Home office, více času na úklid, víkendy strávené v přírodě či zavřené sběrné dvory. To jsou hlavní důvody, které v souvislosti s pandemií mohly vést v ČR k navýšení počtu černých skladech odpadů různého druhu, včetně drobné elektroniky. Nová odpadová legislativa i více technologických možností může s likvidací černých skládek pomoci. Černé skládky se mohou vyskytovat kdekoliv – v lese, v odlehlých místech obce i jednoduše vedle kontejnerů – a mohou se na nich nacházet různé druhy odpadů – starý nábytek, odpad ze stavby i vysloužilé malé elektrospotřebiče či baterie.
Přestože jejich přesná definice chybí, jsou jednoznačně problémem jak pro čistotu města, tak i pro životní prostředí a zdraví lidí. Nejsou hezké na pohled a mohou z nich do přírody unikat nebezpečné látky.
„Mezi nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy baterií, obrazovky a další olovnatá skla, chladicí a klimatizační zařízení, výbojky, zářivky a žárovky s obsahem rtuti, desky s tištěnými spoji, paměťová topná tělesa s obsahem azbestu a řada dalších. Například látky obsažené v těchto zařízeních mohou při uložení v přírodě formou výluhu přecházet do půdy a spodních vod, což bezprostředně ohrožuje i zdraví lidí,“
upozornil David Vandrovec, generální ředitel společnosti Rema.
V elektroodpadu se ukrývají nebezpečné látky i vzácné kovy. V Tokiu z něj vyrábí olympijské medaile
Velký problém, chybějící statistiky
Jak velký je problém černých skládek a kde se nacházejí, lze ale jen těžko odhadovat. Přesné statistiky o nelegálním ukládání odpadu neexistují, ty všeobecné odpadové se
řadu let lišily v metodice vykazování.
Česká republika dlouhodobě
dle evropských i národních dat obecně zaostává za unijním průměrem v případě produkce a skládkování komunálního odpadu, a
neuspokojivých výsledků může dosahovat i v případě s tím souvisejících černých skládek.
Podle
dotazníkového šetření spolku Arnika se s černými skládkami odpadů potýká téměř polovina (44 %) ze 164 dotázaných českých měst a obcí. Pro většinu z nich (89 %) jsou aktuálně největším problémem rostoucí náklady spojené se sběrem, svozem a zpracováním odpadu, vysoká produkce odpadů i neukázněnost při nakládání s odpadem.
Problém obcí souvisí s revizí odpadové legislativy, která zavedla nové odpadové a recyklační cíle EU. Ty požadují pro následujících 10-15 let postupné navyšování recyklace komunálního a obalového odpadu. Součástí nových pravidel je i postupné navyšování poplatků za skládkování a dražší bude i sběr komunálního odpadu. Jelikož obce jsou ze zákona původcem odpadu,
nová opatření dopadnou na jejich
už tak postupně narůstající náklady na odpadové hospodářství. Očekávají to odborníci i samy obce.
Senátoři vrátili odpadovou legislativu poslancům. Účinnost zákonů chtějí odložit o rok
Česká specifika
V případě černých skládek naopak nová odpadová legislativa může pomoci. „Nový zákon zvýšil odpovědnost vlastníků pozemků a stanovil i mechanismus, jak financovat odstraňování skládek, kde vlastník není jasný,“ upřesnil redakci
Milan Havel z organizace Arnika.
Problém s černými skládkami v tuzemsku však odůvodňuje místní atypickou situací, která má několik rozměrů a v Evropě je téměř ojedinělá. Jednak chybí systémové řešení správy odpadů, kterou mají dlouhodobě v rukou samy obce. Ne každá má ale na to své odborníky, což následně zapříčiňuje rozdílnou kvalitu odpadového hospodářství mezi obcemi i regiony.
„Za největší problém považuji to, že kvůli přenosu správy v oblasti odpadů až na obce nejsou území řešeny systematicky a nemůže se jim nikdo trvale věnovat,“ zdůraznil odborník na odpady.
Zároveň upozornil na další tuzemské specifikum v případě problematiky černých skládek – velký počet rekreačních chalup a chat, které mnohdy nemusí být dostupné svozovou technikou. Odpadky z víkendových či letních pobytů pak končí pohozené mimo obydlí.
Česko musí přidat ve sběru vysloužilého elektra, jinak nesplní evropské cíle. Hrozí ale falšování dat
Pandemie mírně přiživila černé skládky
Více času stráveného doma či na chalupách nebo v přírodě se tak během koronavirové pandemie mohlo podepsat na rostoucím počtu černých skládek. Vyplývá to z nedávných vyjádřeních Ministerstva životního prostředí ČR i České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které se černými skládkami zabývají.
