Hrady a zámky na Olomoucku se mají v budoucnu napojit na evropskou stezku

S návštěvností hradů a zámků v kraji pomůže „evropská stezka“. Cílem projektu podpořeného z evropských dotací je přispět k větší návštěvnosti a posílit cestovní ruch. Přilákat by měl i turisty ze sousedního Polska. Rok pokročil k létu, dny se prodlužují, teploty stoupají. A to znamená, že se rozjíždí hlavní sezona hradů a zámků a kasteláni vyhlížejí návštěvníky. Asi nejznámější hrad Bouzov si vloni podle statistiky Národního památkového ústavu připsal nárůst návštěvníků – navštívilo ho o 18 533 lidí víc, než tomu bylo v roce 2022. Naopak výrazný propad zažil hrad Šternberk, kam v meziročním srovnání zamířilo o 12 974 lidí méně. Téměř vyrovnané bilance pak dosáhl zámek ve Velkých Losinách, který v průběhu loňského roku přilákal jen o pět lidí méně než předloni. Z uvedených statistik je zřejmé, že přízeň návštěvníků je vrtkavá a objekt od objektu se výrazným způsobem liší. V budoucnu by se ale mohl jejich počet zvýšit i tam, kde se vloni kasteláni z čísel neradovali. Alespoň si to kraj slibuje od nově vznikajícího projektu financovaného z prostředků Evropské unie. Jedná se o iniciativu „Hrady a zámky nás spojují“, jež je ve své podstatě jakousi evropskou stezkou hradů a zámků, na kterou by se měly napojit nejen ty z Olomouckého kraje, ale také historické objekty nacházející se v Opolském vojvodství v Polsku.

Reportáž: Zlaté Hory jsou děravé jak ementál. Podívejte se do tamní Poštovní štoly

Odhalit skryté skvosty

„Jedním z cílů projektu Hrady a zámky nás spojují je zvýšit povědomí o mnohdy skrytých skvostech, a to nejen ve vztahu k turistům či lidem žijícím na obou stranách hranice, ale díky roadshow, tiskovým konferencím a workshopům také k novinářům z Polska, Česka a Slovenska. A samozřejmě nezapomínáme ani na pracovníky v informačních centrech v daných regionech,“ vysvětlila Irena Janáková z Centrály cestovního ruchu Olomouckého kraje (CCROK). Nepůjde ale jen o to, hrady a zámky „územně spojit“. Počítá se i s posílením jejich propagace a s tím, že se zde budou konat různé doprovodné akce. Tyto aktivity potrvají přes dva roky a evropský rozpočet na ně z programu na podporu přeshraniční spolupráce Interreg Česko‑Polsko přispěje z 80 procent. Zbylých 20 na ně půjde ze státního rozpočtu (pět procent) a z CCROK (15 procent). Evropská kasa má poskytnout něco málo přes 597 tisíc eur (zhruba 14 milionů korun). Kromě růstu návštěvnosti by měl projekt přinést také zkvalitnění turistických služeb, a to například díky překladu průvodcovských textů do polštiny a češtiny, snazšímu předávání informací a zkušeností mezi zapojenými partnery. „Do projektu se pak nepřímo zapojí i relevantní subjekty cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací služby či další atraktivní turistické cíle,“ dodala Janáková. Zapojených regionů je pět – Dolnoslezské a Opolské vojvodství na polské straně, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj na straně české.

Evropská stezka se rozroste

Nápad na vznik projektu před několika lety vzešel z Polska, následně se stezka rozrostla o dva české kraje. A právě na Královéhradecký a Pardubický kraj, které už mají se stezkou svoji zkušenost, ten Olomoucký naváže. „Turisté na obou stranách hranice se díky tomuto projektu dozvěděli o památkách, které dosud neznali, a inspirovalo je to k jejich návštěvě. Velmi pozitivně také vnímám prohloubení vztahů s kastelány nebo majiteli objektů, které byly do stezky zapojeny,“ ohodnotila „pilotní“ stezku Alena Horáková z Destinační společnosti Východní Čechy, která měla tehdy projekt pod taktovkou. „Na začátku bylo největší výzvou správně vysvětlit smysl projektu. Největší úskalí pro nás ale představoval covid‑19. V době, kdy měla probíhat první kampaň, byly zavřené hranice, a tak jsme museli harmonogram projektu operativně měnit dle platných nařízení,“ dodala. Projekt byl letos v březnu doporučen k financování, stezka by tedy měla v plánované rozšířené formě pokračovat. Výzvou, jež nyní před zapojenými aktéry stojí, je podle Janákové samotná realizace projektu, spolupráce a komunikace s partnery. Podle polské strany je však zatím spolupráce s partnery výborná. „Jak z hlediska realizace přeshraničních aktivit, tak pochopení problémů a potenciálu pohraničí,“ uvedl Marek Janczyszyn z Dolnoslezské turistické organizace, podle něhož stezka pomůže naplnit nevyužitý turistický potenciál památek a prospěje celé oblasti.

Kraje bojují s následky klimatické změny. Na jižní Moravě vzniká Klimatický akční plán