Video zobrazíte kliknutím na ilustraci na zde.
Shrnutí studie
Studie se zabývá pravděpodobnými změny na trhu práce vlivem zrychleného tempa automatizace daného vyšší mírou digitalizace. Zabývá se rovněž jejich redistribučními dopady, jmenovitě profesní strukturou zániku i vzniku profesních míst, dopady na příjmovou strukturu a regionální rozložení v ČR i v EU.
Dopady digitalizace se patrně zobrazí ve zvýšené rychlosti tvorby a zanikání pracovních míst. Její celkový vliv ale půjde těžko statisticky oddělit od zbytku přirozených procesů obměny pracovního trhu. Digitalizace bude zodpovědná pouze za zhruba třetinu zaniklých míst. Z těch navíc řada přirozeným způsobem: zejména dobrovolnou změnou zaměstnání či odchodem do důchodu. Dlouhodobé dopady však nejsou zanedbatelné a mohou vyžadovat prostředky pro řešení jejich negativních externalit.
Digitalizace by z hlediska klasické ekonomické teorie jako každá jiná technologická změna neměla zásadně ovlivnit počet pracovních míst v globální či uzavřené ekonomice. Nově vzniklých míst je méně než míst zaniklých, ohodnocení pracovníka by ale mělo být zpravidla vyšší, a to vzhledem k potenciálně zvýšené produktivitě. Rovněž by měla být vyšší celková přidaná hodnota (kapitálový výnos spolu s mzdami). Hypotéza vyššího průměrného příjmu nově vzniklých profesí oproti těm zaniklým ale nebyla studií potvrzena vzhledem k relativně vysokému zastoupení středně a výše ohodnocených profesí potenciálně ohrožených digitalizací.
Kromě regionů, ve kterých probíhá spotřeba kapitálových výnosů, budou z pozitivních dopadů digitalizace výrazněji těžit zejména ekonomiky a regiony, které budou schopny tyto prostředky přilákat svou profesní strukturou. Relativní rozdělení profesní připravenosti na digitalizaci (zejména v aspektu malého dopadu destrukce) v rámci EU má tedy silnou predikční hodnotu relativního pozitivního vlivu digitalizace.
Pokračování textu najdete na webu Euroskop.cz.