Česká předválečná demokratická společnost se vůbec vyznačovala příznivým ovzduším pro tyto myšlenky. Již v roce 1919 získaly české ženy volební právo, díky své společenské vážnosti a za podpory a spolupráce mužů. Tomáš Garrigue Masaryk významně podporoval ženy političky a při svých vystoupeních vyvracel obavy, že by účastí žen na řízení společnosti utrpěl jejich rodinný život. Existovaly i osvětové spolky, kde pro ženy přednášeli přední politici. I pro současnou českou vládu je rovnost žen a mužů velkým tématem a nechce zůstat jen u proklamací. Ministerstvu financí proto uložila připravit informativní metodiku rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů jako pomůcku pro orgány veřejné správy a především zastupitelstva, která chtějí hledisko rovnosti žen a mužů začlenit do svých programů.
Mgr. Bohuslav Sobotka
místopředseda vlády a ministr financí
Co je to rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů?
Rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů (genderové rozpočtování, gender budgeting) je přístup k rozpočtům, ve kterém jde o spravedlivější přerozdělování finančních prostředků z hlediska rovného přístupu žen a mužů k čerpání finančních zdrojů, které společnost vytvořila. Vynakládání finančních prostředků z veřejných rozpočtů na zabezpečování potřeb a zájmů jak žen, tak mužů je jednou ze součástí politiky vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže.
Skupina expertů Rady Evropy se shodla na následující definici: Genderové rozpočtování je uplatněním gender mainstreamingu v rozpočtovacím procesu. Myslí se tím zhodnocení rozpočtů z hlediska genderu, při němž se na všech stupních rozpočtového procesu bere ohled na otázku pohlaví s cílem prosazování rovnosti žen a mužů.
Genderové rozpočtování by mělo být prováděno na všech úrovních veřejných rozpočtů a mělo by napomoci k vytváření a prosazování rovných příležitostí. Provádět takové genderové rozpočtování neznamená vytvářet oddělené rozpočty pro muže a pro ženy a jeho smyslem není ani dosažení nějakého konkrétního podílu výdajů zaměřených na tu kterou genderovou skupinu.
Komu je tato příručka určena?
Příručka je určena všem pracovníkům i voleným zástupcům, kteří se podílejí na tvorbě a naplňování veřejných rozpočtů. Rovněž je určena zájmovým skupinám a jednotlivcům, kteří mají o tuto problematiku zájem. Měla by napomoci při snaze o praktickou aplikaci genderového rozpočtování.
K čemu může být genderové rozpočtování dobré?
Zjednodušeně řečeno, genderové rozpočtování může být dobré pro všechny. Vyvážeností rozpočtu získávají nejen ženy, ale i muži.
Je-li cílem veřejných rozpočtů rozvoj a zlepšování životních podmínek obyvatelstva prostřednictvím poskytování veřejných statků a služeb, vytváření příležitostí a rozvoje územního celku, pak genderové rozpočtování nemůže mít jiný cíl.
Úspěšné použití veřejného rozpočtu jako nástroje pro vytváření rovných příležitostí může výrazně ovlivnit rozvoj regionu. Příznivé dopady se mohou projevovat různě, ať už odezvou občanů-voličů, ekonomickým růstem nebo příznivějším demografickým vývojem. Je nezbytné mít na paměti, že genderové rozpočtování musí být součástí politiky rovnosti uplatňované na všech úrovních.
Proces tvorby rozpočtu, pokud je veden principy genderové rovnosti, vytváří ovzduší, ve kterém je tvorba rozpočtu transparentnější a zodpovědnější. Je to způsobeno tím, že na celkové výdaje i na částky, určené pro specifické potřeby té které skupiny obyvatel a jejich faktické využití, je aplikován detailní pohled. Každá skupina tak může prosadit své zájmy. Pro skupiny, které vycházejí z analýzy jako znevýhodněné, jsou navržena opatření vyrovnávající tyto nerovnosti. Velmi důležitý je fakt, že genderové rozpočtování poskytuje tvůrcům politik podněty k rozlišení priorit mezi potřebami žen a potřebami mužů ve veřejných výdajích. Analýzy dokazují, že rozpočet sestavený podle principů genderové rovnosti zvyšuje produktivitu a hrubý domácí produkt.
Dalším z důvodů, proč zavádět genderovou analýzu rozpočtů, je zviditelnění ekonomické aktivity žen. Ukázat, jak souhrn příjmů do rozpočtu a nastavení systému daní může mít odlišný dopad na ženy a muže, zvláště v případech specifických skupin, jako jsou matky samoživitelky nebo nezaměstnané ženy vytlačené do neformálních sektorů trhu práce.
Institucionální a právní rámec rovných příležitostí žen a mužů
Genderová problematika se v posledních letech stala důležitou součástí politiky všech rozvinutých demokratických zemí. Je dlouhodobým zájmem Evropské unie i Organizace spojených národů. Princip rovnosti příležitostí mužů a žen byl zahrnut i do české legislativy, a to zejména díky našemu vstupu do EU. Už základní ustavující dokument EU, Amsterodamská smlouva, zařazuje rovné příležitosti mužů a žen mezi základní principy EU. V článku 3 smlouvy je pak stanovena povinnost odstraňovat nerovnosti a postupovat podle principů rovnosti mezi muži a ženami ve všech rozhodnutích administrativy a veškerých aktivitách Unie. K dnešními dni vešla v EU v platnost již řada směrnic v oblasti genderové rovnosti. Patnáctka vypracovala také svoji Rámcovou strategii společenství v oblasti genderové rovnosti, kterou se řídí v období let 2001 až 2005. Díky procesu slaďování našeho práva s právem EU došlo k novelizaci Zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti. Tyto novely vnesly do našeho pracovního práva principy rovných příležitostí, nediskriminace i ochranu lidské důstojnosti na pracovišti formou definice pojmu sexuální obtěžování. Česká republika se navíc zavázala k dodržování rovných příležitostí mužů a žen a prosazování genderové rovnosti podpisem zásadních mezinárodních dokumentů. Jedná se o Konvenci OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW). Dodržování Konvence je ze strany OSN pravidelně sledováno pomocí hodnotících zpráv, které ČR o této problematice podává. Česká vláda se dále přihlásila k plnění závěrů Pekingské akční platformy. Nejdůležitějším vnitrostátním dokumentem formulujícím nedostatky a kroky k nápravě v oblasti rovných příležitostí žen a mužů jsou Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen 17, které se každoročně aktualizují (v době vydání metodiky je v platnosti usnesení vlády č. 453 z 12. května 2004). Tento programový dokument obsahuje celkem 42 opatření na zlepšení situace genderové rovnosti. Dále ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí hlavní zodpovědnost za plnění daných opatření a koordinaci vnitrostátní politiky v tomto směru. Mimo jiné má ministr práce a sociálních věcí úkol za úkol předkládat každý rok souhrnnou zprávu o stavu plnění přijatých opatření v dané oblasti. V roce 2001 také vznikla Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů , která je stálým poradním orgánem vlády v oblasti vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže. Problematika rovných příležitostí a postavení žen ve společnosti je tedy na úrovni institucí jištěna četnými závazky. Výzkumy a práce nevládních organizací ovšem stále poukazují na potřebu většího nasazení a nových metod, které by skutečně pomohly odstranění existujících genderových nerovností, jež v převážné většině případů znevýhodňují ženy.