Rekordní zdražování energie, ale i rostoucí ceny dalších surovin dopadají na strojírenské firmy stejně jako na další průmyslová odvětví. Přesto se české strojírenství stále drží na vysoké úrovni. Bez aktivní podpory státu, například v oblasti exportu, se ovšem dlouhodobě neobejde, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Jaroslav Hanák je český podnikatel působící v dopravním sektoru. Od roku 2011 působí jako prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Rozhovor se uskutečnil při příležitosti 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se koná první říjnový týden v Brně. Pro Jaroslava Hanáka to bude zároveň poslední sněm v roli prezidenta SP ČR.Co je podle Vás největším problémem českého strojírenství? Po koronavirové krizi, která byla pro české strojírenství velmi složitá, přišlo ještě těžší období. Ačkoliv konec loňského roku předznamenával ochlazení trhů, pravděpodobně nikdo z nás si nedokázal představit, co rok 2022 přinese. Strojírenství už od pandemie čelí přetrhaným dodavatelsko-odběratelským řetězcům, ke kterým se přidaly ještě důsledky války na Ukrajině, především vysoké ceny energie, doplněné rostoucími úrokovými sazbami a inflací. Strojírenství bohužel patří mezi nejvíce zasažené obory.
Kde vidíte naopak jeho největší výhodu? Co mu pomáhá přežít tak náročné období? Snažím se vždy hledat pozitivní věci. V Česku máme tradiční výrobce se silným výrobním a vývojovým zázemím. Naše firmy jsou inovativní. Když například během covidu nemohly vyjíždět do zahraničí, kde jim stály ve výrobních halách rozložené stroje, naučily se pomocí moderních technologií dělat přejímky vzdáleně. A ani v těchto těžkých dobách nečekají se založenýma rukama. Ačkoliv je to někdy složité, tak se snaží investovat, inovovat, vyvíjet nové technologie, výrobní postupy a výrobky a myslí při tom na budoucnost.
Do toho všeho musí podniky podstupovat zelenou transformaci. Jak se české strojírenství potýká s tlakem na snižování emisí a přechod na obnovitelné zdroje energií?Od našich členů víme, že pro podniky byla úsporná opatření prioritou už před současnou energetickou krizí. Ta investiční záměry firem jen posílila a urychlila. Náš aktuální průzkum o dopadu cen energie na firmy, do kterého se zapojily i strojírenské podniky, ukázal, že ve snaze ušetřit náklady na energii firmy v následujících měsících nejčastěji zvažují investici do fotovoltaické elektrárny nebo do výměny zdrojů osvětlení. Pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny chystá skoro 60 % oslovených podniků, úspornější osvětlení plánuje instalovat víc než polovina firem. Čtvrtina firem chce také v rámci úspor energie modernizovat svou otopnou soustavu.
Podniky přišly kvůli válce o zakázky
Už jste zmínil válku na Ukrajině a s ní spojené problémy. Jak bezpečnostní situace na východě Evropy dopadá na tuzemské strojírenství? České strojírenství je jedna z oblastí, která se začátkem války na Ukrajině přišla o výrazný objem zakázek. Pro exportéry z tohoto odvětví byla Ruská federace druhým největším odbytištěm. Ačkoliv jsou naše firmy na špičkové úrovni, bude pro ně velmi těžké se rychle přeorientovat na jiné trhy a konkurovat firmám, které válka na Ukrajině neoslabila. Navíc mnoho firem odebíralo i součástky či suroviny z obou zemí. Kromě úbytku zakázek navíc na strojaře dopadají další důsledky války, stejně jako na firmy z jiných oborů – zdražování energie, růst nejistoty, obavy o bezpečnost, růst cen či nedostatek některých komodit, ale i kvalifikovaných pracovníků.
EU slibuje pomoc malým a středním podnikům, chce jim ulevit od byrokracie
A jak se sektor vyrovnává s rostoucími cenami energiemi, které jsou důsledkem ruské agrese? Musí šetřit? Rekordní zdražování dopadá na strojírenské firmy stejně jako na další průmyslová odvětví. Podle našeho zářijového průzkumu, který jsme dělali mezi 114 průmyslovými firmami, ale můžou mít firmy příští rok s cenami energie ještě větší problémy. Jen 20 % firem má zafixovanou cenu elektřiny i na rok 2023. U plynu pak má ceny na příští rok zajištěno 22 % podniků. Česká vláda jednala s velkým zpožděním. Firmy už od jara zvýšily investice do úspor energie. Řada z nich také musela promítnout zdražování energie do cen své produkce, pouze malé části podniků se to ale povedlo v plné výši. Jsme proto rádi, že se podařilo prosadit alespoň částečnou pomoc pro menší podniky i pro velkoodběratele.