„Jedná se o několik desítek případů ročně a ze své kontrolní činnosti nemáme informace o tom, že by počet černých skládek rapidně narůstal. Rozdíly nicméně panují v rámci regionů, což se mimo jiné projevilo i v době lockdownu
. V některých oblastech mírně narostl počet stížností na černé skládky. Regionální nárůst v roce 2020 naše oblastní inspektoráty vysvětlují ve vztahu k pandemii, kdy se občané více pohybují v přírodě,“ uvedl tiskový mluvčí ČIŽP
Jiří Ovečka.
Během pandemie rostlo také množství komunálního odpadu jako takového. Některých druhů, jako například skla, které se většinou odhazuje do barevných kontejnerů, se loni vytřídilo více než v roce 2019. Naopak kvůli zavřeným sběrným dvorům či omezení jejich otevírací doby se méně vytřídilo papíru, který končí většinou právě na těchto místech.
Pandemie neprospívá třídění odpadu, jeho množství roste
Černé skládky online
Podle dřívějšího vyjádření ČIŽP může nárůst černých skládek souviset také s jejich častějším nahlašováním, které zároveň souvisí s rozvojem informačních technologií. Tím, že většina lidí dnes disponuje kvalitním mobilním telefonem s fotoaparátem, může snáze místo výskytu nelegálního ukládání odpadů nahlásit, včetně autentické fotografie a polohy dotčeného místa.
Se zmapováním a řešením černých skládek pomáhá
projekt Ukliďme Česko Zmapuj to. V rámci něho může kdokoliv pomocí mobilní aplikace nahlásit městskému vedení černou skládku. Stačí dané místo vyfotit, uvést přesnou polohu a popis problematického místa a odeslat. O vyřešení by se pak již měla postarat sama obec. Podle odborníka z Arniky,
s odkazem na statistiky EKO-KOMu, obecně nejsou náklady na odstraňování černých skládek v ČR vysoké, ve srovnání s jinými zeměmi EU.
Data ze zmiňované aplikace aktuálně (ke 4. srpnu 2021) uvádějí za poslední měsíc výskyt 95 černých skládek na území ČR. Nejvíce se jich nachází v hlavním městě a také Jihomoravském a Středočeském kraji. Žádnou momentálně neevidují v Jihočeském a Královéhradeckém kraji a také na Vysočině.
Staré mobily se často hromadí v domácnostech, jejich sběr přitom pomáhá přírodě i potřebným
Tři kroky na cestě od černých skládek
Způsobů, jak předcházet či řešit vznik černých skládek je hned několik.
Nahlášení obecnímu úřadu či ČIŽP je krok první. Správné třídění do rozsáhlé sítě nádob na sběr nejrůznějších druhů odpadů, jejich odevzdání na správná místa nebo odvoz, je krok druhý. Osvěta a zprostředkování informací o sběru, třídění a recyklaci odpadů je krok třetí.
Podle šetření spolku Arnika se obce ani města nestaví k problému nakládání s odpady lhostejně. Realizují řadu opatření, která mají pomoci v prevenci vzniku odpadů, ať už se jedná o organizovaný sběr různého druhu odpadů, vzdělávací a osvětové akce pro občany, podporu šetrného a ekologického nakládání s odpady či finanční motivace.
K většímu povědomí o problematice odpadů může podle Havla z Arniky přispět i nová legislativa.
„Nový zákon o odpadech po obcích požaduje, aby zveřejňovaly údaje o produkci odpadu a nákladech na odpadové hospodářství. To je důležité, aby veřejnost znala skutečné náklady na odpady. Často o tom mají lidé velmi zkreslenou představu,“ dodal pro EURACTIV.cz.
Evropané se více zajímají o třídění odpadu. Češi na tom nejsou vůbec špatně, ukazuje průzkum
O edukaci široké veřejnosti v oblasti sběru a recyklace různého druhu odpadů se snaží i odpadové společnosti či společnosti provozující kolektivní systémy pro sběr elektroodpadů.
Například obalová společnost Eko-kom dlouhodobě podporuje
školní vzdělávací program Tonda Obal, který se zaměřuje na zvýšení informovanosti dětí o nakládání s odpady.
Společnost Rema, která v ČR zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, zase skrze
projekt Chytrá recyklace, na němž spolupracuje s Asociací informačních technologií a telekomunikací, spravuje edukační web a bezplatnou telefonní linku poskytující informace o sběru, třídění a recyklaci vysloužilých elektrozařízení.
Osvětové programy zaměřené na různé druhy elektrospotřebičů a rozmanité publikum rovněž
organizuje společnost Asekol, příkladem je projekt Umění třídit.
Infografika: Jak na klimatické výzvy? Klíčem je změna chování lidí, ve V4 to zatím drhne
