Napjatá situace na Blízkém východě donutila v posledních dnech stovky Evropanů narychlo opustit region. K cestě domů jim pomohl mechanismus, který Evropská unie budovala více než dvě desetiletí. Jde o systém civilní ochrany EU, nástroj umožňující členským státům společně reagovat na krizové situace, od přírodních katastrof až po evakuace občanů ze zahraničí.
Mechanismus civilní ochrany EU vznikl v říjnu 2001 jako nástroj, který má členským státům pomáhat při prevenci, přípravě a reakci na krizové situace. Zapojeno je do něj všech 27 zemí EU a také deset dalších participujících států, mezi nimi například Island, Norsko, Srbsko, Turecko nebo Ukrajina.
Každá zapojená země může v případě krizové situace požádat o pomoc a mechanismus aktivovat. Může jít například o přírodní katastrofy, uprchlické krize, ozbrojené konflikty nebo pandemie. Celý systém koordinuje Evropská komise prostřednictvím specializovaných center a programů.
Klíčovou roli v systému hraje Emergency Response Coordination Centre (ERCC), které koordinuje pomoc mezi zapojenými státy. Centrum organizuje vysílání pomoci do postižených oblastí a zajišťuje, aby se jednotlivé zásahy nepřekrývaly a pomoc byla využita co nejefektivněji. Díky nepřetržitému provozu může situaci ve světě průběžně monitorovat a v případě potřeby rychle reagovat. ERCC zároveň zajišťuje krizovou komunikaci mezi státy a institucemi.
Součástí systému jsou také další finanční a materiální nástroje. European Civil Protection Pool, který funguje od roku 2013, sdružuje kapacity členských států – například záchranné týmy, techniku nebo specializované vybavení. Tyto kapacity zůstávají ve vlastnictví jednotlivých států, v případě krizí však jejich nasazení koordinuje EU a zároveň na něj může přispět z evropského rozpočtu.
V roce 2019 byl navíc vytvořen program rescEU, jehož cílem je posílit ochranu občanů při velkých katastrofách. Jde o strategickou rezervu evropských kapacit a zásob financovanou přímo z rozpočtu EU, která může být využita v situacích, kdy kapacity členských států nestačí.
Evakuace z Blízkého východu pod koordinací EU
Mechanismus může být aktivován také při evakuaci občanů ze zasažených zemí v rámci konzulární pomoci. K 5. březnu jej kvůli bezpečnostní situaci na Blízkém východě aktivovalo deset států, včetně Česka, Slovenska nebo Belgie.
Dne 9. března 2026 tak do Rumunska přiletělo 356 občanů EU, včetně českých občanů. Šlo přitom o první repatriační let využívající vlastní kapacity EU v rámci programu rescEU, který má od září 2025 ve své rezervě také dopravní letadla.
Vedle operací v rámci rescEU systém dosud podpořil také dalších 42 repatriačních letů, které na území EU dopravily přibližně 4 100 občanů. Další lety jsou podle Evropské komise plánovány i v nejbližších dnech. Pomoc si přitom vyžádalo celkem 23 států.
Evropská komise může v rámci mechanismu uhradit až 75 % nákladů na repatriační lety, pokud členský stát nabídne alespoň 30 % kapacity letadla také občanům jiných zemí EU. Pokud žádný stát není schopen let zajistit, může Komise využít rezervní kapacity rescEU. V takovém případě může být operace financována ze 100 % z evropského rozpočtu.
Česko proplacení nákladů využije – alespoň to říká ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka (Motoristé). „Požádali jsme o refundaci větší části nákladů za repatriační lety z programu Evropské komise, takže už není důvod uvažovat o úhradě nákladů za tyto mimořádné komerční lety cestujícími,“ uvedl Macinka pro Aktuálně.cz.
Mechanismus se využívá při katastrofách i krizích
Od svého vzniku byl mechanismus aktivován už více než 830krát, z toho 64krát v roce 2025. Nevyužívá se přitom pouze při ozbrojených konfliktech, ale také při přírodních katastrofách nebo zdravotních krizích.
V minulosti byl například aktivován během rozsáhlých požárů v Evropě, po silných bouřích na Srí Lance, ve Vietnamu nebo v Irsku, ale také během pandemie covidu-19. V jejím průběhu bylo s pomocí mechanismu evakuováno přibližně 100 tisíc občanů EU a poskytnuta pomoc v hodnotě 68 milionů eur.
Mechanismus byl využit také při rozsáhlých povodních ve střední Evropě v roce 2024. Na konci září tehdy Evropská unie mobilizovala pomoc na žádost Česka a Polska, které čelily ničivým záplavám. Prostřednictvím mechanismu byly vyslány například týmy záchranářů, technika pro odčerpávání vody nebo další materiální pomoc.
Největší operace v rámci mechanismu dosud směřovala na Ukrajinu po ruské invazi v roce 2022. Do pomoci se zapojilo všech 27 členských států EU i šest participujících zemí a Ukrajina získala miliony kusů humanitární pomoci. Mechanismus se využívá také k evakuaci pacientů, přičemž do evropských nemocnic bylo dosud převezeno přibližně 4 800 ukrajinských pacientů.