S ohledem na naše zjištění je ale potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky – zejména velkoodběratele energie a zároveň vyjednala prodloužení pomoci dle Dočasného krizového rámce na celý příští rok, která je zatím schválena pouze do konce letošního roku, a upravila její parametry. Nejen o tom chceme s vládou mluvit na našem sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Problémů k řešení má nyní celý sektor až nad hlavu. Co bude ale největší výzvou do budoucna? Když vezmu výzvu jako příležitost, tak je to určitě poválečná obnova Ukrajiny. Země bude potřebovat obnovu v oblasti výstavby, a to včetně dopravní a datové infrastruktury, energetiky, úpravy vody a zpracování odpadu či těžby surovin. Pomoc bude tedy potřeba od firem z celé řady odvětví, kromě strojírenství například z hutnictví, ICT technologií, chemického průmyslu, ale také zemědělství či potravinářství. Úspěch bude ale záležet především na synchronizaci a schopnosti firem zajistit komplexní a cílené nabídky, a to včetně technologií, dodávek, realizace a také financování.
Pokud se podívám na výzvu spíš jako problém, který je potřeba řešit, vidím ji hlavně v zajištění prostředků na další investice například do digitalizace. Podle našeho průzkumu pro letošek zatím většina firem sice ponechala investice do své digitální transformace ve stávající výši, ale zhruba pětina firem již byla nucena kvůli aktuálním problémům své investice snížit nebo zcela zastavit. To může být do budoucna problém, protože firmy omezením investic do svého rozvoje mohou ztratit mezinárodní konkurenceschopnost.
Jaké můžeme očekávat trendy v Evropě, a potažmo i v Česku?Náš průzkum, ve kterém mapujeme zavádění prvků Průmyslu 4.0 ve firmách, jasně ukazuje, že podniky na příští dva roky cílí v digitální transformaci nejvíce na zvyšování produktivity a kybernetické bezpečnosti. Kybernetická bezpečnost je pro firmy priorita už od koronavirové krize, v meziročním srovnání se jí chce věnovat ještě více firem. Prvky Průmyslu 4.0 poté výrazně zvyšují efektivitu výroby a celého provozu podniků. Příkladem je strojírenská společnost ZEBR, která se stala za třicet let od vzniku lídrem v produkci stínící techniky. Velký důraz klade na vývoj a inovace, což potvrzují také úspěšné spolupráce v oblasti jemné mechaniky a optiky při vývoji vědeckých přístrojů. ZEBR je dnes známý jako inovativní firma s vlastním know-how, která sází jak na Průmysl 4.0, tak i odpovědnost k životnímu prostředí a svému okolí. S pozitivními dopady digitální transformace, ale i principů udržitelnosti či cirkulární ekonomiky na tradiční strojírenské oblasti, se budeme setkávat daleko častěji.
Stát musí aktivně podporovat export
Upozornil jste, že bez investic do rozvoje může strojírenství ztratit konkurenceschopnost. Jak se díváte na dovoz strojírenských produktů ze třetích zemí? Může se před nimi české či evropské strojírenství nějak bránit?České a evropské strojírenství je na vysoké úrovni. To, že si na naše trhy najdou cestu produkty ze třetích zemí, může ukazovat, že zase naše produkty mohou uspět na nových trzích. Důležitá je zde ale aktivní podpora exportu ze strany vlády. Svaz dlouhodobě podporuje stabilní a flexibilní systém exportního financování, je to jedno z našich stěžejních témat. Dlouhodobě prosazujeme další rozvoj exportních institucí pojišťování a financování – EGAP, ČEB – jako nástroje apolitické státní podpory exportu. Dále budeme prosazovat řádnou novelizaci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a také tlačit na to, aby vláda plně realizovala vizi roku 2023 jako roku ekonomické diplomacie. Chceme po ní, aby ve velkém oživila podnikatelské mise jako jeden z nejefektivnějších nástrojů podpory exportu, jehož potenciál nebyl během covidu a českého předsednictví v Radě EU plně využit. Podle nás je potřeba v příštím roce uspořádat za Českou republiku minimálně 25 zahraničních cest členů vlády za doprovodu podnikatelů a zaštítit tak jejich působení v dané zemi.
Jakou další podporu podle Vás české strojírenství potřebuje?Musíme celkově řešit problém trhu práce. Chybí nám téměř 300 tisíc zaměstnanců. Podniky mají zakázky, ale bez kvalifikovaných zaměstnanců je nezvládají plnit. Trpí tím všechny firmy a strojírenství je zrovna příklad oboru, ve kterém se po kvalifikovaných lidech slehla zem. Chybí zde například CNC obráběči, zámečníci či nástrojaři. I proto je nutné zrychlit proces přijímání zahraničních pracovníků a navýšit i kvóty pro jednotlivé země. Firma Ostroj Opava si například našla kvalifikované svářeče z Indie, během jejich pobytu v Evropě je pozvala do Česka na odborné prozkoušení. Ale od letošního března se na úřadech stále nikam neposunula. Měsíčně tak podnik přichází o tržby v objemu cca 5 milionů korun, tedy zhruba 60 milionů za rok. Některá řešení jsou celkem jednoduchá a doufáme, že k nim vláda co nejdříve přistoupí. Nezbytná je také podpora průmyslového výzkumu, aby si firmy udržely dlouhodobou konkurenceschopnost a mohly produkovat výrobky s co nejvyšší marží. Je třeba, aby si to uvědomila také vláda a měla výzkum a vývoj mezi svými prioritami. A to jak u přímé podpory při vyjednávání státního rozpočtu, tak nastavením nepřímé podpory v podobě daňových odpočtů na výzkum a vývoj.
Ostrava a okolí chtějí přesvědčit mladé a chytré, aby neodcházeli jinam
