Méně než tři měsíce zbývají na schválení brexitové dohody. Britský parlament o ní bude hlasovat příští úterý 15. ledna. I druhý pokus však vypadá bledě.
Brexitová debata nabírá v Británii na síle. Mezi vládními politiky se ozývají hlasy varující před hrozbou nekontrolovaného odchodu z EU. Jak v úterý oznámili opoziční labouristé, poslanci budou o dohodě o odchodu Spojeného království z Evropské unie hlasovat v úterý 15. ledna. Toto hlasování vláda kvůli očekávané porážce už
jednou na poslední chvíli odložila.
Podle prosincového průzkumu, o kterém minulý týden
informoval EURACTIV.com, téměř šest z deseti dotázaných členů britské konzervativní strany nesouhlasí s podobou brexitové dohody. Nerespektuje podle nich výsledky referenda z roku 2016.
Premiérka
Theresa Mayová v neděli ve vysílání televize BBC uvedla, že v případě zamítnutí dohody v parlamentu se Británie ocitne v „neprobádaném území“. Jaký by byl za takového vývoje její další postup, zatím odmítá prozradit, přičemž nevyloučila v podstatě žádnou možnost. Vláda dříve uvedla, že pokud dohoda s EU neprojde, Británie 29. března blok opustí bez ní.
Pokud Británie odejde z EU bez dohody, stane se „občanem bez identity“, varují odborníci
Takový scénář je patrně pro většinu britských poslanců nepřijatelný a před jeho negativními důsledky varovala řada institucí včetně britské centrální banky. BBC informuje, že více než 200 členů Dolní sněmovny včetně 22 konzervativců už podepsalo dopis vyzývající Mayovou, aby odchod z EU bez dohody vyloučila.
Naopak bývalý ministr zahraničí a hlasitý zastánce jasné odluky od EU
Boris Johnson v komentáři v listu The Daily Telegraph brexit bez dohody hájil a označil tento scénář za možnost, která je nejblíže tomu, pro co občané v červnu 2016 hlasovali.
Klíčovým sporným bodem zůstává takzvaná pojistka pro řešení pohybu zboží a osob přes hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, s níž nejsou vedle severoirských unionistů spokojeni ani konzervativní stoupenci co nejráznějšího zpřetrhání vazeb s Unií. Mnozí z nich totiž v pojistce vidí snahu EU udržet Británii na dlouhou dobu ve svých strukturách i po konci přechodného období plánovaného do konce roku 2020.
Podle The Times i přes „intenzivní“ diplomatické snahy během vánočního období nemá premiérka Mayová prakticky nic nového, čím by kritiky přesvědčila.
Pokud poslanci dohodu odmítnou, žádný brexit být nemusí, říká Mayová
Co bude dál, je nejasné
Britští poslanci včera na svém povánočním jednání schválili dodatek k brexitovému plánu ukládající vládě, aby v případě zamítnutí brexitové dohody v Dolní sněmovně příští týden představila v parlamentu svůj náhradní plán už do tří zasedacích dnů místo původně plánovaných 21 kalendářních. Během následujících sedmi zasedacích dnů by musel kabinet umožnit parlamentu o svém „plánu B“ hlasovat.
Vzhledem k tomu, že parlament obyčejně v pátek nezasedá, vypršela by podle The Guardian lhůta v pondělí 21. ledna. S čím by vláda premiérky Mayové přišla, ale není jasné. Možnosti jsou různé, od takzvaného neřízeného brexitu, tedy brexitu bez dohody, přes vyhlášení předčasných voleb až po předložení nové verze dohody parlamentu.
Dodatek, se kterým podle agentury Reuters přišli proevropští poslanci z vládní Konzervativní strany i opoziční labouristé, znamená pro premiérku Mayovou další výraznou komplikaci.
Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent
Jiná dohoda nebude
Podle listu The Guardian se předpokládalo, že Mayová by tak jako tak nevyužila třítýdenní lhůty a své představy o dalším vývoji by představila relativně brzy po zamítnutí dohody. Zároveň by se ale zřejmě podle levicového listu snažila oddálit hlasování o navržené alternativě, aby mohla kupříkladu vyjednat další ústupky s představiteli EU.
Ti ale o změnách brexitové dohody již nechtějí dále diskutovat. Jak v úterý
informoval EURACTIV.com, představitelé EU uvažují nad jinými způsoby, jak pomoci Mayové vyhrát parlamentní bitvu. Spekuluje se například nad dohodou o volném obchodu mezi EU a Spojeným královstvím, která by platila od konce roku 2021, nebo rozšířením termínu pro oficiální odchod Británie z Unie, který je plánován na 29. března 2019.
Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr
Jasno tak v dalším postupu zdaleka není. Mezitím probíhají telefonní rozhovory mezi předsedou Evropské komise
Jeanem-Claudem Junckerem a premiérkou Mayovou, jako například minulý pátek. Další „přátelský telefonát“, jaký podle mluvčího Komise
Margaritise Schinase proběhl právě 4. ledna, je plánován na tento týden. Nedávno podle britských médií hovořila Mayová také s německou kancléřkou
Angelou Merkelovou i s předsedou Evropské rady
Donaldem Tuskem.
Schinas připomněl, že EU s ratifikací dohody začala a dění v Londýně pečlivě sleduje. „Samozřejmě budeme připraveni začít vyjednávat o našem budoucím partnerství okamžitě po podpisu dohody o vystoupení,“ upozornil.
