám informace o tom, že by se aktuální situace do spolupráce mezi obcemi a spolky nějak negativně promítala.

Česko-německá spolupráce mnohdy probíhá v angličtině

Zmínil jste, že na hranicích nadále stojí bariéry, jedna z nich je jazyková. Snažíte se situaci zlepšit, jsou v plánu nějaké projekty zaměřené právě na odbourávání jazykových rozdílů?Na regionální i vládní úrovni probíhá řada iniciativ. Snaha podporovat výuku němčiny tady je, zatím se to ale úplně nedaří zlomit. Většina lidí si volí angličtinu, která má větší zásah a dává jim větší možnosti. Je to vidět i ve vědě a výzkumu. Přeshraniční vědecké týmy spolu mnohdy komunikují v angličtině, přestože se jedná o česko-německé projekty. Pokud jste ale v tomto regionu a máte znalosti němčiny, získáváte tím obrovskou výhodu. Myslím, že výběr jazyka je především o rodičích, nikoliv o dětech. Pokud tedy chcete, aby mladí lidé uměli německy, museli byste přesvědčit především jejich rodiče. Program bude každopádně i nadále podporovat projekty, jejichž cílem je jazykové bariéry prolomit.V Česku máme v průměru třikrát nižší mzdy než v Německu. Zasahuje to nějak do přeshraniční spolupráce? Projevuje se to například v rozpočtech partnerů, kteří na přeshraničních projektech spolupracují. Pokud ale pominu projekty, tak je fakt, že hodně lidí z příhraničí jezdí pracovat do Německa právě kvůli lepším mzdovým podmínkám. Problém je, že region má jednu z nejnižších nezaměstnaností v rámci Evropské unie a kvalifikovaná síla už chybí na obou stranách hranice. Chceme na řešení problému spolupracovat, ale je to složité. Chceme se vyvarovat tomu, aby si regiony přetahovali lidi z jedné strany na druhou.