Úvod / Bezpečnost a geopolitika / Zahraniční politika / Izrael po ultimátu od USA pustil do Gazy humanitární pomoc. Situace tam je podle Borrella „katastrofální“

Izrael po ultimátu od USA pustil do Gazy humanitární pomoc. Situace tam je podle Borrella „katastrofální“

ČTK
17. 10. 2024
Josep Borrell © European Union

Izrael ve středu povolil vjezd 50 kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy, informoval dnes server The Times of Israel (ToI). Stalo se tak jen několik hodin poté, co Spojené státy potvrdily, že zaslaly Izraeli dopis s varováním, že pokud Tel Aviv do 30 dnů nepodnikne zásadní kroky pro zlepšení humanitární situace na tomto izolovaném, válkou zmítaném palestinském území, mohlo by to ohrozit další přísun americké vojenské pomoci. Měsíční lhůtu, kterou Izraeli poskytly USA, dnes kritizoval šéf diplomacie EU Josep Borrell.

Izraelský úřad COGAT, který dohlíží na distribuci pomoci na palestinských územích, na síti X uvedl, že přes hraniční přechod Erez West z Izraele do severní části Pásma Gazy ve středu přejelo 50 nákladních vozů s potravinami, vodou, zdravotnickým materiálem a vybavením pro přístřeší z Jordánska. Izrael bude „nadále podporovat a usnadňovat přísun humanitární pomoci do Gazy“, dodal úřad.

V pondělí Izrael pustil na sever Gazy 30 kamionů s pomocí po téměř dvou týdnech. Humanitární organizace, podle nichž je ovšem takový objem pomoci zcela nedostatečný, tvrdí, že během té doby Izrael veškerou pomoc blokoval. Tato doba také zhruba odpovídá trvání rozsáhlé vojenské operace v oblasti uprchlického tábora Džabálija, jejímž cílem je podle armády zlikvidovat přeskupené síly palestinského teroristického hnutí Hamás. Proti němu vede Izrael v Gaze už přes rok válku v odvetě za loňský brutální útok na jižní Izrael.

Armáda před zahájením operace v Džabáliji před necelými dvěma týdny vydala rozsáhlé příkazy k evakuaci pro desítky tisíc civilistů, ale mnozí se jim odmítli podřídit. Někteří uvedli, že toho nejsou schopni; jiní tvrdili, že izraelští vojáci po uprchlících střílejí; další poukazovali na mizerné podmínky v humanitární zóně na jihu Gazy, kam byly po opakovaných evakuacích během uplynulého roku nahnány miliony lidí.

The Capitals: Příměří na Blízkém východě „nic neřeší“, říká Tomáš Pojar

Americké ultimátum

Zoufalé životní podmínky v severní části Gazy byly zřejmě jedním z podnětů, které vedly amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a ministra obrany Lloyda Austina k zaslání dopisu adresovaného izraelským ministrům pro strategické záležitosti Ronu Dermerovi a obrany Joavu Galantovi. Varovali v něm, že pokud Izrael do měsíce nepřijme významná opatření ke zmírnění humanitární situace v Gaze, poruší exekutivní výnos, který v únoru podepsal prezident Joe Biden. Ten požaduje, aby americká administrativa dostávala od příjemců bezpečnostní pomoci písemná ujištění, že nebudou svévolně omezovat poskytování humanitární pomoci.

Blinken a Austin ve svém dopise poukazují na skutečnost, že v září se do Gazy dostalo nejméně pomoci od začátku války, na zjevnou izraelskou „izolaci“ severní části pásma a na téměř úplné zastavení dodávek pomoci z Jordánska. Naznačili, že Izrael nedodržuje písemné ujištění, které zaslal v březnu, a předložili seznam požadující přijetí více než desítky opatření pro řešení humanitární krize během příštích 30 dnů. V opačném případě by byly ohroženy další dodávky útočných zbraní Izraeli ze strany USA, uvedli.

Šéf zahraniční politiky Evropské unie Borrell dnes měsíční lhůtu Spojených států pro Izrael zjevně kritizoval. „Jeden měsíc odkladu při současném tempu zabíjení lidí. To je příliš mnoho lidí,“ řekl Borrell novinářům v Bruselu. Dodal, že situace v Gaze je „katastrofální“.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller na středečním brífinku poznamenal, že administrativa USA je podle zákona stále povinna zajišťovat, aby si Izrael udržel kvalitativní vojenskou převahu nad svými protivníky v regionu. Dodal však, že vláda není o nic méně vázána únorovým prezidentským výnosem, a naznačil tak, že Spojené státy by mohly přesto omezit dodávky některých – ač ne všech – zbraní Izraeli.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, znepokojen varovnými signály ze strany USA, svolal už minulý pátek mimořádné jednání vlády o zlepšení humanitární pomoci Gaze. Uvedli to podle ToI tři nejmenovaní izraelští představitelé, kteří se schůzky zúčastnili s tím, že dodávky pomoci by se měly brzy zvýšit. Mluvčí americké diplomacie Miller ve středu poznamenal, že Izrael od přijetí dopisu již podnikl několik kroků k řešení krize.

Podcast | Pojar: Trump donutil EU, aby investovala do vlastní bezpečnosti. Místo kritiky bych mu zatleskal