Hromadná doprava šetří emise a přispívá ke zdravějšímu ovzduší i klimatu. Její příspěvek by však mohl být ještě větší, pokud by nepotřebovala fosilní paliva. Zelená proměna hromadné dopravy však naráží na finanční překážky či nevoli občanů.
Nezvyklý klid, až se člověk musí naplno soustředit při přecházení silnice. Sem tam cinkání tramvaje a hvizd kolejí. Je to obraz města budoucnosti?
Zatím to vypadá, že ano. Česko se totiž zavázalo k tomu, že přispěje ke zpomalení oteplování planety a sníží emise skleníkových plynů, které jsou jeho příčinou. A velký díl práce čeká zejména dopravu, která hledá vhodné náhrady vysoce emisních spalovacích motorů.
Cestu k čistší dopravě by mohla představovat elektřina. Týká se to nejen osobních aut, ale i hromadné dopravy, která může snížit provoz ve městech i mezi nimi.
„Elektromobilitu v městské hromadné dopravě si každý představí jen jako elektrobusy. Je ale třeba brát v potaz trolejbusy a tramvaje, v tom máme v Česku v porovnání s ostatními zeměmi relativní náskok,“ uvádí do tématu
Jan Sůra, zakladatel serveru Zdopravy.cz. Přípomíná tím, že před rokem 1989 se v tuzemsku podařilo zachovat tramvajové a trolejbusové tratě, přestože světový trend se ubíral spíše k rozšiřování dieselových autobusů, rušení kolejí ve městech a k ústupu individuální dopravě.
Česko tak má na čem stavět. Právě tramvaje a trolejbusy se stávají jednou z klíčových součástí místní bezemisní hromadné dopravy.
Například v Praze vyroste přibližně v roce 2025 úplně první trolejbusová linka, která povede Prahou 6 v okolí Bubenče, Evropské ulice a Bořislavky. A další je mají následovat.
Nové trolejbusy budou vybaveny tzv. dynamickým nabíjením, to znamená, že se vozy budou nabíjet přímo po cestě. Dobíjení trojelbusů je mimochodem jeden z praktických příkladů využití financí z Národního fondu obnovy. Podobně se v hlavním městě budou rozšiřovat i tramvajové tratě. Do roku 2030 by se měla zhustit tramvajová doprava zejména na levém břehu Vltavy, především v Praze 5 a 6.
V tramvajích napřed, v busech pozadu
V klimatické hře jsou samozřejmě i elektrobusy, kterými nahrazují dopravní podniky po celém Česku svůj klasický vozový park.
„Co se týče elektrobusů, tam jsme relativně pozadu,“ hodnotí Sůra.
Průkopníkem na elektrobusovém poli je královéhradecký dopravní podnik. V ulicích východočeského města jezdí elektrobusy už od roku 2013. Nejprve fungovaly pouze v testovacím režimu, letos už ale dopravce hlásí čtyři miliony ujetých „elektro“ kilometrů.
Celkově hradecká městská doprava čítá 131 vozidel. Na elektrický pohon jich funguje 63, z toho 22 elektrobusů a 41 trolejbusů. A s elektrizací se pokračuje dál.
Pozadu nechce zůstat ani česká metropole. Praha se ve svém klimatickém
plánu zavázala k tomu, že 75 procent vozového parku autobusové městské hromadné dopravy budou do roku 2030 tvořit právě elektrobusy nebo bateriové trolejbusy. I to má pomoct celkovému plánu snížit v metropoli emise CO2 o 45 procent.
https://update-eu.cz/embed]/
Čistá doprava je dražší
Přechod městské dopravy na čistý pohon však není bez komplikací, což vysvětluje i pomalejší výměnu z dieselové na elektro flotilu. „Elektrobus je dvakrát až třikrát dražší než autobusy se spalovacím motorem,“ zdůrazňuje Sůra. Například
loňská dodávka 24 elektrobusů včetně nabíjecích stanic do Ostravy stála dohromady 308 milionů korun. Většinu z toho financovaly unijní fondy.
Z evropských peněz se kupovaly i hradecké elektrobusy. Jak upozorňuje novinář, bez nich by si je dopravní podniky stěží dovolily. „Je vždycky levnější udržovat jen silnici a ne navíc k tomu i dráty nebo koleje. Je to prostě drahé,“ zmiňuje Sůra. K celé finanční překážce se navíc přidává stále se zvyšující cena elektřiny. Ta také nemusí vždy „čistá“. Téma rozvoje elektrických vozidel by se proto mělo ideálně propojit s podporou obnovitelných zdrojů energie.
Sůra doplňuje i praktický argument, proč neměnit celé dieselové autobusové flotily za elektrické varianty: „Je dobré nebýt závislý jen na jednom zdroji, z důvodu nějakého blackoutu. I ti, co mají hodně elektrobusů si tak drží i dieselové“.
Mezi městy
Čistší hromadná doprava se řeší nejen uvnitř měst, ale i pro spojení mezi nimi. Velkou část samozřejmě zastávají vlaky, i „spalovací“ spoje ale možná čeká alternativa.
U elektrobusů na delší tratě jsou velkou neznámou baterie, jejichž výdrž je zatím značně kolísavá.
Jednou z variant tak mohou být tramvaje. Několik takových projektů už je na stole, a to například ve Středočeském kraji. Nejdál je v řešení trasa Praha – Zdiby. Uvažuje se také o prodloužení do Měšic nebo propojení s Odolenou Vodou.
Hlavní myšlenkou projektů je jednak omezení automobilové dopravy na velmi vytížených trasách do Prahy. A samozřejmě nenavyšovat autobusové spoje, které ale svou kapacitou nestačí.
Nic ale není tak jednoduché. Plán na zbudování trolejbusové linky z Prahy do Brandýsa nad Labem se setkal s protesty obyvatel obcí, kterými trasa měla vést. Ti nesouhlasili, aby skrze obce vedly troleje.
Nelíbilo by se jim, že by dráty narušily estetiku míst. „Lidé nadávají, že jim to hyzdí město nebo obec. Když jsou troleje nebo koleje někde desítky let, nikomu to nevadí, protože jsou na to lidé od dětství zvyklí. Vždycky se ale brání něčemu novému,“ komentuje výtky Jan Sůra.
Politici ale snahu o dekarbonizované propojení mezi blízkými městy nevzdávají, projekt stále není ze hry. K jeho úspěšnému prosazení bude zřejmě zapotřebí otevřít debatu s občany a vysvětlit jim praktické kroky v boji s klimatickou změnou v oblasti dopravy. Ta se totiž dotýká každého. Pro výraznější reformu hromadné dopravy je ale nutné postoupit ve zdokonalování bateriových technologií nebo ve vývoji dalších alternativ pohonu, jakým je například vodík.
https://update-eu.cz/unie-posila-300-milionu-eur-na-vyzkum-vodikovych-technologii/