Zopakoval ale zároveň dlouhodobý postoj EU, že návrh dohody o britském odchodu z Unie je „nejlepší a jediná možná smlouva“, což na summitu v prosinci potvrdilo také 27 prezidentů či premiérů ostatních zemí evropského bloku. Není podle něj možné její nové dojednávání.
O rozvodové dohodě mezi Británií a Unií již nelze znovu vyjednávat, zdůrazňují lídři EU
Ani Mayová neuvažuje o nové dohodě. Jak včera informovala ČTK, premiérka britským poslancům na včerejším jednání řekla, že brexit bez dohody s Evropskou unií lze odvrátit jedině schválením dohody, která je aktuálně na stole.
Deník The Times v minulých dnech napsal, že premiérka Mayová pravděpodobně představí sadu požadavků pro Brusel, jejichž splnění by mohlo pomoci dohodu v britském parlamentu prosadit.
Předsedkyně vlády údajně vyzve EU, aby slíbila, že finální dohoda o novém obchodním a bezpečnostním vztahu s Británií bude hotová do konce roku 2021. Takové prohlášení by mohlo zmírnit obavy z takzvané severoirské pojistky v brexitové dohodě.
The Times uvedl, že Mayová chce působnost kontroverzní pojistky omezit „zámkem na tři západy“ a získat také ujištění, že severoirské podniky budou mít v případě jejího zavedení neomezený přístup na britský trh a že britský parlament bude na celý proces dohlížet. Poradci britské premiérky jsou si však vědomi, že Brusel může odmítnout učinit jakékoli další kroky předtím, než se ke stávající dohodě vyjádří Dolní sněmovna.
Dodatky k brexitovému plánu
Britská vláda včera zároveň podpořila změnu svého vlastního brexitového plánu dalším dodatkem, který by umožnil britským poslancům hlasovat proti aktivaci sporné irské pojistky.
Ministr pro brexit
Stephen Barclay včera poslancům v rámci debaty řekl, že kabinet podpoří poslanecký návrh dodatku k brexitovému plánu, který by dal parlamentu možnost hlasovat proti aktivaci sporné irské pojistky z dohody mezi Británií a EU. Pojistka má zabránit zavedení přísného režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Agentura Reuters upozornila, že se návrh dodatku objevil již v prosinci a tehdy se nezdálo, že by jej poslanci vystupující proti brexitové dohodě považovali za dostatečný ústupek, aby dohodu podpořili. Nelze tak očekávat, že dodatek změní směr brexitové debaty, dodala agentura.
Irská pojistka je jedním z hlavních sporných bodů dohody mezi Londýnem a Bruselem. Dodatek, který se chystá vláda podpořit, by podle Reuters dal větší pravomoci parlamentu, nevyvázal by ale Británii z jejího závazku zabránit zavedení přísného režimu na irské hranici. Hodnota dodatku by tak v případě jeho přijetí byla spíše symbolická.
Komisař Oettinger: Brexit bez dohody by ovlivnil rozpočet EU na rok 2020
V úterý byl zase těsně schválen dodatek k rozpočtovému zákonu, který dává podle britských médií větší moc poslancům, jejichž souhlas bude vláda pro případ neřízeného brexitu potřebovat, aby mohla využívat na chod úřadů peníze z daní. Takové opatření výrazně omezují možnost kabinetu realizovat odchod země z EU bez uzavřené dohody s Bruselem.
Vládní mluvčí na úterním hlasování reagoval slovy, že schválený dodatek nezabrání kabinetu vybírat daně a nic nezmění na faktu, že Británie opustí EU 29. března. „Budeme jednat s parlamentem, abychom zajistili, že daňový systém bude fungovat bez komplikací v případě jakéhokoli brexitového scénáře,“ uvedl mluvčí podle Reuters.
Výsledek úterního hlasování dokládá podle britských komentátorů křehkost pozice Mayové. „Hlasování je významným krokem, který má zabránit brexitu bez dohody. Dokazuje, že v parlamentu, vládě ani v zemi není většina, která by byla pro odchod z EU bez dohody,“ ocenil schválení dodatku vůdce labouristů
Jeremy Corbyn. Podle jeho slov by premiérka měla „jednou provždy“ vyloučit variantu divokého brexitu.
Konzervativec
Liama Foxe, kterého na konci prosince
citovalo zpravodajství Euronews, si myslí, že pokud nebude dohoda o brexitu schválena, je zde podle něj padesátiprocentní šance, že odchod Británie z Unie bude zastaven. Tuto možnost potvrdil již
v polovině prosince Soudní dvůr EU. Fox dodal, že Británie podle něj odejde z EU jen v případě, že britský parlament schválí připravenou rozvodovou dohodu. K podpoře dohody, kterou premiérka vyjednala s EU, Fox vyzval již ve svém listopadovém projevu v Bristolu.
https://update-eu.cz/embed]/
Už v prosinci britští poslanci schválili jiný dodatek, který stejně jako ten včerejší o zkrácení lhůty pro předložení náhradního plánu navrhl konzervativní poslanec
Dominic Grieve. Na základě tohoto dodatku bude moci parlament navrhnout po vyjádření vlády svůj vlastní alternativní brexitový plán.
Mluvčí britské vlády listu The Guardian včera řekl, že kabinet má v případě odmítnutí dohody v úmyslu „reagovat rychle, aby poskytl jistotu na cestě kupředu“. Opoziční labouristé zase uvedli, že pokud parlament příští úterý brexitovou dohodu odmítne, předloží okamžitě návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiérky Mayové.
